Obsahy(1)
Statkář Dražický dostane od souseda Richarda Bora starou knihu, která ho zavede do tajemné Černé věže. Muž v ní nalezne alchymistickou laboratoř a mrtvolu neznámého muže. Ten má u sebe pergamen s návodem, podle kterého jej lze oživit. Dražický tak učiní a zjistí, že oživlý alchymista je jeho dávným předkem Ješkem Dražickým, který pracoval u dvora císaře Rudolfa II. Vítězství nad smrtí však přinese nečekané komplikace: probuzený návštěvník z dávných dob se totiž zamiluje do Dražického manželky Dagmar a chce ji získat pro sebe. O tu ostatně usiluje i soused Richard Bor... (Česká televize)
(viac)Recenzie (57)
Šlechtic (Karel Lamač) z časů císaře Rudolfa II. vypije elixír života, který ho uspí a probudí ho až jeho potomek ve 20. století Bohdan (Thedor Pištěk). Šlechtic se zamiluje do jeho ženy, která se podobá jeho předčasně zemřelé milé Aleně (obě hraje Anny Ondráková). Vynálezy 20. století jsou mu ve srovnání s ní lhostejné a rozhodne se získat její lásku. Drama plné tajných chodeb, tajemných knih a vzkazů, alchymie, elixírů života, lásky, vražd a vášně silnější než život i smrt. Skvěle natočený temný příběh využívá na svou dobu ještě hodně originálních flashbacků (do doby Rudolfa II.). Starý sluha Josefa Švába-Malostranského je hotový Stroheim. ()
Velké zklamání. Čekal jsem tajuplnou mysteriózní zábavu, dostal jsem film, který snad musel působit zastarale i v době svého vzniku. Vůbec nemluvím o atmosféře, o napětí, po tom tam nebylo ani potuchy - ale zcela diletantská práce s kamerou a nesmyslné střihy zničily jakýkoli lepší dojem. Přitom to mohl být dobrý film: jednak touhou šílející "muž z temnot", jednak podobnou motivací veden soused Bor... dva padouši a kde nic, tu nic, potenciál velkej, naplnění minimální. A negativní korunu tomu nasadilo obsazení Anny Ondrákové. Místo femme fatale, jež ničila muže i napříč staletími, postavit před kameru buchtu z pekárny, to je kumšt. Být u toho veselejší hudba, mohla to být aspoň groteska. ()
Československý němý klenot jsem sice neviděl v originální celé verzi, ale to nevadí, protože ta restaurovaná a správně chronologicky upravená byla i tak dobrá. V některých chvílích sice obraz trochu zlobil, ale prožitek mi to nezkazilo. Příběh o staré knize, Černé věži a elixíru života, alchymii a lásce v mé sbírce zaujal čestné místo a určitě jsem jej neviděl naposledy. Theodor Pištěk podal skvělý výkon a Jan Stanislav Kolár odvedl bravurní práci i díky svým poznatkům ze zahraničních návštěv. Škoda, že se nenašlo víc takových. ()
Téda, v roce 1921 jsme byli díky Karlu Lamačovi a Janu S. Kolárovi docela světový. Otrávené světlo je akční kriminálka, co baví i dnes a Přichozí z temnot je zase ponuré hororové fantasy, snad lepší než Nosferatu. A to šly tyto dva československé filmy do kin týden po sobě. První třetina Příchozího z temnot je dechberoucí a při průzkumu po zazdění jsem se reálně bál, to byla skvělá scéna. Další průběh už je maličko překombinovaný, je to už potom taková oddechovější záležitost, s poměrně vtipným koncem, který by dnes už byl asi klišé, ale tehdy možná ještě ne. ()
Příběh je sice naivní, ale kdo jiný v němém filmu propracoval ve své podstatě cestování časem? Herectví je velice afektované, obzvláště Any Ondrákovà je už za hranicí snesitelnosti, ale jako celek to vůbec nevyznívá špatně. Příběh drží pohromadě, mà spád, styl i napětí. Jednà se o mimořádný průkopnickÿ počin v československé kinematografii. ()
Galéria (7)
Fotka © 48. MFF Karlovy Vary
Zaujímavosti (7)
- J. S. Kolára k Příchozímu z temnot inspirovala především láska k Pražskému studentu (1913) a k seriálu Homunculus (1916). Postava Vladimíra Majera byla do Příchozího z temnot dopsána podle postavy Olafa Fønsse. (NinadeL)
- Jeden z prvních našich filmů hraných v cizině. Pod názvem Redivivus byl uveden v Německu, Rakousku, Francii a Velké Británii. Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)
- V roku 2013 bol film zreštaurovaný a doplnený o chýbajúcu štvrťhodinu. Do distribúcie sa tak prvýkrát po šesťdesiatich rokoch dostal v pôvodnej podobe, pretože od 50. rokov minulého storočia bol vďaka zámene filmových kotúčov uvádzaný neúplný a s prehádzaným poradím scén. (Raccoon.city)
Reklama