Na hrane zajtrajška

Kvalitně zrealizovaný koncept známý z Na Hromnice o den více, Zdrojového kódu a asi každého epizodního sci-fi seriálu, který byl kdy natočen. Úvod, v němž je představen hlavní hrdina bez hrdinských vlastností, a následná válečná vřava při vylodění v Normandii nastavují laťku proklatě vysoko. A proklatě dlouho ji i drží, mírně Edge of Tomorrow totiž zaškobrtne až v závěru, v němž dosud relativně realistické bitky (v mezích, v nichž můžeme při popisu bitek lidí v mechanických exoskeletonech s obřími chapadlovitými mimozemšťany používat slovo "realistický") realističnost zcela opustí, takže se padá z obřích výšek takřka bez zranění a celý ten závěrečný souboj prostě proběhne až příliš hladce. Zvlášť s ohledem na to, jak je důležitý a že se hraje rovnou naostro. Celkově je ale film výborným akčním sci-fi blockbusterem druhu, který v kinech dlouho scházel. Akce spektakulární, chemie mezi Cruisem a Bluntovou funguje a i scénář má pár hezkých momentů. (30.05.2014)

Najlepšie akčné sci-fi od Matrixu a už teraz zrejme najlepší blockbuster roka. Funguje tam úplne všetko. Námet je možno trochu ošúchaný, ale je tu využitý stokrát zábavnejšie a viac cool ako v predchádzajúcich prípadoch. Máme tu scenár, aký už v súčasnom štúdiovom systéme ťažko nájsť, dokonalú réžiu, výborných hercov (Cruise sa do tej úlohy neuveriteľne hodí), epické trikové scény. Je tam všetko: akcia, emócie, tony humoru, ešte viac čierneho humoru, veľké zbrane a iné military frajeriny, hrozivé emzáci... Najlepšie na celom filme asi je, že hoci je namakane precízny a vidno na ňom každý investovaný dolár, je to natočené s obrovskou chuťou, ľahkou rukou a zjavne to všetkých zúčastnených ohromne bavilo (Bill Paxton je king!). Veľké nadšenie. (05.06.2014)

Všiml jsem si, že téměř každý komentátor dokázal napsat, který hromnicový snímek tento film připomíná. K tomu výčtu není už co dodávat, ano, skutečně to chvílemi připomínalo jiná díla zabývající se časovými lapsy. Svůj komentář chci proto směrovat jinam. Nebude třeskutě vtipný, protože se obejde bez neologismů, dvojsyslů a zkomolin. Byl jsem totiž na návštěvě u tesilkového dua kamilfilalogů Šáhhněda & Blbmana a na jejich růžovém divanu se přiučil úplně novému a zcela interesantnímu modelu psaní, totiž takovému, by všichni viděli, jak chytrý vlastně jsem.                               Korelace post hoc ergo propter hoc v idola theatri se snaží, a priory kreatora, o klasickou énonci Cruisově (zde major Cage) ekdemomanii v analepsi či spíše retrospekci časové inverze, doložit o vágní prvek (zde epizitismus, ale pouze par excellance) afiliantního stylu sociálního chování v teritoriálně neomezeném ozbrojeném konfliktu, který disolvuje v astrální traveling na bázi biokomunikace. Cageův amor caucus k Olověné mrše (Emilly Blunt) je pak precipitor tychistického (a kurevsky dramatického) fetakomu právě díky jeho clairvoyanci. Asertivně integruje do apotropaismické tendence extraterestriála alias alien Mimik, jejich inimia, a dokazuje, že scientia non habet hostem nisi ignorante, tedy pro zasvěcené: erudie nemá aluzi obskuranta, než ignorace. Finiš coronat opus a my víme, že kantna, či v rámci persifláže „refuse“, zítřka, je konceptuální audiovizuální engobou, kterou chceme vidět ještě jednou, protože to má Toma a ten Tom má zase koule. (13.09.2014)

Až sa čudujem sám sebe, že ma to nechytilo. Myslel som že reprízami sa to zlepší... ale nezlepšilo. V mnohom je Na hrane zajtrajška skvelý film. Vizuál je super, herci super, vysoký rozpočet je vidieť (to nie je samozrejmosť) a scenár príjemne zamotaný, dokáže prekvapiť. Po istej dobe sa ale dostaví rutina a stereotyp. To je čudné, keďže sa stále niečo deje. V prvom rade ma to celé nijako extra nebavilo. Raz za čas som uznal, že "ten herec dobré hrá" alebo "teda, to bol ale parádny efekt", ale ako celok ma to nechalo chladným a akčné finále ma vyložene nebavilo, hoc sa snažilo hľadať inšpiračný zdroj vo Votrelcoch. Napriek tomu musím skonštatovať, že Tom Cruise si vie vyberať, česť výnimkám, vyložene zaujímavé a dokonca celkom originálne projekty. Akurát niektoré jednoducho idú mimo mňa. Ale áno, bavilo ma to viac, ako manga. (14.11.2016)

Vykrádá to snad tucet filmů najednou, takže každá druhá scéna vám evokuje originály, ve kterých jste to už viděli. To má být zase nějaký sen současných diváků nebo co? Samozřejmě nejsem sám, kdo si toho všiml, takže mnoho komentujících vypisuje seznam filmů, které byly potřeba k tomuto slepenci a většina komentářů je tak znovu na jedno brdo. No nic. Spíše mě zaráží, že i po tomto zjištění se tady ozývají zmatené výkřiky o údajně chytrém blockbusteru a nejlepším kinozážitku od Inception. Vždyť i to ústřední téma už bylo použito snad v deseti filmech. Vrcholem je pak nápad zřejmě velkého myslitele udělat z Emily Blunt blondýnu. Skutečně tady fungují pouze odlehčené scény a hlavně pocta mistru Kubrickovi, kterou zde nezmínil vůbec nikdo, což je pro mě snad ještě větší WTF moment než ódy na tuhle nenáročnou jednohubku. (22.09.2014)