Enderova hra

Výnimočná záležitosť, z ktorej je aj napriek zjavnému a nutnému zjednodušovaniu cítiť kvalitu diela Orsona Scotta Carda. Výnimočná hlavne v tom, ako je iná a nejde oproti klasickým očakávaniam divákov. Enderova hra je však hlavne dôkazom, že film, ktorého obsadeniu dominujú detskí predstavitelia nemusí byť nutne pre deti či teenagerov, ale môže ísť o komplexné a sebestačné dielo. Dielo ktoré vie čo chce povedať a činí tak s neskutočnou eleganciou a filmovou dynamikou. (03.02.2014)

Enderova hra mi léta unikala, až na ní jednou přišla řada. Tušil jsem, že půjde o ryzí young adult a tak jsem si s tím dával, nejspíš i proto, trošku na čas. Nakonec jsem nebyl daleko od pravdy. Young adult to sice je, ale místy tak drsný, že jsem i já měl co dělat, abych některé momenty ve filmu ustál. Silné na příběhu je totiž hlavně to, že ač jsou tu hlavní hrdinové děti, chovají se k nim všichni jako k dospělým. Domnělá hra se tak prolíná s realitou a celé je to zaobalené do obrany planety Země proti emzákům, kteří se chystají udeřit a naši planetu srovnat se zemí. Dlouho jsem tak měl co dělat, abych přijal ty dětské tváře a to, co rádoby dospělého vypouštějí z pusy. Finále mě ale totálně zmrazilo v pohovce a nakonec mě donutilo přidat i tu čtvrtou hvězdičku. Díky tomuto filmu jsem si uvědomil, kdy se z chlapců stávají muži. A není to pěkné uvědomění si. (30.01.2023)

Tohle je trochu osobní záležitost, protože jsem četl nejen hlavní Enderovu sérii, ale také paralelní příběhové linie, takže mi je svět Endera, Fazolka a dalších blízký. I proto musím odhodit klasické fanouškovské růžové brýle a nehledat zbytečné rozdíly oproti předloze (to třeba ve zkratce na konci komentáře). Zfilmování Enderovy hry se jednoduše povedlo, převedlo román s několika vrstvami vyprávění do smysluplného a funkční celku. Ano, je to chladný film. Ano, musíte přijmout jeho pravidla, hlavně děti-velitele. Ano, není to typický mainstream, a právě proto chtělo výsledné ztvárnění filmu od Hooda a dalších zúčastněných velkou odvahu. Spektakulární momenty (bitvy, bitevní sál, simulátor, ten je jak mé vysněné hraní počítačových her jako byl Homeworld nebo Starcraft:)) jsou střídány intimní rovinou vyprávění (rozhovory důstojníků, "hra"). Scény se rychle střídají, příběh se odvíjí až nečekaně rychle a s postavami se nedokážete pevně sžít, takže pro vás vlastně zůstává důležitý jen Ender a Graff, na ostatní tu prostě není místo. Na jednu stranu je to krok směrem k divákovi, který nechce vidět tří hodinovou cestu do duše dětského velitele, ale současně tu chybí propojení postav, jejich vzájemná hlubší interakce a pochopení (především vztah Endera a jeho sourozenců). To je právě hlavní mojí výtkou k filmu, že neustále utíká směrem dopředu, děj není časově upevněn (ztrácíte pojem o čase, jak byl dlouho Ender u mloků? U draků?) a jako by divák přicházel o nějaké vnitřní spojitosti (vynechané další příběhové linie a vnitřní vazba postav na autoritu Wiggina - trénink draků). Do dvou hodin ale nešlo dostat všechno a to hlavní, to hlavní ve filmu je. Díky za to i tou poslední hvězdičkou v hodnocení, kterou bych jinak asi vynechal. PS: doporučuji knihu, vlastně minimálně první dvě, protože pro mě je Mluvčí za mrtvé ještě lepší než Enderova hra, jen o jejím zfilmování pochybuji opravdu hodně... PPS: teď počkejme deset let, než svět bude připraven na Mluvčího za mrtvé (a následnou Xenocidu) a herci dorostou do svých rolí:) (04.11.2013)

Hvězdná pěchota pro děti! Oškliví brouci (z nichž ale uvidíte jen jednoho křížence kudlanky s vetřelčí královnou) a nebohé lidstvo. Jelikož hnusní hmyzáci napadli před lety Zemi, je třeba se na ně připravit. Ovšem ne na další mimozemský útok, nýbrž na vykydlení jejich domovské planety. Téměř celý film zabírá vojenský výcvik, takový ten nechutně šikanozní, jak to jen Amíci umí. Divím se, že nedošlo na čistění latrin kartáčky na zuby a sebevraždy labilních jedinců. Ender působí jak permanentně vyděšený zajíc, ale když jde do tuhého, nejde pro ránu daleko. Některé momenty jsou však zajímavé - například interaktivní hra, která se začne přizpůsobovat hráčově vědomí, nejen... Beru i neustálou rozpolcenost vůdčích postav - je dobré zatahovat do války děti? Triková stránka je na velmi dobré úrovni (bohužel ale neviděl jsem v kině). Výprava je někde mezi 2001:vesmírná odyssea a Vetřelcem. Gigerův vklad do sci-fi je natolik silný, že je asi těžké se mu vyhnout (planeta, kde je vojenská základna, jako by vypadla z původního Vetřelce...o interiérech nemluvě). Chválím závěrečné poselství, které nenásilnou formou připomíná, že člověk je zodpovědný za své činy (jedno z hlavních pravidel posádky StarTreku). Nad očekávání dobrý film. (17.03.2014)

Knizku jsem sice necet, ale jak to tak bejva s kultovnima dilama, od filmu podle nich neni radno mnoho cekat, takze ani ja jsem toho moc necekal a v podstate se na film ani nijak zvlast netesil a to mam sci-fi hodne rad. Ale nakonec jsem byl prijemne prekvapenej. Je sice fakt, ze dej je lehce stereotypni, Ender vzdy nekam pride a musi dokazat, ze za neco stoji a vesmirny bitvy vypadaj trochu jak videohra, coz je ale dany tim, ze se jedna o vycvik. Ale jinak si nemam na co stezovat, ackoliv tu neni buhvijak komplikovanej dej a myslenka na deti ve velitelskejch pozicich neni buhvi jak dobre rozvedena, celej film pusobi nadupane, nalehave a svizne. Navic tu jsou az na par detailu skvely triky, perfektni hudba a prijemny herci a to prekvapive i vcetne detskejch roli, Asa hodne mile prekvapil. Takze pro me sice nic s nabehem na kultovnost, ale dve hodiny straveny u prijemnyho sci-fi, takze jsem spokojenej. (17.03.2014)