Soukromý vesmír
Private Universe
VOD (3)
Obsahy(1)
Dějiny jedné rodiny zaznamenala Helena Třeštíková ve svém zatím nejdelším časosběrném projektu. Film Soukromý vesmír natáčela 37 let a zachytila tak v ohromující šíři život členů jedné obyčejné české rodiny od 70. let až do současnosti. Helena Třeštíková začala sledovat s filmovým štábem svou kamarádku Janu v roce 1974. Jana tehdy čekala první dítě s manželem Petrem a právě život jejich syna Honzy je osou tohoto filmu. Před kamerou se tu narodí, vyrostou a dospějí dohromady tři děti a jejich rodiče prožijí velkou část svého života. Zatímco archivní záběry připomínají uměleckou kariéru Karla Gotta, významné okamžiky dobývání kosmu či zásadní politické proměny této země, deníky rodiny Kettnerových, které si po celou dobu pečlivě vedl otec rodiny Petr, nabízejí soukromou alternativu velkých dějin. Manželé Kettnerovi a jejich děti nevedou tak dramatický život jako hrdinové předchozích režisérčiných filmů Marcela, René a Katka. Jako statisíce dalších Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Fascinující cesta jejich životem je i díky tomu velmi optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležité roli rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu. (HBO GO)
(viac)Videá (1)
Recenzie (83)
Snaha o inovaci časosběrné metody čtením deníku, který si otec rodiny celých 37 let psal, nebyla zvolena z mého pohledu příliš sťastně. Respektive asi byla jediná možná, film by bez deníků ani nemohl vzniknout, nicméně zastoupení filmového materiálu rodinými fotografiemi, čtením deníku a jakýmsi zasazením života rodiny do historického kontextu (časté archivní záběry v čele s božským Karlem) moc nefunguje. Navíc život Kettnerových je až příliš všední, a pro filmový dokument tudíž celkem zbytečný. Život prvorozeného syna sice skýtá několik vrcholů a (spíše) pádů, nicméně se na něj Třeštíková zaměřuje až příliš a zbytek rodiny ignoruje. Je bohužel dost vidět, že film je poslepován z několika různých menších dokumentů a jednotlivé časové odmlky mezi natáčením jsou "zamaskovány" právě čtením deníku a fotografiemi. V jiných dokumentech Třeštíkové lze větší časové odmlky vidět samozřejmě také, ale alespoň je předěl jednoduše vidět titulkem "o x let později", což mi přijde filmařsky daleko upřímnější. A přitom stačilo, aby si Petr kameru půkčoval častěji. :-) ()
Mám pro časosběrné dokumenty slabost a zvlášť pro tvorbu Heleny Třeštíkové, která jim věnovala celý svůj život. Bohužel jednou se to muselo stát a Helena narazila na rodinu, která je "stejná" jako ostatní. Neděje se v ní žádné velké drama a dopadne to happy endem. I když jsem se místy bavil a Helena do toho dala zajímavý prvek vyprávění (čtením z deníků samotným autorem), tak si radši přečtu ty deníky své. ()
Tato umělecká adorace všedního života mě osobně irituje. Celý ten dokument je totiž zoufale... banální. Nebýt těch prostřihů se všemi těmi dobovými záběry Gotta, dobývání vesmíru a novoročních projevů potentátů - které jsem osobně shledal jako fascinující - snad bych tento dokument ani nedokoukal. Umíral jsme u něj nudou! Soukromý vesmír je podle mě voyerský pohled kamsi, kde vlastně k vidění není vůbec nic. Mimochodem jsem překvapený, jak rychle od vstupu do kin šel tento dokument v televizi - už po nějakých 8 měsících. ()
Překvapivě nezáživné. V hlavě jsem si to srovnávala s Gogolovým "Mám ráda nudný život" a Soukromý vesmír prohrál na celé čáře. Jeden z hlavních problémů vidím v tom, že otcovy deníkové záznamy byly pro mě naprosto bez energie. Ani minimální náznak osobního stylu nebo poetiky. Ani humor, a to chlapi dokážou být až hříšně zábavní. Nejvíc emocí (a proklatě negativních) ve mně paradoxně vyvolala vystoupení Karla Gotta. ()
Súkromný vesmír jednej rodiny v kombinácii s verejným vesmírom československej politiky plus Gotta. A samozrejme kozmonautika, od ktorej sa prvorodený Honza v dospelosti úplne odchýlil. Nemyslel som si, že to bude taký huličský film. Otec prezentuje svoje pestovateľské úspechy kvetmi a syn pestuje trávu na rôznych miestach po svete. Týchto za hodinu a pol zhliadnutých 37 rokov života je extrém aj na Třeštíkovú. Chcelo by to viac filmového materiálu, ktorého asi nebolo dosť, lebo rodina nemala vlastnú kameru. –––– Líbí se mi, že už se nemusím tvářit, že jsem mladá. –––– Myslím, že se s mámou máme mnohem radši na dálku než na blízko. –––– Jak to není napsaný a vyfocený, tak to člověk zapomene. ()
Galéria (10)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (2)
- Původní záměr bylo natočit 15minutový dokument o narození dítěte a o tom, jak příchod potomka poznamená ženu. (Honziczech)
- Nad téměř 50 hodinami filmového materiálu strávila režisérka se střihačem více jak 100 dní. (Honziczech)
Súvisiace novinky
47. MFF Karlovy Vary se blíží!
Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (viac)
Reklama