Automata

Kdyby to zůstalo u první půlky ve městě, byla bych asi spokojenější. Temná, deštivá atmosféra, cynický vyšetřovatel...hned jsem si vzpomněla na Blade Runnera, navíc parádní vizuál ( vůbec, celé to bylo natočené moc dobře). Jakmile se to ale přesunulo do pouště, zvrtlo se to na takovou dramatičtější variaci Číslo 5 žije, šmrncnutou Asimovem a "vylepšenou" akčními scénami. Z filmu je na sto honů cítit ambice o vytvoření kultovního, myšlenkově obohacujícího scifi díla, ale na to je příliš povrchní a venkoncem nepřináší nic nového, zápletka s roboty je naopak už dost profláklá a snaha o symboliku (např, plačící dítě apod.) tak průhledná, že to hned uhodilo do očí i takovému zabedněnci, jako jsem já. Co naopak příjemně překvapilo, byla změněná vizáž a s ní i tak trochu odlišný herecký výkon Antonia Banderase, než na jaký jsem byla zvyklá. Co se týká Melanie Grifin, ta tam měla jen malý štěk, za což jsem osobně ráda, protože dívat se déle na její, plastickými operacemi znehybněný, obličej bych asi déle nezvládla. (08.11.2014)

Docela nechápu tak nízké hodnocení.Ale co hlava, to názor. Vykrádání Asimova- ale jděte, to je takový robotický základ, který ke sci -fi prostě použijete, jinak se nehnete, zákony robotiky jsou zde mírně změněny, jeden chybí, tolik pro šťouraly.Co se týče filmu, Antonio s oholenou hlavou byl pro mne moc příjemným pŕekvapením, jeho roli jsem mu zkrátka věřila, dominovaly jí krásné hnědé oči, v nichž se zračilo vše. Melanie už skoro plasticko- roboticky vypadá, ale to bych přešla. Atmosféra skutečně v první polovině pŕipomínala Blade Runner. Celkové pojetí filmu, vizualizace, mně se to líbilo. Tvůrci předložili svoji fantazii a já s ním souhlasila, neboť nemusí být daleko roky, kdy potkáte robotickou Cleo s vědoucíma očima. Možná si nyní položíte otázku,co to je lidství, co nás odděluje od umělé inteligence? A hudba, ta byla nádherná... (31.01.2015)

Rok 2044. Zase jsme jednou pořádně v prdeli, ze Země se stává radioaktivní poušť, civilizační vývoj je tentam, populace se scvrkla na nějakých jedenadvacet milionů lidí. Robotická sci-fi s velmi slušným Antoniem bez vlasů nevypadá vůbec zle, sráží jí kostrbatý děj i pár scén, které se měly sestříhat. Má to však slušný vizuál i dobré triky, předpokládám totiž, že co se rozpočtu týče, tvůrci se museli s otřepaným „hodně muziky“ docela poprat. Myšlenku moc neřeším, prostě jsem se podíval, atmosféra mi sedla, i když nepopírám, že za pár dní nebudu tušit, že jsem něco podobného zhlédnul. Před patnácti lety by to byla pecka. (31.01.2015)

Ani nie som prekvapený. Antonio Banderas je síce herecká superstar, no veľa jeho filmov nestojí ani za myší prd. V tomto prípade sa dá oceniť iba ak tá zaujímavá dystopická post apo atmosféra, ktorá sa v druhej polovici zmenila na celkom zaujímavý obraz v štýle Mad Max. No ale príbeh a vôbec, to celé moralizovanie.... no čo k tomu dodať? Hrozná zlátanina, ba priam až skoro výsmech všetkému a všetkým. Keby sa to aspoň nebralo tak vážne. Ani vlastne človek poriadne nevie o čom to bolo - stále sa riešil len druhý protokol a potom sa naháňalo v púšti. Medzi tým sa narodilo baby a pár robotov dostalo guľku do hlavy alebo do kolena. Inak duchovne prázdne ako egyptská sýpka v čase toho najhoršieho sedemročného hladomoru. Na hranici odpadu. 30/100 (11.11.2020)

Když se podívám na komentáře a hodnocení ostatních uživatelů, vypadá to, že jsem viděl jiný film. Antonio Banderas hraje kvalitně jako vždy, jeho filmová dánska manželka(Birgitte Hjort Sørensen) i jeho v té době skutečná manželka a další herci také. Sluncem poničený postapokalypticky svět je dobře vyobrazen. Nabízí se jistá podobnost mezi Blade Runnerem a Já, robotem. Strach je jednou z lidských vlastností a zde strach že zániku lidstva je na místě. Ale i lidskost, empatie a soucit jsou vlastnosti lidí. V tomto filmu nejen lidí. (28.02.2018)