Na hrane zajtrajška

Fascinuje mě, že Americkej divák (peněženka amerického filmového průmyslu) dá radši přednost komerčnímu guláši s názvem Transformers před nápaditým sci-fi s názvem Edge of Tomorrow, který ve své podstatě nikomu nic neřekne a tak mu nezbyde nic jiného, než překvapit. O Japoncích se traduje, že vždy ve svých příbězích a komiksech měli kvalitní příběhy a já jsem rád, že konečně jeden z nich se dočkal takového zpracování, kde v hlavní roli je Tom Cruise. Ten už zřejmě pro mě vždycky zůstane hercem, co se podepsal sci-fi filmům. Jako scientolog mě vlastně ani nepřekvapuje, že točí zrovna takové filmy. Jsem vlastně moc rád, že zrovna on se do takových filmů pouští, protože zrovna k němu mi nejvíce sedí. Po shlédnutí filmu jsem tak ve výsledku hodně přemýšlel nad tím, jestli dám pět hvězd. Kde jsem ale trošku měl problém, tak hlavně s kamerou, která mi ostří rozmazala tak, jako třeba takovej slušnej pětikilometrovej běh. Jenže Doug Liman je holt takový. Nicméně nebejt jeho režie, možná bych se zase nedočkal tak krásné změny role samotného Toma. Tak mi nezbývá než dodat, že tenhle film má svoje pro a proti, ale i tak ho budu mít v rámci letošního roku rád nejspíš ze všech nejvíc. (20.06.2014)

Poslední týden jsem kolem tohoto počinu váhavě kroužil jak moucha kolem hovna a nakonec mě oslavné blahozpěvy místních guru přesvědčily a donutily si stáhnout ruský kinorip. Alexei však evidentně neměl dobrý den, protože mu zavřeli oblíbený kiosk s vodkou v akci, čili chopil kameru do rukou nemotorného, léty ethanolem dopovaného obráběče kovů a výsledek taky tak vypadal. Objektiv byl většinu času zabořen v pomočeném klíně a hlas sexy starce s perfektně tvarovanou bradavicí na tváři šel slyšet pouze z dáli. Nakonec jsem se tedy překonal, odpustil si deset galonů ovocného vína Zámecká paní a zaplatil si za lístek v kině. Upřímně, zase tak fanaticky extrémně nadšen jsem z toho nebyl. Zasmál jsem se asi osmnáctkrát, z toho patnáctkrát jen proto, že tomu pánovi přede mnou se legračně leskla pleš. Pořádnou dávku humoru by v tom nenašel ani pošťák Ondra a vizuální efekty nejsou nic, co byste dneska neviděli v každé druhé reklamě na zubní pastu. Přesto to jako celek klapalo poměrně ladně a to bez hluchých míst, čili jsem musel ty čtyři piva, co jsem nemoudře zkonzumoval před projekcí, držet křečovitě v močáku po celou dobu stopáže. Tu pátou hvězdu dávám jen z úcty ke sračkám, kterým jsem bez ostychu napálil za čtyři. (09.06.2014)

Takže co se mi líbilo? Že tam byla cítit určitá japonská střídmost ve vyprávění a zobrazení postav. Akce/drama bylo nenásilně ředěné humorem, případně malilinko romantikou, ale nic, kvůli čemu byste museli protáčet oči v sloup. Nezaznamenala jsem jedinou americkou vlajku, neslyšela ani americkou hymnu a dokonce tam nikdo nepronášel stupidní patriotistické nechutně klišiodní proslovy o tom, jak je důležité se vzchopit a jít a bojovat a že to těm emzákům ukážeme a blablabla. Prostě to tam nebylo a já zajásala. Navíc postavy byly zobrazeni jako lidé, s vlastními problémy, s vlastní historií, takže to nebyly jen ploché postavičky se zbraní v ruce a nějakou hláškou. Ale co se mi líbilo nejvíc, byla souhra Cruise s Bluntovou, prostě radost pohledět. Je sice fakt, že to ke konci ztrácelo na tempu a přišlo mi, jako by film mlel z posledního (ale možná jsem mlela z posledního já, protože jsem se vařila v promítacím sálu), ale skončilo to fajn a já nakonec odcházela velmi spokojená. Tohle je přesně blockbuster podle mých představ – nenáročný film, a zároveň má poutavý příběh, kvalitní herecké obsazení, slušné OST a akce, která nebyla natočená roztřesenou kamerou, takže divák i něco viděl a mohl si to užít. Pěkné a nezbývá než říct – jen tak dál. (05.06.2014)

„Come find me when you wake up!“ aneb zítra Cruise vstane a opaří se čajem.. Mě opařil Liman nikterak náročným sci-fi, co jede jak namydlený blesk a do roztažených plachet dynamického střihu a McQuarrieho scénáře mu fouká vítr hravého nadhledu. Když Full Metal Bitch udělá po cvičení kočičí hřbet, má to na mě stejný efekt jako pohození hlavou od Rity Hayworth na vězně v Shawshanku! Palec nahoru za „Love Me Again“ u závěrečných titulků, trošku na stejné vlně jako „I Got You Babe“ na konci Hromnic.. (02.06.2014)