Príbeh môjho syna

Totální scenáristický galimatyáš. Film velmi silný v samostatných momentech a v hereckém obsazení, ale v celku působící jako nesourodý mix Incendies a One Day hrající si na něco extra, co vás ohromí. Na cestě k ohromení však stojí řada nudných, či nefungujících překážek a na můj vkus přehnaně překombinovaný děj, který postupně sám sebe pohlcuje a trochu i zesměšňuje. Díky zmíněným jednotlivým scénám a díky krásné Penélope a "tvářím se stejně jako v Into the Wild" Emilu Hirschovi ve mně film zanechal jistý zážitek, nicméně zklamání z nezvládnutého scénáře ho převyšuje. 6/10 (20.01.2016)

Další příspěvek filmařů do kapitoly válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii, ikdyž tady se více zaměřují na osobní propletený osud syna hlavní hrdinky, kde ve střídavých flashbacích odhalujeme ve víru tehdejší syrové etnické války celý příběh. První třetina nezáživná, pak se to už pomalu rozjížďí a konec překvapivý. Opět si dovolím pro zájemce tohoto smutného tématu na konci 20.století doporučit filmy jako Válečníci, Vítejte v Sarajevu, Zásah do srdce, Harrisonovy květy, Savior nebo novější V zemi krve a medu. (22.08.2013)

To poslední, co bych z toho snímku cítila, je poznání síly lásky (měl si pravdu, normálně mi uniklo 10 minut filmu). Nicméně, ačkoli námět je srdcervoucí a na pozadí bosenko-srbské války se vás snaží přesvědčit, že má co nabídnout, obávám se, že se někde mezi plátnem a divákem stala chyba. Film obsahuje spoustu silných momentů, které v zásadě najdou svůj smysl až na konci, ale ani konec vlastně nenabídne tu správnou sondu do odpuštění, vysvětlení a celožitovního utrpení, o kterém se vás snaží přesvědčit. A tím vlastně ztrácí body. (15.05.2014)

Červená knihovna bude pořád jen červená knihovna, můžete ji klidně vyprávět na přeskáčku a zasadit do válečného Sarajeva, nic se na tom nezmění. Kombinace realisticky vypadajících válečných scén s příběhem jak z laciné telenovely podle mne nefunguje. Navíc je to ještě roztažené přes dvě hodiny. Zkrátka jen doják cílený na divačky - matky. (21.05.2018)

Zdálo by se, že se o Sarajevu a tamní nedávné válce už nedá natočit nic moc nového. A přece. Ve filmu téměř nejsou krvavé scény a napínavé přestřelky, ale přesto vyprávění působí silně a do hloubky až na kosti emocí. Propletení příběhu bezdětnosti s příběhem balkánské války je dokonalé, švy, které obě roviny svazují jsou téměř neznatelná, všechno vytváří silný homogenní celek. (06.04.2014)