Tvorcovia:
Hans RosenfeldtHrajú:
Sofia Helin, Kim Bodnia, Dag Malmberg, Rafael Pettersson, Lars Simonsen, Vickie Bak Laursen, Henrik Lundström, Daniel Adolfsson, Puk Scharbau (viac)VOD (1)
Epizódy(10)
Recenzie (62)
Po první sérii roste můj obdiv příběhové výstavby daného případu, nad podmanivostí fragmentů scénáře pak vyloženě žasnu (viz hned zkraje: troskotající loď - hora mrtvé a neřízené oceli, která se blíží k Mostu, v podpalubí 7 spoutaných lidí na pokraji agónie, nicméně ke stopovému kontaktu s vyšetřovateli ještě stihne dojít..). Pro "námořnost" této série též vystupuje skvělá práce mistra zvuku. Jinak škoda slabého dirigentského výkonu při nahrávání hudby v této sérii, který je dobře patrný v dané interpretaci jinak jednotného (a jednoduše parádního) soundtracku. Jo a ještě jeden vrtoch aktuára Roubínka: bytost Mete s bonusem svého dabingu ...Ježiši Kriste! CO JE TOHLE ZA ČLOVĚKA? ()
Z nesourodé dánskošvédské dvojice vyšetřovatelů se okamžitě stvořilo mé nejoblíbenější policejní duo na poli kriminálních seriálů a netajil jsem se tím, že hlavně Martin Rohde s tváří perfektního Kima Bodniy zastínil veškeré policajty, se kterými jsem se ve filmovém i seriálovém světě doposud potkal. Tématika celistvého sezónního případu svým ekoteroristickým zaměřením trumfnula sérii první, zapojení dopadů předchozího vyšetřování do tohoto rovněž kvituju. Jen to šíleně šokující finále jsem musel poněkud dlouho rozdýchávat. Ovšem právě ty nekompromisní eskalace dělají Most tak bombastickým seriálem. [viděno na Voyo] ()
Chladnější, depresivnější a tím pádem i trochu odtažitější nástupce výborné první série. Je potěšující, že se tým scénáristů nechtěl opakovat, a i když narativní struktura opakuje vzorec nastavený předchozí sérii, nebojí se divákům seriál předestřít několik změn. Tentokrát nesledujeme trestné činy jednotlivce, ale stáváme se součástí rozsáhlého plánu strukturovaného vyššího zla, jež operuje na více rovinách. V závěru nás kromě dějového twistu, čeká spíše nepříjemné vystřízlivění, neboť vyřešení hlavní zápletky rozhodně nepřináší očekávanou katarzi. Solidní depka. ()
Opět sledujeme to zvláštní propojení a spolupráci dvou naprosto rozdílných detektivních přístupů a povah, Ságy a Martina. Byť se už nejedná o takovou ryzí dokonalost, jako tomu bylo u první série, stále můžeme sledovat ojedinělé krimi, které Vás přinutí pouštět si další a další a další díl..pro mě jen škoda, že ne zcela svou vinou v závěru této série a do 3. vydání vypadá role pro mne takřka nepostradatelného svérázného detektiva Martina...............moje hodnocení = 8 z 10. ()
Za mě slabý 4* a jentaktak dotažení na úroveň srovnatelnou se sérií první - nakonec ale zůstávám u nich, i když po průběhu série bez posledního dílu bych nejradši dal 3*. Druhá série obecně už pro mě byla jen detektivkou bez nějaký velký nadstavby - jiskření mezi Sagou a Martinem bylo sice pořád fajn, ale už to ztratilo to kouzlo něčeho novýho, motivaci pachatele nebo pachatelů jsem nechápal a byla mi tak trochu jedno, a nefungovala na mě ani ta údajná(!) linka s ekoterorismem (zvířecí farmy, dovozy potravin atd. jsou jako nápad lomeno společenskej problém sice dobrý, ale nijak se to nerozvíjelo a tak mi nakonec přišlo, že účinnější polemiku /i divákovou/ vzbudil svejma akcema Jens v první sérii) - tohle teda jako přidanou hodnotu moc brát nemůžu. Dost s tihle všim (a nakonec i se mnou samotnym) ale zamával poslední díl - jenže jen na něm série postavená bejt nemůže. (POZOR, TROLEJ) Celý dvě série teda nakonec beru jako takovej dvoukapitolovej opus o konci a rozkladu Martina - ten jeho příběh, korunovanej poslednim dílem, je opravdu silnej. WTF moments: Baví mě třeba, že i když se to odehrává mezi Švédskem a Dánskem, tak i tak si Martin se Sagou jen tak mezi řečí jezděj autem řikat tři věty, který by šly řešit i třeba přes mobil (ale jasně, kdo by se chtěl dívat na seriál, ve kterym by pořád byl jen záběr na to, jak někdo s někym telefonuje). Překvapily mě taky některý scénáristický zkratky - asociální, führerovsky přesná a systémově spravedlivá Saga vždycky musí mít jistotu, než něco řekne, a něčim jako předsudkama se fakt ovlivňovat nenechá, ale najednou jí nevadilo s jistotou tvrdit, že člověk, kterýmu volal malej Linus, automaticky musí bejt, bez jakýkoli zmíněný pochybnosti nebo ověřování, hledanej Niklas (obdobně pak u Münchhausenova syndromu si je nějak podezřele rychle jistá tim, že prášky v šatníku Nikolaje musej nutně znamenat, že ho s jistotou trávila právě chůva) - znovu, je jasný, že nikoho by nebavilo sledovat vyvracení všech ostatních eventualit, stejně jako se nepotřebujeme koukat, jak elitní detektivové vyplňujou třeba wordovský žádosti a excelovský tabulky, ale je to prostě (zrovna u Sagy a její pečlivosti a přesnosti) trochu nepoměr - mimochodem, tenhle administrativní vopich na policejní úrovni je moc hezky ukázanej třeba v Případech 1. oddělení. Zarazily mě ale taky bezstarostný návštěvy Jense ve vězení vč. vnášenejch věcí (cokoliv - papíry, jídlo, pití...), a to dokonce s návštěvama přímo na cele (wtf?), nebo nezaheslovaný počítače, soubory a videa hlavního úchyla šmírujícího svou nahou ségru. Jak z ňáký béčkový absurdní komedie byla i scéna, kde Viktoria krvavym kašlem ohodila do ksichtu Pernille - stejně jako mně nepochopitelný Pernillino chování, když Vikotrii našla (klidně jí tam mohla zabouchnut, počkat venku a zavolat posily, atd. - zvlášť, pokud za dveřma už mělo bejt tak jednoznačně bezpečno /jinak by tam přece Martin se Sagou tak sebejistě a dlouho nestáli/). Zbytek záchodový scény byl ale obrovsky silnej ("Bojim se..."), to ať nežeru. Školácky přetajemněle na mě působila i scéna se zastřelenim Getrud (obličej ve stínu, jako fakt?), a taky by nemuseli tvůrci z diváků dělat blbečky zbytečně doslovnym dovysvětlovánim už dlouho jasnýho Martinova otrávení Jense. () (menej) (viac)