Phenomena

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)

Phenomena byla jedním z posledních Argentových filmů, které jsem měl možnost shlédnout. Po velkých ohlasech mnoha příznivců jak horroru, tak Argenta samotného jsem se na ni velmi těšil. A jak to občas bývá, velké těšení přináší velké zklamání... Opravdu, Phenomena je pro mne velkým zklamáním a nenabídla mi téměř nic, kromě výborné hudby (která se do filmu občas vůbec nehodila), výborné atmosféry (která film nezachránila), vygradovaného konce, kde šly sice chvíli nechutnosti na maximum, ale bral jsem to spíš jako světlý okamžik v temném, zmateném Argentově snu, který postrádal systém (o logických zádrhelech pomlčím, na ty v horrorech příliš nekoukám ...), význam, smysl, herecké výkony (Connely hraje tak uboze, že mi jí bylo snad chvíli i líto za to, co před kamerou předvádí. Každý sice nějak začínal, ale filmu prostě nepřidala.), Pleasence se mi zdál z celého hraní už úplně unavený a znuděný a další herci zde sloužili pouze jako figurky(křoví), které jako by chodily kolem těchto dvou postav. Motiv vražd je naprosto jednoduchý a nezajímavý, navíc se vyjeví zčistajsna až ve finále filmu. Gore efekty celkově stažené na minimum, až ten konec gradoval. Bohužel, po takových nářezech, jako bylo "Tenebre" a "Armáda démonů: matka slz", to na mne působilo jako nudný nedotažený horror typický pro 80 léta. (15.09.2008)

Konečně! Dal jsem poslední šanci italskému hororu a naštěstí to vyšlo. Phenomena je unikátní svou zvláštní atmosférou, hudbou i prostředím Švýcarska. Jennifer Connelly byla krásná i jako mladá a hrála fakt úžasně, moc se mi její postava líbila stejně jako hmyzí vědec a jeho opička. Prostě tady do sebe všechno parádně zapadalo. Nebýt té zvláštní hudby, dal bych možná o deset míň. Škoda několika málo scén, které mi připadaly naprosto amatérsky natočené, ale jako celek za 75% (25.04.2009)

Pokud o nějakém filmu prohlašujeme, že je jako zlý sen, myslíme to obvykle jako negativní hodnocení; v případě hororu / mysteriózního gialla Daria Argenta jsou ovšem tato slova pochvalou. Phenomena je phenomenálně atmosférickým dílem, v němž si například práce se zvukem nepochybně zaslouží podrobný rozbor (mluvit o výborné kameře už by bylo jako nosit Gobliny do nahrávacího studia). Jasně, chvílemi jsem si přál, aby těm ochotníkům ve vedlejších rolích skočil na hlavu šimpanz vyzbrojený břitvou, ale zběsilé, grandiózně vygradované finále nakonec všechny podružné nedostatky bohatě vynahradilo. (02.04.2013)

Toto je môj prvý Argento (ak nepočítam Démonov, kde sa podieľal na scenári) a musím povedať, že ma to zaujalo, zaujímavý film s nevšednou premisou, ale vo filme to do seba zaklaplo. Páči sa mi aj, že tento film zase tak nevsádzal na gore, niektoré scény a momenty ma dokázali vydesiť aj bez toho. Jennifer Connelly už tu ukázala, že hrať vie, vedela mi to predať a Donald Pleasance bol takisto super, ten svoj priestor na plátne využil naplno. Trošku ma z toho vytrhávalo to, že tam občas boli vsunuté rockové songy, ktoré sa mi tam moc nehodili a celkom mi narušili atmosféru, ale inak ak si to odmyslím tak tá hudba mimo to bola dosť dobrá. Film som si užil a dalo mi to náboj k tomu, aby som odhalil aj ďalšie Argentove kúsky. 8/10 (28.10.2022)