Mama

Zhlédnuto v kině. Tento film mě zpočátku kompletně míjel. Neviděl jsem na něj žádný trailer, věděl jsem jen, že tu hraje Jessica Chastain a že to produkuje Del Toro. A když jsem četl první, většinou pozitivní recenze, tak jsem se rozhodl, že na to půjdu do kina. A do 3/4 filmu jsem si pomyslně odškrtával všechny klišé, které tam byly v rámci duchařského žánru (a že jich bylo hodně) ale které mi kupodivu nevadily tak moc, protože některé scény byly opravdu strašidelné. Zkrátka jsem si říkal, že to je takový fajn průměrný horůrek a že je škoda, že vím, jak to skončí. Pak přišla scéna ke konci, stalo se to, co jsem si myslel, už si říkám fajn, jsem chytrý, to jsem věděl a najednou… to dostane zvrat, který jsem opravdu neviděl přicházet, a v té chvíli mi přišlo, že režisér zahodil knížku "10 tipů a triků, které se ti budou hodit, když budeš točit horor" a jel si podle vlastní hlavy. A to mě definitivně přesvědčilo, že průměrné hodnocení pro tento film by bylo nefér. Jediná opravdová výtka směrem k filmu by byla ta strašná černá paruka na hlavě Jessicy Chastain. Zbavit se jí, tak to mohlo být ještě o něco lepší. Především za ten fajn konec a odvahu zabočit mimo koleje hororového žánru dávám 75 %. (30.03.2013)

Španělsko z toho jenom čiší. Španělsko, speciálně pak rukopis jednoho člověka, jehož jméno si můžete přečíst v úvodních titulcích jako část zdánlivě minoritní informace - "film z produkce Guillerma Del Torra". Celkově jde o tradiční téma (nechci říkat neoriginální) zpracované zase trochu jinak. Samotná postava Mamky i její minulost jsou dobře vymyšlené, její vizuál potom ještě mnohem lépe převedený na plátno. Na stopáži 100 minut se může zdát, že film plyne pomalu, ale je tím dosaženo gradace atmosféry, která film v jeho průběhu skoro neopouští. Nečekejte žádnou krev, na tom snímek nestaví (Sinister byl podle tohoto krvák), dostanete však spoustu v průběhu rozesetých šokantních lekaček, perlou je pak ke konci plně odhalená Mamá, která se svým vzezřením a chováním stává jednou z nejpropracovanějších, nejděsivějších a nejlepších hororových postav poslední doby. Dost nahlas zaskřípe až melodramatické a rádoby smutné zakončení, které mi přišlo celkem laciné, ale vzhledem k předchozímu je to jen malá kaňka. On celý tenhle Mamčin příběh je taková strašidelná pohádka pro dospělé. Chce se mi napsat - vemte tématiku z Prince bez království do jedné ruky, vemte postavu Fauna v celé jeho kráse do druhé ruky a spojte ruce dohromady. Prostě španělská filmařská preciznost skoro ve všech směrech, více než áčkové efekty, výborní herci. Největší díry vidím v i tak výborném scénáři - a) konec, b) nepochopil jsem, proč se udál začátek filmu, tedy proč fotr zmagořil....až na pár drobností super. Doporučuju! 89% P.S.:Ještě jednou na mě vyjde dement, který sedící za mnou v CineStaru má potřebu mít nohy vražený v mojim zátylku či prdeli, prysáhám pry patronu kinematografie, bude odcházet s otevřeným obočím!!! PPS: Po Wanových peckách roku 2013 snižuju o půl hvězdy na konečnej čtveřeček. (24.03.2013)

Teprva když uvěříte v démony, budete připraveni začít s nimi bojovat... Mama je výkřik v tichu a ticho ve výkřiku, pohádka s del Torovsky výtvarnou démonologií, psychologická i fyzická. Andres Muschietti hraje od počátku riskantní partii, novošpanelská hororová vlna už má natolik charakteristický rukopis, že se pomalu začíná, stejně jako asijské duchařiny, opakovat ve výrazu. Máma má vždycky pravdu a je tak trochu lapená v temnotě, pomalu odkrývá svůj příběh, aby se minutu po minutě zdála být nepřemožitelným zlem. A za oponou toho všeho, nutně empatický příběh o síle pouta mezi dítětem a matkou, mezi sestrami. Jo, konfrontovat dítě s temnotou je sázka na jistotu, která vyjde tehdy, pokud je dítě autentické, pokud příliš nehraje, nepřehrává. Megan Charpentier, ale především nepochopitelně uvěřitelná Isabelle Nélisse , jsou samy sobě příběhem. Vizuálně působivý obal, nápaditá hra s dlouhým, ikonově poskládaným záběrem, kdy si váš zrak najde přesně to, co chtějí, aby našel, skvěle padnoucí hudba Fernanda Velázqueze. Ne, Mama není dokonalá, atmosféra je v závěru možná až příliš artová, přesto je lidská, svrchovaně somatická. A to je u moderního hororu, teda aspoň pro mě, sakra dobře! Mateřsky nekonzumních [final rate: 75%] (27.07.2013)

Slzy tvý, mámy zetlelý, padají na polštář... Na jedné straně dobře hrající i vypadající rockerka J.Chastain, pomocí zvuků a hry stínů pečlivě budovaná atmosféra, různé nestandardní pohyby malých divošek ala possessed walk a párkrát mráz po zádech, na druhé klasická duchařská kostra obalená tkání klišé, s postupem času příliš mnoho vizuální přítomnosti ektoplazmatické matičky a závěrečný útesový melodram, při kterém jako by stál za Muschiettiho režisérskou židlí strejda producent Guillermo a chrastíce měšcem požadoval finále ve svých intencích. Stát se toto v Norsku, kostnaté mamá s koňským ksichtem odebere děti sociálka, než by stačila udělat jump scare.. (28.04.2016)

Nezbývá než uznale smeknout, protože Španělé se opět výrazně vytáhli a ještě více zatopili hollywwodské konkurenci, jejíž produkce kvalitních hororů v posledních letech značně stagnuje. Mama mě totiž opět dokázala přesvědčit o tom, jak je horor krásný a jedinečný žánr, když se ho chopí nějaký schopný tvůrce. Andres Muschietti odvádí opravdu skvělou práci, od prvních sekund se mu daří navodit velmi nepříjemnou atmosféru a při některých scénách mě zamrazilo tolik, jako už dlouho u žádného jiného snímku. Duchařiny sice moc nemusím, ale tady jsem byl po celou dobu napnutý jak struna od kytary a skutečně mi záleželo na tom, aby všichni hrdinové vyvázli živí a duševně zdraví. Velkou zásluhu lze připočíst i hercům, kteří jsou velmi sympatičtí a uvěřitelní. Škoda závěru, který to už celé hodně přepískl, ale tady s tím příběhem asi nic moc udělat nešlo. Jako celku dávám filmu 4*, ale kdybych měl ignorovat příběh a ohodnotit pouze zpracování a výsledný divácký efekt, bylo by to jasných 5*.. :) (13.03.2013)