Odpojiť

Banální obžaloba internetu a vůbec dosti čitelný zástupce trendu midcultů, který se povrchními a estetizujícími prostředky snaží zapůsobit na divákovy emoce. V případě dobrého scénáře by to ani nevadilo, ale problémem Disconnect je, že neříká nic nového nebo dlouhodobě neznámého - minimálně dva ze čtyř příběhů jsou naprosto neobjevné a předvídatelné a pro toho, kdo někdy přišel do styku s počítačem (ehm) i dost vykalkulované a naprosto vypouštějící tunu pozitiv, které internet nabízí. V tom případě mě pro film nenapadá jediné cílové publikum - možná důchodci, kteří se opět usvědčí v tom, že by "všechny ty internety a počítače měli zakázat". (08.10.2013)

Zajímavá, moderní mozaika příběhů, kterou spojuje motiv sociálních sítí. S odstupem času se nabízí přímé srovnání s Men, Women & Children. Reitmanův film, jako velice těsný vítěz, má dle mě o malinko zajímavější charaktery, kdy jejich životy působící více "realističtěji", neboli více samostatným dojmem a méně tím, že slouží pro nějaký větší filmový příběh. Tím ale nemohu Disconnectu vyčítat samoúčelnost, či vyumělkovanost, právě naopak. Disconnect má v podstatě ty samé přednosti jako Men, Women & Children, což je pro režiséra-dokumentaristu jistě úspěch. Je zvláštní, jak obtížně se bojuje s něčím, čemu se člověk nemůže postavit tváří v tvář... 8/10 (27.02.2015)

Lehkomyslné chování na síti může mít drtivý dopad v reálném životě. Postavy mozaikově poskládaného filmu žijí víc virtuálně než ve skutečnosti. Jejich bezbrannost, když se online život přenese do 4D, je tak ještě umocněnější. Vložit emoce do počítače mrzačí duši, ať už jsou důvody jakékoliv. A tady jsou většinou stejné jako obvykle - osamělost, neschopnost komunikace, strach z bolesti, kterou způsobují vztahy. ____ Místo svěření se skutečným lidem, si zdejší oběti vylévají srdce na různých serverech a sociálních sítích. Když je online navázané vztahy doženou v realitě, teprve tehdy zjišťují jejich blízcí, že se dost nestarali, nezajímali se, nepopovídali si, neměli pochopení. Tresty za vložení naděje do anonymní konverzace jsou vysoké, pocit viny, který následně zaplaví příbuzné a známé, je snad jedinou nadějí na zlepšení lidské komunikace, kterou tenhle film nabízí. ___ Zajímavá kamera. /9. 2. 15./ (09.02.2015)

veľmi silné 4,5* pretože spomedzi všetkých tých polonezávislých filmov, ktoré mi to pripomínalo, ako Crash, Things We Lost In Fire, 21 gramov a podobne... toto bolo najlepšie - jednak preto, že to sledovalo naozaj aktuálnu tému, ktorá je veľmi silná, závažná, skutočná a v takejto podobe, podobe realistickej a podobe nežánrovej je predmetom filmov veľmi výnimočne, jednak preto, že danú tému rozobralo komplexne, neskĺzlo to k moralizovaniu, netlačilo to emočne na pílu, nefabulovalo zbytočne, jednak preto (aby som ukojil aj svoje povrchnejšie potreby) tu boli 2 krásne herečky a bateman s briadkou vo vážnejšej úlohe a napokon preto, že sa mi páčilo, ako to bolo celé postavené - tá nefuknčnosť a neschopnosť komunikovať v skutočnom živote nahrádzaná "komunikáciou" skrze médiá (nielen sociálne siete, ale skvelo sa tu narába aj s televíziou a potom s tzv. "úradným stykom" [komunikácia s políciou, právnikmi, vyšetrovateľmi, doktormi, rôznymi funkcionármi a úradníkmi], čo je spôsob komunikácie, ktorý je naozaj nefunkčný); (24.04.2014)

Zase se jednou nějakému neznámému filmu podařilo mě dostat a přesvědčit o tom, že ten, kdo říká že z Ameriky pocházejí jen imbecilní prkotiny, neví co mluví. Tři napínavé a neskutečně originální příběhy spojené v jeden unikátní film především o ztrátě důvěry (prostřednictvím internetu) mě přikovaly k obrazovce jako již dlouho nic. Takhle to má vypadat, juhů! Mimochodem, po filmu se může stát, že začnete být ohledně internetu trochu paranoidní... (13.10.2013)