Réžia:
Dario ArgentoScenár:
Dario ArgentoKamera:
Luigi KuveillerHrajú:
David Hemmings, Daria Nicolodi, Gabriele Lavia, Macha Méril, Clara Calamai, Dario Argento, Salvatore Baccaro, Attilio Dottesio, Bruno Di Luia (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
(viac)Videá (1)
Recenzie (136)
S odstupem času si pamatuji spíše ty pasáže, které byly opravdu skvělé, s hypnotizující atmosférou podepřenou skvělou kamerou i hudbou, ale při sledování mi hodně vadily rádobyvtipné pasáže s Dariou Nicolodi a policisty, kterých je tu přespříliš a odvádějí pozornost. Díky nim jsem měl i čas se zamyslet a všimnout si, jak to celé nedává smysl. Kratší verze snad funguje lépe. ()
Tradične štandardná Argentovka. Nič viac, ale ani nič menej. Z Blow-up zafixovaného Hemmingsa som mal v talianskom dabingovom prevedení trošku haluze, no časom sa dalo zvyknúť. Samotnému deju sa nedá prakticky nič vytknúť, neubránil som sa však pocitu, že je to všetko až moc strohé a jednoduché - ukladanie základných filmových políčok vedľa seba, žiaľ bez silnejšieho momentu a výraznejšieho prekvapenia. 70% je však v mojom ponímaní u Argenta pravidlom, a to nie je vôbec zlý výsledok. Už teraz sa teším na jeho ohlásenú novinku Giallo. ()
Spíše než o horor se jedná o solidně krvavou detektivku, která má samozřejmě hlubokou tradici v italské nejen filmové kultuře. Asi těžko vytýkat všechny ty neduhy tehdejších snímků té doby a lokality, ale místy je to opravdu peklo. Nicméně Argentův přínos pro všechny fandy extrémní filmové klasiky je neoddiskutovatelný (ačkoli mám raději Suspirii a klasické psycho mého dětství Inferno), stejně jako legendární filmová hudba kapely GOBLIN. ()
Kamera, scénografie, střih pusa pusa pusa na tvářičku. Atmosféra v klíčových momentech pusa na pusu. Některé scény a dialogy, které dělají z filmu přes dvě hodiny dlouhý kolos - pusa tak maximálně do vzduchu a to se říká kdo ví jestli. Jsem velmi rozmazlená Suspirií, při které moje pozornost nepolevila ani na vteřinu. Profondo rosso v tomhle směru nenaplnilo má očekávání, jak se tak říká. Na druhou stranu je to super oldschool psycho film. Co se dá dělat, musím následovat své srdce. ♥♥♥ -"What made you decide to be a pianist?" -"Well, my psychiatrist would say that it's because I hated my father. Because when I bang the keys I'm really bashing his teeth in." ()
Argentovi se musí přiznat vynikající cit pro vizuály, ale v ostatních kategoriích drobet nestíhá. Prostinký děj s několika hodně naivními momenty (a s neuvěřitelně vtipnými oslými můstky, které mají posunout vyšetřování dál) je neúměrně natažen na dvě hodiny - kratší stopáž by zde rozhodně neškodila. Navíc ani těch pár vražd nijak neuspokojí, žádné velké gore, krev vypadá jak světlý kečup atd. Film pro fanoušky gialla dobrý, ale s výhradami. Horror movie of the year ()
Reklama