Válečná generace

Velmi oceňuji, že Němci tuhle minisérii natočili a zvládli to víc než na jedničku. Bez patosu, nostalgie, prostě tak, jak to tehdy někteří obyvatelé Německa viděli. Pět nerozlučných kamarádů, každý povahou úplně jiný, z toho dva bratři, jeden voják, druhý intelektuál, William, židovský syn krejčího, Greta, toužící být slavnou zpěvačkou a Charlotte, která spěchá pomoci do lazaretu německým vojákům. Válka bude krátká a Vánoce všichni oslaví spolu v Berlíně. Prošli celou válku, každý s jiným osudem.... Působivé, bez příkras, drsné i dojemné. Válečné životy.... Sáhli si na samé dno aby prohlédli. Za plný počet hvězd plným právem. (26.06.2014)

I když pominu to místy příliš okaté prolínání osudů ústřední pětice protagonistů a pár nedotažených dějových nitek v pozadí (kolaborující zpěvačka, dezertující důstojník, polští partizáni), pořád mi z toho vychází jedno z nejuhrančivějších válečných dramat posledních let. Na televizní minisérii dobrý. (25.01.2017)

Ve skutečnosti není zase takovou novinkou podobně postavený příběh z německé strany. Můžeme jmenovat klasika E. M. Remarquea a jeho Čas žít, čas umírat, či další podobně vynikající knihu od Dietera Nolla Dobrodružství Wernera Holta. A našly by se i další. Výše uvedené přece jen představují absolutní literární špičku, na kterou scénář Unsere Mütter, Unsere Väter nedosahuje. Na to je v něm místy až příliš prvoplánovosti, neuvěřitelných náhod, drobných, avšak nepřehlédnutelných chyb historického a technického charakteru. Ale přesto. I přesto jsem právě teď (a to právě znamená asi v půl čtvrté ráno) dokoukal po celovečerním zátahu poslední díl jedné z nejlepších a nejhodnotnějších televizních záležitostí poslední doby. Němci, musím jim to přiznat, zase zaváleli, po dílech jako Der Untergang, Baader Meinhof Komplex a dalších přišli opět s něčím ze špičky. Ano, výtky mám a s řadou toho, co napsal Zeck, souhlasím. Ale na druhou stranu jde o zachycení proměny člověka v šílené době a prakticky všichni z pěti hrdinů, vlastně paradoxně až na poručíka Wilhelma Wintera, spáchali něco, co se dá označit za sviňárnu. A zajímavý je, že většinou to postava spáchala ne v době bezbřehého nadšení, ale naopak deziluze. Z deziluze lidé dle mého konají jak to nejlepší, tak to nejhorší, záleží v tu chvíli jen na nich. Nejvíc patrné je to u Friedhelmovy postavy. Skvěle zahrané a přes zmíněné chyby tak působivě natočené, že mé počáteční rozpaky a představa, jak postupně začnu v komentáři vyjmenovávat, že tamhle nemůže bejt vrak T-34/85, že hodnosti SS se neoslovovaly "pane", ale pouze hodností a tak dále, nakonec naprosto ustoupily do pozadí. Scéna, kdy Viktor přijde po válce na úřad a najde tam pracovat bývalého nacistu pod vedením amerického důstojníka byla takovou třešničkou, velmi mi připomněla starý český vtip "to jste si spletla dobu babičko." - "Dobu možná, ale vás určitě ne." Jen jsem si nemohl nevšimnout, jak negativně z filmu vycházejí příslušníci Armije Krajowe. To bylo možná přece jen moc, a to nejsem zrovna fanoušek Poláků. Na druhou stranu nelze si zastírat, že válka není nikdy černobílá. Tak, že bychom konečně my taky něco...? (07.06.2014)

V našich končinách naprosto neznámé, ale ve výsledku nebývale odvážně a výborně zpracované třídílné válečné drama německé produkce. Film se zaměřuje jak na samotnou válku a její zvěrstva na bitevním poli, tak i na těžké životy ostatních, kterým válka tolik vzala. Slušná výprava, dobré herecké výkony a celkově velice profesionální zpracování, které mě nevýslovně překvapilo. (07.05.2013)

Hodnocení stále zvažuji, neb si s tímto dílem nějak nevím rady. Za jedno nemám ráda, když cítím, jak mě tvůrci táhnou, postrkují a podsouvají mi ty "správné myšlenky". Jsem dost stará na to, abych měla svoje vlastní. Za další nemohu přehlédnout či nevnímat, jakým způsobem jsou nám tu hlavní postavy prezentovány (všichni jsou takoví milí a hodní, přitom klidně kuchnou přímého nadřízeného, zastřelí kohokoli na raz, dva, tři). Nebudu se pouštět do žádné větší kritiky hloupých rozhodnutí zúčastněné pětice či do nebe volajících náhod (jak o sebe na frontě navzájem pořád zakopávají), protože to nemá smysl. K tomu, co oceňuji... moc pěkně natočené, herci to výrazně popotáhli, zejména mě zaujali bratři, jejich vývoj a proměna, plus hudební podmaz skvělý. Skutečnost, že je válka krutá pro všechny strany, smete vše, co jí stojí v cestě, vím už přece jen delší dobu, stejně tak jako fakt, že je to vždycky všechno jen a pouze o lidech, o jednotlivcích. P.S. Pod slůvkem sebereflexe si představuji něco jiného a zcela určitě to není z viníka oběť mrknutím oka. P.P.S. Volker Bruch se o tu třetí (a u mě ne příliš jistou) hvězdičku postaral. (18.11.2019)