Mrtvá trať
Into Oblivion
Obsahy(1)
Stalin svírá v ruce tužku a chystá se udělat čáru do mapy Sovětského svazu. Tam, kde se hrot tuhy dotkne papíru, bude osmdesát tisíc lidí, v naprosté většině vězňů GULAGu, v nesmírně obtížných podmínkách polární tajgy stavět železniční trať. Trať s téměř nulovým strategickým významem, v krajině permafrostu a polárních bažin, s minimem techniky a vybavení. Čtyři roky budou usilovně pracovat, umírat vyčerpáním, nemocemi, násilím a trpět na samotkách, dokud nezemře konečně i sám Stalin. Během několika týdnů nezůstane po hektické činnosti nic než prázdné baráky lágrů, staré lokomotivy, zbytky kolejí, násep, telegrafní vedení. Vše bude pozvolna navráceno tajze… (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (14)
Velmi emotivně natočený snímek s důrazem na minimalistické pojetí, na kameru využívající dlouhé monotónní obrazy libující si v lineárních tvarech... z tohoto hlediska velmi zajímavý a působivý film. Pokud bychom však měli mluvit o "dokumentu", tohle vedle dokumentů ani nestálo a zasloužilo by si tak jednu hvězdu... ()
Tenhle film vlastne ani moc dokumentarni neni. Informaci se nam dostava poskrovnu, vetsinu casu spis poslouchame ruzne (neprijemne) zvuky (v kine priserne tahalo za usi) a divame se na detaily napr. jak tuzka jede po papire a kresli reku nebo zeleznici do mapy nebo ruzne zabery na reku, atd. Byt jsem mel pocit, ze pujde hlavne o zeleznici, vic nez pulka filmu zabira reka a dlouha cesta lodi k ni. Az cca v polovine zjistujeme, ze jde o trek mladych dobrodruhu, kteri se vydali podivat se, co ze stavby zbylo. Diky tomu se nam dostane par dlouhych zaberu z mista, opet prokladanych obtizne rozpoznatelnymi (a cim dal vic obtezujicimi) detaily novinovych fotek a dalsich vyjevu. Mel jsem pocit, ze nejsem sam, kdo se v kine nudil. ()
NA TENHLE FILM ROZHODNĚ NECHOĎTE!!! Poprvé mě štve, že nemohu dát nějakému filmovému dílu odpadní hodnocení ne jednou, ale pětkrát, desetkrát či víckrát. První polovina filmu není dokumentární film o přírodě Sibiře, protože se tam o ní ani jednou nezmíní. Není to ani dokumentární film o lodi, na níž je to natáčené, protože se tam o ní ani jednou nezmíní. A nakonec to není ani dokumentární film o „mrtvé trati“, protože ji tam ani jednou neukážou. Jediné, co je tam vidět, je voda, statický pohled z okna lodi ven, pár fotografií nesouvisející s tématem a klikatá modrá čára na papíře. K tomu fakt odporná hudba a idiotsky sestříhané ruské projevy či vzpomínky pamětníků, které se sice vztahují k tématu, ale nevydaly by ani na jednu mizernou rozhlasovou reportáž. Škoda, že nelze autory žalovat za ušlý čas a peníze vynaložené za vstupenku. Odešel jsem z kina v polovině filmu i s tím, že jsem pak čekal asi hodinu na nádraží na vlak. Na tom nádraží plném ožralců to byl rozhodně příjemněji strávený čas. ()
Expedice ze sibiřského Krasnojarsku po Jeniseji a dál do tajgy vstříc pozůstatkům jedné Stalinovy velikášské stavby. Jakkoliv mi spousta záběrů přišla málo zajímavá, ty střípky informací dávaly dohromady až znepokojivě jasnou zprávu o tom, jak se žije pod vládou tyrana. Dokument přímočarý jako tok řeky Jeniseje. ;-) ()
Precizně a velmi důstojně zpracovaný dokument o naprosté beznaději, pomatené mysli fanatického diktátora a o jedné velké zbytečnosti. Pro sovětské vojáky, kterým se podařilo přežít v zajetí, se z návratu domů stává peklo. Další boj o přežití, další táborová hierarchie i těžko představitelné podmínky. Dokument je zpracován jinak, ona důstojnost je hlavně v záběrech, které jsou jakoby mimo, ovšem každý, kdo dokáže pochopit neskutečnost toho, co se právě dozvídá, musí chápat každý záběr. Výborně rozložené monology přeživších i popis táborového slangu. "Němý" závěr je skvostný a zmíněná důstojnost zde dosahuje vrcholu. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Reklama