Z for Zachariah

Překvapivě fungující komorní drama o třech postavách a třech dějstvích. Hlavní charaktery toho moc nenamluví, ale to co se skutečně děje, můžeme vyčíst z jejich chování. Osamocená Ann se navzdory všem svým očekáváním setká s Loomisem, vědcem, kterému se jako jednomu z mála podařilo uniknout ničivé radioaktivitě. I když se možná jedná o poslední lidský pár na celé Zemi, jejich vztahy nejsou jednoduché. Příchod dalšího muže vše navíc jen zkomplikuje. I když se podle nastíněného popisu může zdát, že půjde o prostý (navíc hollywoodský) milostný trojúhelník, zdaleka tomu tak není. Nejedná se ani o hlubokomyslné existenciální zamyšlení se nad osudem lidstva. Prostě je to film, který ukazuje, jak by to mohlo vypadat, kdyby se uprostřed katastrofou zničené Země setkali tři neznámí a vlastně ničím výjimeční lidé. Prostě takové příjemně obyčejné psychologické drama. (07.06.2017)

Dejme tomu, že šlo o minimalistickou vztahovku. Postapokaliptického jsem na filmu tedy neshledal ani zbla i když se příběh v tomto období má odehrávat. Pominuli účinky radiace na okolní krajinu vlivem jaderného výbuchu, což v rámci celé země asi byo, tak takový stav byl v příběhu znám, pouze podle vyprávění trojlístků hrdinů. Pro mne to byla jen a pouze vztahovka, kde fungovala dokonale rovnice mladí vpřed a stáří leda ostrouhá :-) pokud s tím teda něco neudělá. Já jsem tedy kdovíjak vykulenej nebyl, celej film jsem věděl že to příjde a ono to prostě přišlo. Nic originálního ani překvapivého. (08.01.2016)

"Idylické" přežívání - soužití tří lidí v zázrakem nedotčeném údolí po nespecifikované radioaktivní katastrofě je předloženo velmi umírněně, lidsky. S největší silou v momentech, kdy se sem přikradou melancholické upomínky konce světa. Mnohem více navrch však získává vztahový trojúhelník ve tvaru "citově nezkušená dívka lapená mezi dvěma rozdílnými muži", který nešlo neočekávat, nepřekvapil a vyřešen byl dost divně = lacině. (15.12.2015)

Spojenie slov komorné a sci-fi nejde na prvý pohľad veľmi dohromady. Mladý režisér Craig Zobel si však z toho ťažkú hlavu nerobil a presne týmto smerom sa rozhodol vybrať pri filmovej adaptácii románu Roberta C. O'Briena, ktorý vyšiel ešte v 70. rokoch minulého storočia. A verte či nie, zo začiatku celá dejová línia funguje takmer bezchybne, pričom k vierohodnosti vôbec nepotrebuje veľkolepé kulisy vytvárajúce dojem postapokalyptického sveta. Bohato jej totiž stačia vhodne zvolené repliky v scenári, vďaka ktorým divák dokáže pochopiť neľahkú situáciu hlavných hrdinov aj v prostredí, ktoré by si za iných okolností spájal s týmto žánrom skutočne len málokto. Práve scenár sa však s príchodom tretej postavy stáva slabinou celého filmu. Dovtedy starostlivo budovaná atmosféra totiž ustupuje do ústrania na úkor nezáživného romantického trojuholníka. Nič na tom nemení ani fakt, že Chris Pine je paradoxne herecky asi najsvetlejším momentom popri mierne prehrávajúcom Chiwetelovi Ejioforovi a Margot Robbie, ktorej som rolu naivnej husičky nedokázal úplne uveriť ani v jednej scéne. Dojem dokáže jemne poopraviť zaujímavý záver, no i napriek tomu si dovolím tvrdiť, že film mohol dopadnúť lepšie, pokiaľ by si udržal kvalitu nastolenú v prvej polovici a najmä nemenil počet postáv z knižnej predlohy. (60%) (04.09.2015)

Konceptom to bol jeden z tých viacej zaujímavých indie tohto roka, bohužiaľ je to celé tak strašne komorné, civilné a vlastne sa tam okrem inšpiratívneho stavania mlynu a mierneho citového konfliktu medzi postavami nič zásadného nestane. Bolo ale príjemné vidieť Margot naposledy v tejto polohe pred tým, než si ju navždy zaškatuľkujem ako Harley Quinn. (31.08.2015)