Príbeh môjho syna

Když já mám rád filmy, kde chování postav dává smysl... Zhruba první polovina filmu je velice slušná a obsahuje řadu situací či myšlenek, které leckerého diváka skutečně osloví (za mě mnoho klíčových momentů vztahu Diega a Gemmy, focení konzervy tuňáka). Druhá polovina filmu bohužel obsahuje řadu momentů, kde příčiny chování postav buď nejsou dostatečně vysvětlené nebo jednoduše chování postav nedává žádný smysl - hádka matky se synem, fotbalový zápas a zejména závěrečná pointa filmu (kdy by hlavní postava filmu měla být v úplně opačném emočním rozpoložení). Závěr ve mně skutečně vyvolal díky své nelogičnosti kroucení hlavou míchané s apatií, což je zrovna u Příběhu mého syna ještě větší problém než obvykle (vzhledem k tomu, že divák kvůli dvěma souběžně běžícím časovým linkám zrovna na závěr vyloženě čeká, aby pochopil, jak to vlastně celé bylo). Škoda, rozjeté to bylo slušně. 3/5 (22.09.2019)

Hola! V nových filmech je již takřka samozřejmostí, že nás strhne přesně střižená, uhrančivá hudba, která dokáže probudit city, o kterých jsme ani nevěděli.. Nejednou jsem byl v tranzu, když skvělý soundtrack dotvářel obraz k dokonalosti.. Ještě nikdy se mi však, až dosud, nestalo, že by ve mě hudba sama o sobě zanechala tak hlubokou stopu, tak obrovské emoce, jako v případě nebeských tónů Eduarda Cruze. Herecký koncert madam Penélope a role, kterou zde hraje hudba, mi připravily neopakovatelnou emocionální nakládačku! Díky, měl jsem se opravdu filmově. Woo. (28.04.2013)

Totální scenáristický galimatyáš. Film velmi silný v samostatných momentech a v hereckém obsazení, ale v celku působící jako nesourodý mix Incendies a One Day hrající si na něco extra, co vás ohromí. Na cestě k ohromení však stojí řada nudných, či nefungujících překážek a na můj vkus přehnaně překombinovaný děj, který postupně sám sebe pohlcuje a trochu i zesměšňuje. Díky zmíněným jednotlivým scénám a díky krásné Penélope a "tvářím se stejně jako v Into the Wild" Emilu Hirschovi ve mně film zanechal jistý zážitek, nicméně zklamání z nezvládnutého scénáře ho převyšuje. 6/10 (20.01.2016)

V určitých momentech (a není jich málo) krásný film, jímž zpracovávaná témata jsou mému srdci velmi blízká, stejně jako ústřední herecká dvojice + zajímaví, méně známí herci ve vedlejších rolích. Po okouzlující asi první půlhodině ale začne film více a více upadat do vod monotónnosti, postavy se plácají od ničeho k ničemu a samotná válka hraje oproti osobním životům protagonistů podružnou roli. Což je škoda, protože právě scény, ve kterých jim válka zásadním způsobem ovlivní život, patří mezi ty nejlepší. Jinak by filmu neuškodilo trochu víc špíny na úkor přehnané estetizovanosti, která se s příběhem trochu tluče. Přes řadu výtek jsem si ale film oblíbil. Chvílemi mě iritoval, trochu i nudil, ale jakmile začala hrát Nirvana, odněkud vykouknul optimistický Emilův kukuč či byl na plátně charismatický medvěd Gojko, vyloženě se mě Příběh mého syna dotýkal. Za to ty slabší čtyři hvězdy dát musím. 75 % (25.05.2013)

Asi to ani na celé čtyři hvězdičky není. Je vidět, že autorkou předlohy je žena, která je zasažena romantikou, přestože tenhle film je válečný a ještě více protiválečný. Řekl bych, že film není dostatečně zvládnut režijně, střelba a kanonáda je jakási nahodilá, tak, aby se hodila do scénáře, výkony statistů velmi amatérské, ranění a mrtví se vrhají na zem tak, aby si příliš neublížili. A celý děj je dost komplikovaný, naštěstí se v závěru dozvíme vše podstatné. - Ovšemže tu hraje moje milovaná Penelope, jenže ten film je až příliš šit na její tělo. Kolikrát jsem viděl hrát tuto ženu v jejím plánovaném nebo i skutečném mateřství, jako by to byl její styl herectví, který jí připadne. Rozhodně se to zdaleka nevyrovnalo filmu Ma Ma... Ostatní herci zahráli standard, koukatelný ten film je. (20.05.2018)