Xi you jiang mo pian

Tak tohle byl nářez jak CIP!!! Už od prvního traileru jsem věděl, že tohle bude prostě snímek pro mě a taky byl. Originální, hezké efekty, věci, které jsem nikde jinde neviděl, taky jsem se dost nasmál a stále mě film nepřestával překvapovat. Pořád se něco dělo, pořád někdo bojoval a nejvíce zásluhy si zaslouží bojovníci, protože takové záporáky nebo dobráky jsem ještě neviděl tak skvěle zpracované. Plno odkazů na Kung-Fu Hustle, ať už soundtrackem nebo nějakými maličkostmi. Já jsem spokojen na 100%. Ps. Finále s opičím králem je vážně Epické. (26.05.2014)

Velmi zábavná čínská jízda od začátku do konce! Tenhle blockbuster mi sedl dokonale ač jsem od něj vůbec nic nečekal. Nádherný vizuál, opravdu spousta krásných barev, příroda, veškeré postavy, masky a hlavně všechny ulítlé nápady, které je zde možné vidět jsou pro normálního diváka až nepochopitelné. Doporučuji rozhodně všem i né příznivcům Asie či Fantasy, protože tenhle film zaručeně pobaví, překvapí a vtáhne!:) 80 % (01.06.2014)

Chow doslova nacpal do epizodického scénáře snad všechny filmové žánry. Když si v prvních dvou příbězích (voda, hospoda) podává ruku horor s akci a vtipnými scénami, bavil jsem se. Jenže pak najednou začne hrdina řešit své trauma z toho všeho, a následně tu máme dvacetiminutovou komickou vložku ve stylu ochotnické Ringovy Dívčí války. Zívačka. A pak se Chow dostane konečně k Opičímu králi, který od sitkomového humoru skočí do zábavné CGI, a ta se překlopí do supervážné náboženské masáže. Ne tohle neberu. Dvě hvězdy za tu první půlhodinu, pak už je to bizár. (28.09.2020)

Dlouhé roky vyhlížený režijní návrat Stephena Chowa na první ohled překvapí omezenou kadencí fyzického i slovního humoru a naopak přemírou CGI extravagance. Což ale neznamená, že by někdejší mistr kantonské komedie sám sobě zpronevěřil. "Journey To The West: Conquering The Demons" ho pouze ukazuje v trochu jiném světle, než jak byl doposud povětšinou vnímán. Chow vždy vytvářel ryze lidovou podívanou a jeho filmový prequel k notoricky známé Cestě na západ, potažmo Opičímu králi, představuje moderní variaci lidových legend. Přímočarý situační humor se účelně spojuje s fantasknem do výsostně karnevalového celku, kde má své přirozené místo i nerealistická bombastičnost a jistá morbidnost. Ačkoli by se nabízelo srovnání s bláznivými CGI mišmaši Jeffreyho Laua, Chow se tentokrát ještě více ukazuje jako následovník Tsuiho Harka, který také svými projekty typu "A Chinese Ghost Story" oživoval zašlé fantaskní žánry čínské kultury pro moderní publikum. Ostatně celou Chowovu kariéru můžeme vnímat v kontextu oprašování či vzývání stylů minulých desetiletí – počínaje jeho začátky, kdy vlil novou krev do kantonské komedie ustanovené bratry Hui, až po „Kung fu melu“, jež vzdává hold průlomové klasice kantonského filmu "The House of 72 Tenants". (14.09.2014)

Zřejmě asijskému humoru nikdy nepřijdu na chuť. K Opičímu králi sice patří, ale tady není jeho zdrojem jen on, ale praštěně se chová většina postav a tak se nám z potencionálně velkolepého fantasy prequelu k Cestě na západ vyklubala spíše komedie, což se od režiséra asi dalo čekat. Mně to ale nesedlo. (18.07.2013)