Mama

Španělsko z toho jenom čiší. Španělsko, speciálně pak rukopis jednoho člověka, jehož jméno si můžete přečíst v úvodních titulcích jako část zdánlivě minoritní informace - "film z produkce Guillerma Del Torra". Celkově jde o tradiční téma (nechci říkat neoriginální) zpracované zase trochu jinak. Samotná postava Mamky i její minulost jsou dobře vymyšlené, její vizuál potom ještě mnohem lépe převedený na plátno. Na stopáži 100 minut se může zdát, že film plyne pomalu, ale je tím dosaženo gradace atmosféry, která film v jeho průběhu skoro neopouští. Nečekejte žádnou krev, na tom snímek nestaví (Sinister byl podle tohoto krvák), dostanete však spoustu v průběhu rozesetých šokantních lekaček, perlou je pak ke konci plně odhalená Mamá, která se svým vzezřením a chováním stává jednou z nejpropracovanějších, nejděsivějších a nejlepších hororových postav poslední doby. Dost nahlas zaskřípe až melodramatické a rádoby smutné zakončení, které mi přišlo celkem laciné, ale vzhledem k předchozímu je to jen malá kaňka. On celý tenhle Mamčin příběh je taková strašidelná pohádka pro dospělé. Chce se mi napsat - vemte tématiku z Prince bez království do jedné ruky, vemte postavu Fauna v celé jeho kráse do druhé ruky a spojte ruce dohromady. Prostě španělská filmařská preciznost skoro ve všech směrech, více než áčkové efekty, výborní herci. Největší díry vidím v i tak výborném scénáři - a) konec, b) nepochopil jsem, proč se udál začátek filmu, tedy proč fotr zmagořil....až na pár drobností super. Doporučuju! 89% P.S.:Ještě jednou na mě vyjde dement, který sedící za mnou v CineStaru má potřebu mít nohy vražený v mojim zátylku či prdeli, prysáhám pry patronu kinematografie, bude odcházet s otevřeným obočím!!! PPS: Po Wanových peckách roku 2013 snižuju o půl hvězdy na konečnej čtveřeček. (24.03.2013)

Zprvu jsem se bál, jak si s tím Andres Muschietti poradí. Kraťas byl naprosto super a nakonec ani celovečerák nezklamal. Nechyběla ani scéna z kraťasu, která byla poněkud pozměněna, aby pasovala do filmu. Horor je to opravdu parádní. Miluju horory, kde příšery vydávají nepříjemné zvuky a navíc, když vypadají děsivě a rychle se pohybují, tak to je potom něco! Konec byl dobře pořešen, takže jsem spokojený. (23.06.2013)

Teprva když uvěříte v démony, budete připraveni začít s nimi bojovat... Mama je výkřik v tichu a ticho ve výkřiku, pohádka s del Torovsky výtvarnou démonologií, psychologická i fyzická. Andres Muschietti hraje od počátku riskantní partii, novošpanelská hororová vlna už má natolik charakteristický rukopis, že se pomalu začíná, stejně jako asijské duchařiny, opakovat ve výrazu. Máma má vždycky pravdu a je tak trochu lapená v temnotě, pomalu odkrývá svůj příběh, aby se minutu po minutě zdála být nepřemožitelným zlem. A za oponou toho všeho, nutně empatický příběh o síle pouta mezi dítětem a matkou, mezi sestrami. Jo, konfrontovat dítě s temnotou je sázka na jistotu, která vyjde tehdy, pokud je dítě autentické, pokud příliš nehraje, nepřehrává. Megan Charpentier, ale především nepochopitelně uvěřitelná Isabelle Nélisse , jsou samy sobě příběhem. Vizuálně působivý obal, nápaditá hra s dlouhým, ikonově poskládaným záběrem, kdy si váš zrak najde přesně to, co chtějí, aby našel, skvěle padnoucí hudba Fernanda Velázqueze. Ne, Mama není dokonalá, atmosféra je v závěru možná až příliš artová, přesto je lidská, svrchovaně somatická. A to je u moderního hororu, teda aspoň pro mě, sakra dobře! Mateřsky nekonzumních [final rate: 75%] (27.07.2013)

Závěrečný pokus o poetickou dojímavost Mamu sráží stejně jako celková mimóznost námětu, ze kterého s každou další minutou civí vypočítavý konstrukt (hlavně finále je spolu s flashbacky evidentním oslím můstkem z bezvýchodné situace). Jenže tahle mamina vaří atmošku jak se sluší a patří, což je potřeba ocenit hlavně ve světle nezvládnutých blábolů typu nového Evil Dead. Technicky mi vadí jediná věc: Prudce zářící reflektory do oken uprostřed hluboké noci. Čekal bych, že takovou školáčinu si minimálně Riestra pohlídá. (26.05.2013)

Dve malé dievčatká sú po rokoch pátrania organizovaného ich príbuznými nájdené v opustenej chate. Je záhadou, ako deti dokázali prežiť päť rokov bez kontaktu s vonkajším svetom. Ich vysvetlenie je ale jednoduché. Postarala sa o nich Mama. Tú však okrem dievčatiek nikto nevidí a jej totožnosť je pre každého ešte väčšou záhadou. - Po dlhých rokoch som si tento horor pozrel znova a stále sa mi velmi páči. Dokonca môžem povedať, že je to jeden z mojich najoblúbenejších kúskov v tomto subžánri. Pán Andy Muschietti tu dokázal, že sa pre tento žáner narodil, a zaslúžene zbieral obrovské úspechy v roku 2017. Pravdou je ale to, že prvá polovica je o stupeň lepšia než tá druhá. V prvej časti je silno poznať, ako perfektne dokáže tento režisér pracovať, pretože každá jedna scéna je dôsledne vystavaná a pôsobí divácky atraktívne. Postavy sú uveritelné, rovnako ako vzťahy medzi nimi. A to je dôvodom, prečo funguje aj slabšia druhá polovica, pretože s tými postavami jednoducho súcitíte a digitálne efekty už nemôžu pokaziť celkový zážitok. Je tu poznať aj miestami rozprávkový rukopis producenta Guillerma del Tora. Naviac je tu vynikajúca hudba, kopa hereckého talentu a dôkladne napísaný scenár. Takže keď si to dám všetko dokopy, jediné, čo mi u tohto hororu vadí, sú tie CGI efekty, ktoré podla mňa ani neboli nutné, pretože Javier Botet už mnohokrát predviedol, že žiadne digitálne úpravy nepotrebuje. Taktiež dúfam, že spolupráca Muschiettiovcov a Jessicy Chastain výrazne prispeje k tomu, že sa táto špičková herečka objaví v pokračovaní It. + Javier Botet + herečka z Crimson Peak + herečka z It + herec z Diary of the Dead + herečka z The Sound (11.02.2018)