Sinister

No, že bych byl bůhvíjak ohromen, postrašen či přimrazen, to tedy zrovna ne. Spíš jsem rozčarován. Nadpřirozené prvky mi v Sinisterovi přišly nadbytečné až trapné, hudba příšerná (a téměř žádná ze scén, kterým by tak slušelo ticho, se bez ní neobejde), příběh ohraný... A ačkoliv to nejspíš byl režisérův záměr, neskutečně mě iritovala ta všudypřítomná tma tmoucí, kvůli níž jsem z filmu místy měl jen podivnou rozhlasovou hru (podotýkám, že jsem se díval na DVD a v noci a stejně jsem měl problém rozeznat, co je co, kdo je kdo a tak podobně). Mohlo to být lepší. (18.03.2014)

pointu pochopíte už v prologu, jelikož už z úvodního "předfilmu" je zjevné, "kdo je vrah", i když detaily a okolnosti budou odhaleny až později. kdekoliv jinde by to bylo obrovské faux pas, ale v hororech jde přeci jenom o něco trochu jiného. a žánr horor filmu zjevně dominuje, i přes naznačené zakalení kriminálkou a do značné míry i rodinným dramatem (zvláště zaujme vynikající scéna manželské hádky). Sinister se odráží od častého výskytu případů skandálních, nepochopitelně brutálních rituálních vražd, jaké v lidech vzbuzují reálné obavy i do jisté míry zvrhlou zvědavost, a velmi tvůrčím způsobem kolem nich tká překvapivě originálně podaný příběh. výsledkem je přímo "nakynutá fabulace", v níž probíhá téměř až detektivní vyšetřování nikoliv zločinu, ale spíše okultního jevu pomocí studia nalezených filmů. film zjevně vychází z premisy obrazu coby odvěkého fundamentu západní kultury a z přesvědčení, že artefakty vizuální kultury včetně filmů, (za určitých okolností) mohou, ontologicky vzato, zpředmětnit duchovní, respektive okultní jevy. Sinister samotný má ovšem daleko do "mystického filmu". nicméně, nelze mu upřít, že propojuje obrazy fiktivních super 8 záběrů s "hlavním tělem" filmu bez znatelných švů, jinými slovy velmi hladce a nerušivě. jsou to právě momenty ze "super 8 found footage" záběrů, které nejvíce přispívají atmosféře. totéž bych ale mohl říct i o vynikající práci se zvukem, o žážitky nabuzujícím využití zajímavé hudby (však Christopher Young, veterán Hellraiseru a jeho druhého pokračování) a o úzkostlivé práci se svícením, které vynikne leda při kinoprojekci. pochvalnou zmínku zaslouží i slušná režie Scotta Derricksona, který zručně, po krůčkách vede diváka po stopách záhadných vražd a zároveň rozdmýchává osobní drama protagonisty, rozpolceného mezi sobeckou touhou po uznání a altruistickou péčí o rodinu. ve výsledném dojmu působí Sinister jako tak trochu bezduchá duchařina, která víceméně automaticky zpracovává mimořádně nápaditý námět, ale kvůli absenci vskutku hutné atmosféry a zjevným ohledům na rating vyznívá lehce samoúčelně a utlumeně. (07.11.2012)

Super 8 v roli mocného kultického artefaktu a brány mezi světy, zbloudilý člen kapely MAYHEM v roli Pana bubáka... I když je to opět recyklace všech známých ingrediencí, jejich spojení není vůbec tuctové a hloupé. Motiv spisovatele posedlého zašlou slávou, který zaprodá duši a zpronevěří se principům (všichni víme, co pak následuje...), motiv filmu, který "pije z tvorů život", zvuková složka oscilující mezi industriálem a poruchou rozhlasu na tureckém minaretu... škoda, že si Derrickson neodpustí pár laciných momentů "teď si zařve celé kino" a nepracuje jen s tou táhlou nervní atmosférou, která tak krásně graduje. Vůbec marný není ani motiv sériové vraždy, který divákovi umožňuje sledovat film i jinak než jako "pure sinister adrenalin". Alespoň mě to "mystérium" (jakkoli ujeté) dokázalo solidně zaháčkovat. Jak US horory obecně nemusím, tak tenhle má hodně do sebe. (04.02.2013)

Známy autor kriminálnych románov Ellison Oswalt sa presťahuje so svojou ženou a dvoma deťmi do domu, kde došlo za podivných okolností ku vražde štyroch ľudí. Chce tam začať s písaním novej knihy. Onedlho však začne byť ohrozovaný on i celá jeho rodina desivou nadprirodzenou silou. Duchárske horrory zrovna moc nemusím. Odradili ma od nich Azijati s tými ich nudnými sračkami. Ale anglo-americký "Sinister" sa mi zdal hodne podarený. Scott Derrickson natočil pôsobivú démonickú duchárčinu. **** (03.03.2018)

,,…NAPÍŠU TU NEJLEPŠÍ KNIHU, JAKOU KDY KDO ČETL.....“ /// Ethan Hawke jako spisovatel, kterej píše o hroznejch věcech. PRAVIDLO ČÍSLO 1: nechodit do tátovi pracovny!. Jestli vono by nebylo lepší, kdybys psal fikci… Strach? Jo mám. A je super, že těch věcí, který ho evokujou je víc. Filmový materiály, zvuky, vidiny (?), tma.... Já, ani Ellison nevíme, jestli tý whisky nepije moc nebo málo, páč co tady vobčas předváděj za cirkusový čísla, mě (i jeho) spolehlivě dostává. Hodina v píči a mám husinu i na podrážce (vo slovo se hlásí močák – no to si se posral v kině! – jasně, vím, že to není technicky možný…..). Já prostě tyhle nadpřirozený, metafyzický, paranormální jevy miluju. A jsem (asi) hroznej srab (bál jsem se TADY, ale i TADY. Já se vlastně bojím furt!). Parádní je minimalistický prostředí a kamera, taky musím napsat, že Ethan mi (lehce) připomněl Osvícení. ,,Chlapče, chlapče, tobě by se hodil Norman! (Né Bates! Babcock!) P:S.: NÁSLEDUJÍCÍ ŘÁDKY OBSAHUJÍ (asi tak) 666 SPOILERŮ (DOSLOV:) Sedím (živej) pár hodin po projekci a přemejšlím, kolik že tomu filmu dát. Nebyla to náhodou celý jen vobyčejná píčovina, při který mý emoce strachu ovládala všudypřítomná tma, vítr profukující vokna a vzpomínka na pověsti o přítomnejch (mrtvejch) jeptiškách? (ne vole, nejsu kněz…). Sedím, piju kafe a přemítám, jestli by se mi to mohlo stát taky (přeci jen se nejvíc bojíme toho, co nás může potkat). Spisovatel – budiž, dům – ale jo, manželka – vlastním, děti – mám – uff – su v klidu mám dva kluky! ,,Dobrou noc tati“ ….cože ty parchante… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju knihu Kentucká krev. 2.) Jmenuju se Bughuul a (prej) žeru děti. 3.) Kápnul jsem na barák za dobrou cenu. 4.) Taťka přines novej film - ,,Domácí malování 2012“. 5.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (21.11.2012)