Jappeloup

Kterak jeden právník k rozumu přišel a začal se starat nejen o svou prestiž a o prachy, ale i o koně. Koňské filmy obvykle jedou po prověřené dráze klasického schématu, kdy lidský hrdina je nadšenec a se svým zvířetem buduje vztah a kariéru, před konečným triumfem vymele, aby kamera nestála, a všichni jezdí šťastně až do smrti koně. Pierre Durand je ale velkou část stopáže tupý, arogantní fouňa, který náhodou umí trochu skákat a Jappeloup malý nepochopený koník, který se projevuje jen tím, že trpělivě vyhrává, a čeká, až Pierre spadne na kokos a pochopí, že Jappeloup není závodní auto. Je tu vážně dost pádů, přesněji, kdo nepadá, v příběhu si moc neškrtne. A Daniel Auteuil v roli žokejského guru potěší skoro stejně jako těch deset koníků, co hrálo hopíka Jappeloupa. (19.04.2017)

Pro koňaře je tohle miliónovej film. Má silnej příběh, nádhernou, vlastně až úžasnou kameru a bezesporu solidní herecké výkony. Pro mě už to ale taková hitparáda není, protože na koni jsem seděl jednou a to mi bylo sotva deset let. Nicméně uznávám, že koně si zaslouží velké filmy a jestli nějaký takový velký film existuje, bude to pravděpodobně právě Jappeloup který nejenom, že perfektně ztvárňuje těžký život parkurového koně, ale ještě je k tomu kvalitně natočen. 130 minut nicméně na mě působilo opravdu až zbytečně dlouze v některých nesmírně dlouhých scénách. (01.10.2015)

Neobyčejný příběh parkurového koně Jappeloupa, ale především lidí kolem něj. Zajímavě natočený film podle skutečných událostí s velice reálně natočenými parkurovými scénami i "vývojem" hlavních postav kolem neobyčejného koně. Pro mne kromě Caneta nezapomenutelný Daniel Auteuil a Marina Hands. Celý příběh vtáhne diváka rychle do děje a zároveň mu prostřednictvím hlavních postav dá i mnoho podnětů k zamyšlení. Podobně reálný film o skutečném koňském hrdinovi (tentokrát z dostihového prostředí) a výstižně popsanými osudy lidí kolem něj (včetně hereckých výkonů) je např. "Seabiscuit". (26.02.2017)

Takéto filmy mám rád. Nič nechýba a nič nie je navyše, všetko sedí ako ma byť. Uveriteľní herci v príbehu podľa skutočných udalostí, ktorý mal plynule tempo. Francúzky parkový jazdec Durant a jeho cesta plná pádov a víťazstiev za zlatou medailou na OH v Soule. Herec Canet sa mi pozdával už vo filme Šťastné a Veselé, no teraz zašiel ešte viac a zahral to čo som chcel vidieť. Okrem krásneho koňa sa mi hlavne páčila práca s kamerou. Kameraman je fakt fachman, kedže točil aj tie neviditeľné detaily, ktoré si všíma len pozorný divák. Nikdy som si nemyslel, že ma parkúr strhne. Veď predsa konské preteky sú strhujucejšie a napínavejšie, no táto frankofónna partička tvorcov ma presvedčila, že aj parkúr sa dá natočiť dramatický a miestami dojímavo a emotívne. (05.05.2016)

Ten jehož srdce zůstalo u koní bude tímto filmem zřejmě nadšen. Nádhernou kompoziční práci kameramana doplňuje hudební podkres, který je do jednotlivých scén trefován s přesností Robina Hooda. Zajímavostí filmu jsou v některých momentech poměrně dlouhé scény, které děj nikam neposunují a scény, které jsou pro příběh podstatné si nestačí ani uprdnout a už jsou pryč. Film se nevyhne určitým stereotypům, kterýma disponuje mnoho sportovně živtopisných filmů, ale je z něj cítit jasně cítit pokřik, kdo neskáče, není kůň, hop, hop, hop, protože koňové jsou frajeři a svoje filmy si zasloužej. (10.11.2014)