Prepadovka 2

Keby Gareth Evans ovládal scénáristicky postavy a dialógy tak ako Andy Lau vo Volavke, bol by to najlepší akčný film vôbec. V mlátičkách lepšie než to najlepšie od Johna Woo. Dĺžkou, množstvom postáv a komplotom však prepálené. Dialógov, ktoré zapĺňajú dve tretiny filmu a snažia sa budovať mega-epickú drámu, je tu na dramaturgické limity čistokrvnej akčnej žánrovky príliš. Vizuálne ale perfektné, obzvlášť interiéry až kubrickovsky vypiplané. Na veľkom plátne v karlovarskom Thermale úžasný estetický zážitok. (12.07.2014)

V hlavných úlohách: Päste, päty, lakte, mačety, nože, brokovnice, samopaly, pištole, kladivá, sekery, baseballky, čakany, rozbité fľaše, sekáče, panvice, rozpálené kuchynské sporáky, obušky, skalpely a ostré sklá áut po čelných nárazoch. Plus jeden portviš. Už som v živote videl všeličo, ale tu som miestami aj ja takmer odvrátil zrak, najmä pri prerezávaní šliach a tepien a strieľaní do ksichtov. Totááálny náhul. A ešte to má aj dobrý príbeh. (24.06.2014)

Gareth Evans je neuvěřitelný talent. Jeho schopnost komponovat záběry ve zklidněných pasážích s pedantskou přesností mi připomínalo první Kill Bill, kde se Tarantino také mazlil s každým obrázkem. Naopak akční scény umí Evans vždy ozvláštnit nějakou vizuální nečekanou laskominkou a dechberoucí živelností, s choreografií, která v dnešní době nemá na světě konkurenci. Kluci indonéští, fakt klobouk dolů! Škoda jen, že celý film je jen čekáním na jednotlivé vynikající akční sekvence a ten děj mezitím je jen nutnou výplní, který nedokáže diváka strhnout (aspoň na mě to tak působilo). Ovšem i tak Evansovi tleskám a nedovedu si představit, s čím na nás tenhle hoch vyrukuje v budoucnu. Vždyť, ksakru, věkem nepřelezl ještě ani třicítku! Opravdu obdivuhodné, jakou řemeslnou zručností navzdory svému mládí disponuje. (19.07.2014)

Když jsem zde před zhlédnutím v komentářích četl, že dvojka překonala jedničku a (odpovídalo tomu i zdejší hodnocení obou dílů), začal jsem být hodně natěšený. Přesto, úvodních 15 minut jsem se nedokázal na film naladit, protože se mi příliš nedařilo orientovat v nemálo postavách (což mi bohužel dělalo problém po většinu projekce), ale hlavně mě znervózňoval prostý fakt, že už od začátku nevládne akce. Až postupně jsem pochopil, že druhý díl není pouze o tom „co nejrychleji vyběhni nahoru a sejmi všechno, co se hýbe“, ale že je podstatně komplexnější. Zátah 2 výborně funguje jako akčňák, avšak stejně tak se prezentuje i jako více než obstojná krimi gangsterka s příběhem (který v jedničce prakticky absentoval). Takže míst s "kecáním“ tu sice není málo, ale mají svoje odůvodnění, nehledě na to, že jsou to jen krátké pauzy mezi akčními jatky. A co se týče toho hlavního, tedy akce…popravdě řečeno, tahle našlapanou žánrovku jsem opravdu nečekal (a asi ani zatím neviděl...a kdoví, zda v budoucnu ještě budu mít tu čest). Nevím, kolik scén by řadový divák (ne fanatický fanoušek) v klasickém akčním filmu označil za nezapomenutelné, nebo prostě jenom opravdu vydařené (či "kulervoucí", zapátrám-li hlouběji ve slovníku), ale tady jich je opravdu kvantum: „dostaveníčko na záchodech“, „hrátky v bahně“, „výběr výpalného“, „návštěva klubu“, „projížďka metrem“, „občerstvení v restauraci“, „závody aut“, „sourozenecké skotačení“ a „kuchyňská férovka“; tohle všechno jsou akční pasáže, které mě něčím nadchly (ano, tím jsem vyjmenoval v podstatě všechny takové úseky, které se ve filmu nacházejí, a to už o něčem svědčí). A i arzenál zbraní je více než nápaditý; krom klasických „bouchaček“ jsou divákovy nabídnuty obušky, násady od košťat, nože, mačety, láhve, sekáčky, židle, stoly, talíře, baseballové pálky („homeruny“ pobavily), krumpáče, skalpely, kladiva (a jejich brutálně/ní sexy majitelka) a mnoho dalších. A přestože je zde oproti jedničce akce podstatně víc (nahrává tomu i velkorysá stopáž), a choreografové bitek se při jejich vymýšlení nejspíš řádně sjeli (myšleno v obdivném slova smyslu), té do očí bijící je zde ve výsledku méně (vyloženě úsměv na tváři mi vyvolal asi jenom epický souboj v kuchyni, ten už byl na svém konci hodně přes čáru). Proto hodnotím slabším plným počtem (a taky čistě z toho důvodu, že jsem si film zatraceně užil a nehodlám jít níž). (26.06.2014)

Zatím nemůžu napsat nic. Finálový souboj mě odnesl do jiného časoprostoru. Na chvíli jsem v Ráji. Až se vrátím zpět na Zemi, dám echo (22.6.2014) --------- Časoprostor se opět překlopil a vyplivl mě zpět do Sluneční soustavy, cože, to jsem byl pryč celý rok?? Mně to připadalo jako pár vteřin... pár zpomalených vteřin, během kterých se mě jemně dotkla paní Ultimátnost, slečna Choreografie a víla Plesající srdce. Způsob, jakým Evans natáčí akční scény, prostě nemá obdoby, zde jsou navíc tyto skvosty zasazené do rozměrného mafiánského příběhu. Už první díl byl v úrovni fightů asi sedmnáct pater nad konkurencí, Berandal to navýšil o dalších pět, přičemž to poslední zpevnil grafenovou výztuží. Nedosažitelné, neprostupné, porovnávat se je marné asi jako soupeřit s Uwaisem ve strečinku. Bojové konfrontace působí jako ty nejšílenější výjevy z Knihy Rubání. Veletoče s bejzbolkou, vybíjená s kladivy a do finále nastupuje Velký CAR, Cecep Arif Rahman, se svými dvěma kerambity a spolu s Uwaisem roztáčí indonézský raketový ruko-lokto-koleno-pato-stroj, který povyšuje obyčejnou kuchyň nejdříve na oktogon a posléze na pohřebiště zbrocené chlístancemi krve. Rozhodně top souboj 21. století. Těžko říct, čeho se dočkáme ve trojce, ale určitě se tentokrát půjdu před shlédnutím vyprázdnit na toaletu, abych se pak při závěrečném zadržování dechu nepos... v obýváku! (8.7.2015) (22.06.2014)