Psycho II

K Psychu originál hľadám slová odkedy som ho prvýkrát videl a stále neprichádzajú. K "dvojke" je to už o čosi ľahšie... V každom smere skôr milo nostalgické ako strašidelné, niektoré zábery a momenty však za to naozaj stoja. Anthony Perkins proste má miesto v mojom priečne-pruhovanom svale s funkciou hladkého a ja si ho vždy rád pozriem, v hocičom. Nôž cez ústa, telo s nožom na schodisko, Tony za klavírom s Moonlight sonátou od Ludviga van... a namojdušu perfektný záver, u mňa to pod štyresu jednoducho nejde! 75% (06.01.2014)

Vyléčený Norman Bates se po letech v ústavu vrací do rodného domu s motelem a ze všech sil se snaží vést normální život – jenže to by nesměl dostávat vzkazy a telefonáty od své mrtvé matky. Překvapivě vůbec ne marné pokračování legendárního Hitchcockova majstrštyku zdařile prohlubuje narůstající zmatenost labilní mysli, která se (opětovné) ztrátě příčetnosti zoufale brání. V silném finále (a následné pointě) z výkonu Anthonyho Perkinse zamrazí. 3+ (25.01.2022)

K tomuhle filmu jsem přistupoval bez jakýchkoliv předsudků vůči "prznění" horrorové klasiky. Zkrátka mě jen zajímalo, jaký bude Anthony Perkins v roli Normana Batese po více než dvaceti letech (prozradím, že je lepší než za mlada!) a kam se jeho postava posune. A musím se přiznat, že jsem se dobře pobavil. Víc než polovinu filmu to byl velmi obstojný thriller s několika nečekanými (vlastně spíš čekanými) zvraty. A zrovna když jsem si říkal, že už to začíná být příliš švihlé, přišel excelentní závěr - nejprve vraždící Mary a chvíli nato kuchyňský kvartet pro Normana, jeho matku, čaj a lopatu. A byly to scény tak kouzelně uhozené, že v dobrém rozmaru po vydatné porci pokleslé zábavy dávám za plnotučné čtyři. A ještě bych rád pochválil dva pěkné okamžiky - strč-nůž-skrz-krk ve sklepě a pád na nůž doktora Raymonda. (25.12.2013)

No, kupodivu, je i dvojka dobrá, sice je tady celkem znát, že se tvůrci tak trochu snažej vytřískat z povedenýho prvního dílu co nejvíc prachů, ale jelikož je to pojatý celkově úplně jinak a zůstal Anthony Perkins, tak to dostává takovej zvláštní nádech prvního Psycha, kterej ale nějak neotravuje neoriginalitou a opakováním stejných situací z jedničky. a i konec, i když je trošku přeplácanej se dá označit za povedenej (02.04.2007)

Pokračovanie legendárneho Psycha možno radiť medzi filmy, ktorým pridávam jednu hviezdičku z úcty k fenomenálnej jednotke a v prípade tohto filmu aj z úcty k zrodu psychologického hororu. Pretože dve desaťročia, ktoré filmy delia sa podpísali aj na samotnom Perkinsovi, ktorého herecký prejav už zďaleka nie je taký výrazný ako tomu bolo v prvej časti. Ani samotný režisér nedosahuje Hitchcockovú úroveň a aj keď má dej ešte znesiteľnú zápletku, už je Normanových matiek akosi priveľa a dvojka predstavuje už iba slabučký odvar skvelej jednotky. Možno poznáte človeka, ktorý aby ušetril, zaleje si tú istú zrnkovú kávu dvakrát. Ja som takéhoto jedného stretol a po opätovnom pozretí Psycha 2 si viem predstaviť, ako jeho káva chutí. Vďaka spomienkam na prvú je chuť tej druhej znesiteľná, ale určite by ste ju neponúkli iným. (01.06.2018)