Hunter x Hunter

Tentokrát bez jakéhokoliv "vyššího cíle" - většinou bez světa v ohrožení (a arc se světem v ohrožení je nejslabší částí), bez jasné motivace pro všechny přítomné směřovat k cíli - prostě jen interakce silných a sympatických postav. Emoce jsou tentokrát mnohem osobnější, nezatížené zodpovědností přesahující hrdiny, kteří můžou bojovat sami za sebe - což je pro mě v anime docela příjemné oživení. Ke konci to bohužel trochu vyhnije, začne být repetitivní a neurčitost pravidel se začíná projevovat vhazováním nových a nových prvků, takže to začíná být místy otrava - ale silné momenty jsou silné velmi. (24.12.2018)

Od vydání poslední kapitoly uplynulo prý už 1000 dnů. To je trošku smutný mezník :') (ale konečně jsem se k tomu po letech dokopala) Spoustu otázek zůstalo nezodpovězených. A kdo ví, jestli někdy odpovědi získáme. Nejlepší arc? Rozhodně ten s Phantom Troupe. Chrolla bych klidně následovala kamkoliv, to charisma a hlas dělá svoje. (22.08.2021)

Tak moc bych chtěl dát plné hodnocení, ale za Chimera Ant arc prostě nemůžu. Jeho sledování bylo místy až neúnosné. Je to vážně škoda, protože do té doby to byl nejlepší seriál co jsem v tomto žánru viděl. ■ Smrt je zde tak častá a natolik přirozená, že když dvanáctiletý klučina během pár vteřin vykuchá masového vraha, tak si jde chvíli na to hrát s kámošem a oba to berou jako normální věc. Dostala mě taková typická dohoda v rodině nájemných vrahů. „Tati uděláme dohodu? Zabiju dvanáct lidí a ty mi půjčíš 50 miliard.“ ■ Hodně se mi líbilo jak byl prezentován šéfík a členové první velké záporné skupiny, kterým hlavní hrdinové čelili. Zmíněný šéf své členy nebral jako podřadné loutky, s nimiž by pouze manipuloval, ale vážil si jich a jejich názorům naslouchal. Členové k sobě chovali vzájemný respekt a dokázali mezi sebou řešit problémy. Problémem bylo to, že k lidem mimo skupinu se až tak uctivě nechovali a na krku měli spoustu vražd nevinných lidí. (16.05.2016)

Tohle je Shounen jak má být... skvělé postavy, příběh, animace, hudba. Tomuto dílu nemůžu vytknout vůbec nic podstatného. Samozřejmě se zde objevují klišé.. Nejlepší na tom je, že se ten děj vůbec netáhne pořád jede akce dál.. Pro mě jednoznačně 3. nejlepší Shounen... I když ark s mravenci byl zbytečně táhlý a trochu přehnaný tak to ukončení bylo velmi precizně udělané. 9/10 (30.07.2015)

Hunter x Hunter (2011) by sme mohli označil za vrchol anime tvorby. Už pri čítaní predlohy mi bolo jasné, že animovaná verzia by materiálu mimoriadne prospela najmä kvôli rozsiahlym vysvetleniam jednotlivých taktík a schopností, ktoré mnohokrát zaberajú celé strany a uberajú tak istej dynamickosti deja. Anime sa s týmto problémom v mange vysporadúva priam bravúrne, keď okrem epických sekvencií nadpozemského soundtracku Yoshihisu Hirana aplikuje postavu rozprávača, ktorý interpretuje širokú škálu fenoménov od jednotlivých schopností až po aktuálne rozpoloženie postáv. Tu by sme sa mohli pozastaviť a vzdať hold neuveriteľne prepracovanému svetu Yoshihira Togashiho, ktorý ani po tristo kapitolách stále neprestáva očarovať. Ak by som mal vybrať najlepšie obdobie (arc), zrejme by som sa priklonil k väčšine a teda ukázal na Chimera Ant Arc, kedy okrem hŕby zvratov, taktických metód a predstavenia hádam najobávanejších schopností vo svete Hunter x Hunter sú predstavované témy ako hegemónia potravinového reťazca (Keď sa Meruem pýta ľudských tanečníc prosiacich o milosť, či aj oni ušetria kravu alebo prasa, keď prosia aby boli ušetrené), filozofia vládnutia (Meruem sa pýta Poufa prečo niktoš bez schopností vyhlasuje, že je kráľ a Pouf mu odpovedá, že toto je bežné fungovanie ľudského sveta), alebo napokon samotná otázka, kto je horší: ľudia alebo mravce? alebo sú zákerní a bezcitní ľudia vôbec ľuďmi? Týmto by som však nechcel zhadzovať žiadne z predošlých období. Každé jedno má totiž pre príbeh individuálny význam a vždy je nadštandardným dobrodružstvom. Pokiaľ svoju pozornosť upriamime na jednotlivé postavy seriálu, máme možnosť nájsť jedny z najzaujímavejších charakterov v anime vôbec, ktoré konajú na základe logiky, inštinktu, či vlastného presvedčenia, ktoré je mnohokrát odôvodnené oveľa šľachetnejším úmyslom, než sme si mohli myslieť. Otázkou ale naďalej ostáva, ako je niekto vôbec schopný zachovať stanovenú úroveň po dobu sto štyridsiatich deviatich epizód a vložiť do nej dovolím si tvrdiť viac, než samotný tvorca predlohy? Navzdory tomu, že nepoznám odpoveď, štúdiu Madhouse sa to v oboch prípadoch nepochybne podarilo. (21.12.2015)