Tmavě červená

Totéž co Pták s křišťálovým peřím, akorát v tmavě červeném (a zbytečně delším). Další notně naivní až blbá hororová detektivka, další cizinec-umělec, který je v Itálii svědkem vraždy a celou dobu drží v mysli nejasný klíč k odhalení vraha, další strašidelný dětský hudební motiv, další morbidní obraz, další výlet na venkov, i rozuzlení je podobné, jen logičtější a tím pádem i průhlednější. Gore v souladu s názvem trochu přibylo, zlepšila se kamera i hudba a přibyla podmanivá podtitulková sekvence, plus ultrasympatické ústřední duo - roztomile drzá novinářka a uhlazený klavírista v podaní Darie Nicolodi a Davida Hemmingse, jehož obsazení je otevřeným přiznáním k vlivu Zvětšeniny. Když si ti dva dají páku, je to nejlepší scéna celého hororu - a přitom je naprosto nehororová :) (20.10.2011)

Podobný režijný posun ako predviedol o pár dekád neskôr Raimi v zmysle Evil dead vs. The Gift. Argento sa skôr než na vizuálne orgie a krvavé kúpele sústredí na postavy a príbeh ( aj keď oboje je tu prítomné) . A aj by mu to vyšlo, keby bol lepší rozprávač, pretože nie príliš šťastne akcentované dejové posuny vytvárajú trochu chaos. Občas som fakt netušil čo sa v ktorej scéne deje a prečo a nastúpila nuda. Ale aj napriek tejto veľmi podstatnej výtke som bol prekvapený ako veľmi sa mi to páčilo. Posledná tretina výborne vygradovaná a scéna so sanitkou úplná boma. Romantická linka ako keby vypadla od Hitchcocka.Z toho čo som od Argenta zatiaľ videl objektívne najlepšie ale paradoxne aj najmenej zábavné. 7/10 P.S. a strašne mi tam ešte chýbal nejaký super hlavný motív aké mali Suspiria a Phenomena (12.04.2015)

Atmosféra argentovky Deep Red je solídna, mystérium okolo vrahovej postavy by sa dalo krájať a kamera, i keď nedosahuje špičkovej vizuálnej extravagancie Opery, je taktiež super. Ale zopár scén, vrátane slabo zvládnutého vyvrcholenia, mi prišlo zvláštne zostrihaných. Stopáž 126 minút ležérneho tempa s iba tromi vraždami filmu taktiež nepridáva. Byť 100-minútovej stopáže, dal by som 4*. (09.01.2003)

Boží hudba. Ústřední melodie je skvělá a vždy, když se rozezní, tak to má fakt koule. Je tam jedna naprosto boží scéna v domě chovatelky ptáků, kdy právě začne hrát hudba a my vidíme tmavý obrys vraha za obětí. Fakt bomba. Jinak děj nedává moc smysl a vlastně nechápu proč to hlavní hrdina vyšetřoval. Davida Hemmingse mám ale nějak zvráceně rád, takže mi to nevadilo. Líbilo se mi, že to občas Argento dokázal i odlehčit (hrdinové jezdí v komicky debilním autě, nebo třeba telefonát při kterém Hemmingse vždy opaří kávovar). Za mě až nečekaná paráda. (01.12.2018)

Argentovi se nedá popřít silné vizuální cítění. Všechny ty pestré barvy, hry světel a stínů a neobvyklé úhly kamery jsou prostě působivé, hold režisérův trademark. Daria Nicolodi typicky skvělá, vražd je sice málo, ale jsou alespoň malinovitě efektní. Ale ta stopáž...!! Dvě hodiny jsou zkrátka moc, díky slimáččímu tempu to nemá tu správnou sílu jako v excelentní Tenebre, která je podle mého názoru Argentovo nejlepší giallo. Závěrečné rozuzlení překvapí, ale celkově to zdejší nadšení moc nesdílím. (28.10.2011)