Mnoho povyku pro nic

Tak takáto aktualizácia Shakespearovej komédie mi celkom nesadla. Jedhoducho, jej prístup k uzatváraniu manželstva medzi dospelými ľuďmi je neuveriteľne zvrátený, osobitne s ohľadom na ne-štylizáciu. Podrýva (pretáča) to humor, ktorý pramenil z predlohy. Tá si uťahuje z ľudskej trucovitosti a pracuje s tým, čo v Ľadovom ostrí nazvali "otočením magnetu", trestá intrigánov a vyzdvihuje alžbetínske cnosti až za hranice nebies. Len tie alžbetínske cnosti, no. V každom prípade, táto verzia Mnoho kriku pre nič je milá fanúšikovská záležitosť, či už si robíte prierez Shakespearom, alebo ste už dlho nevideli niekoho z obsadenia v jeho materskej role. (16.06.2014)

Klub přátel Josse Whedona uvádí... Tohle se Jossovi fakt povedlo. Že se přenáší Shakespearovi hry do současnosti není nic zajímavého, ovšem přenesení takřka doslova i replik se podle mě nevidí tak často. A nejlepší je, že to skutečně funguje. První půlhodinka se sice trochu vleče, ale pak už je zábava zaručena. Maskování Alexise Denisofa křovím si budu pamatovat hodně dlouho. Uvažuji jestli mám dát 4 nebo 5 hvězdiček. Ale za policistu Nathana Filliona (konečně je pravým policistou) tam těch 5 dám. 85 %a doporučuji každému Whedonovu fanouškovi. (19.07.2014)

Po dvou projekcích těsně po sobě nemůžu přestat přemýšlet nad tím, jestli si aktuální adaptaci středověké romantiky může užít i nezasvěcený divák. A pravděpodobně nemůže. Ne že by snad bylo k vychutnání nepatrně upravených klasických textů bezpodmínečně nutné vědět, že sledujeme přátelské "ochotničení" u Whedonů doma, ale jsou to právě ti, kdož mají Jossovu seriálovou tvorbu důkladně nakoukanou, kteří si tuto dávku Povyku vychutnají nejvíce. Ať už se jedná o hluboce zasněné povzdechnutí nad tím, že "Wesley" a "Fred" jsou i řádku let po skončení Angela pořád osudová dvojice, nebo jen o potutelný úsměv, když "pan Dominic" z Dollhouse začne jen tak mimochodem po ránu kroutit kytaru. Snad jen Nathan Fillion opět hraje Nathana Filliona a my mu to s blahosklonným pohledem i tentokrát ochotně baštíme, dokonce od něj ani nic jiného nečekáme. A onen pohled mi s klidem vydržel až do závěrečných titulků. Tenhle přátelský art je totiž vším. Vydařeným pokusem i vyznáním lásky k milované klasice - ale hlavně výborným filmem, kde se upřímná vyznání snoubí s pořádnou dávkou postranních vtípků. (01.11.2013)

„Mnoho kriku pre nič” , je ináč komediálna hra od autora "Williama Shakespeara" , ktorú si Joss Whedon spracoval na čiernobiely materiál, pričom najprv som sa musel pekne zorientovať, čo sa týka množstva týchto, naozaj pestrofarebných postáv, trebárs "Donovia" Pedro a John, ďalej lepšie som si určite (za)pamätal « ústredný pár » Beatrice s Benedickom, čiže oveľa vhodnejšie dve béčka, než povedzme, Leonato, guvernér Messiny alebo ešte Dogberry, strážnik nočnej hliadky, že Claudio, gróf z Florencie a Héró, je ďalší párik, na ktorý sa usporadúvajú samé intrigy, t. j. od tohoto zlomového momentu, spočívajúceho v nepodarenom, svadobnom obrade, to začalo byť o moc zaujímavejšie, pretože dovtedy som bol iba zmätený, ale potom už ani nie, kedy som sa čoraz viac dostával do potrebnej, duševnej rovnováhy, čakajúc, ako sa to vlastne celé nakoniec skončí, čo už asi ani nikoho neprekvapí, že šťastlivo... ? / Lámal som si hlavu, odkiaľ mi je vskutku známy Borachio... ? Keď následne poviem Lucius, syn Lucilly a synovec Commodusa, tak už vari je to všetkým úplne jasné, pretože ostatný herecký ansámbel, mi bol väčšinu času neznámy, aj keď som ich možno kdesi zazrel... ? Vidieť sa to síce celkom oplatí, no súčasne pre shakespearovských fanúšikov - asi automatika, a pre tých druhých - len akási (ne)povinná nutnosť ?! (09.10.2020)

Určitě je lepší, když herci z oblíbených amerických seriálů hrají ve volném čase Shakespeara, než aby topili koťata nebo trhali beruškám křidýlka. Je to ohleduplnější, protože Shakespeare je mrtvý a žádné týrání ho už nebolí. Jeho fanouškům ale můžou z tohoto počinu trnout zuby._____ Udělat z komedie drama je škoda, protože Shakespearovy dialogy jsou v původní hře vtipné. Jenomže to by je museli Whedonovi herci umět zahrát. Což neumí. Takže si říkám, že přeměna kompediálního žánru na dramatický je spíš důsledkem nedostatku talentu než novátorského tvůrčího přístupu. Shakespeare není půlhodinový seriál plný různých efektů, které špatné hraní dokážou ukrýt. A je jedno, že Whedon chudáka starého Wildu nesmyslně přenesl do současnosti. Kromě toho, že tak ušetřil na výpravě, tím ničeho jiného nedosáhl, protože jesli mu šlo o civilní podání, tak to byla hloupost už od prvního nápadu. Much Ado About Nothing je hra plná vášně, žáru, zklamání, krutých obviňování a vtipu. Ti, kdo ji hrají, by měli umět takové emoce vyjádřit. Místo toho tu máme letně oblečené pohledné lidi, kteří poletují obyvákem a zahradou, přičemž se častují renesančními dialogy, které stěží dokážou vyslovit, takže je říkají tak unyle, jakoby četli telefonní seznam. Skoro jsem z nich cítila, jak už by to rádi měli za sebou, protože energie do toho nedali ani kapku. Z vynikající hry se stala jen kuriozita pro skalní fandy Whedonových seriálů - mezi které se nepočítam, přestože jsem si zamilovala Angela. ______ Branaghova verze Much Ado About Nohing, kterou tady někteří připomínají, je dobrá, ale kdo chce vidět skvělé provedení téhle hry, navíc v tomto případě funkčně přenesené do (skoro) současnosti, má možnost zkusit tuhle nepřekonatelnou verzi . /20. 1. 14./ (20.01.2014)