7 dní hříchů

Vždy, když je politicky vypjatá doba a zvláště byla ta poválečná, vylézají " z děr" na povrch lidské zrůdy a hyeny. Jsou bezcitné, bezcharakterní, násilnické, sobecké a chamtivé. Tak to bylo, je a bude. Nejsou to zvířata, ale zrůdy. Zvířata totiž zabíjejí pouze z hladu nebo pocitu ohrožení. Samotný vznik tzv. Revolučních gard dal bohužel příležitost těmto lidským zrůdám skrýt svou kolaborantskou činnost za fašistické okupace a naopak nekompromisně "projevit" loajalitu nově nastupujícímu režimu a přitom se ještě řádně napakovat. K samotnému filmu jen tolik: některé scény byly opravdu zbytečně dlouhé, některé okamžiky díky nesrozumitelným dialogům nesrozumitelné. (24.01.2018)

Docela mě překvapuje nízké hodnocení tohoto filmu. Téma, které tento film zpracovává je bolestné a silné. Je proto moc dobře, že takový film vznikl. Vůbec přitom nevadí, že jde po Habermannovu mlýnu o druhý podobný počin. Oba filmy zpracovávají toto téma trošku jinak a vzájemně se doplňují. Zatímco v Habermannově mlýnu se většina filmu věnuje popisu osudů lidí za války a na základě toho ukazuje na absurditu poválečného osudu mlynáře Habermanna, v tomto filmu se o osudech lidí za války dovídáme jen zprostředkovaně formou určitých náznaků O to více prostoru je zde věnováno vykreslení bolestné poválečné doby. To že se většina filmu točí kolem útěku Agnes a jejího muže je sice pravda, ale s ohledem na závěrečnou pointu filmu, tomu lze rozumnět. Člověku totiž dojde, proč byla Agnes zvláště pro jednu konkrétní postavu natolik nepohodlná, že potřeboval stůj co stůj zabránit jejímu setkání s manželem. Druhá věc je, že i přes trošku jednodušší scénář jsou ve filmu dosti silné momenty, velmi dobře vykreslující atmosféru tehdejší doby. A pak je zde ještě velmi zajímavá a tajemná postava Němce v podání Jiřího Smitzera, u nějž se od začátku ptáte, co je vlastně zač, že spolupracuje s členy revoluční gardy a když se to v závěru dozvíte, docela Vám to vyrazí dech. Dost jsem přemýšlel, zda dát filmu tři nebo čtyři hvězdičky, ale zvláště s ohledem na dobře vypointovaný závěr filmu dávám hvězdičky čtyři. (16.11.2012)

V Habermannově mlýně nám Herz představil své životní téma a poukázal na proměny lidských povah, které započaly samozřejmě už před válkou a nebyly výsledkem momentální poválečné euforie z potlačené nenávisti. Drama 7 dní hříchů jakoby chtělo tématicky navázat, sudetské téma není doposud zdaleka vyčerpané, ale výsledný film je čirá zoufalost. Školometské poučky, nefunkční rámování, špatně vykonstruovaný scénář... Drama nefunguje, postavy nežijí, hovoří se tu němčinou, která zní jako z přípravky na Německy s úsměvem, v češtině poletují ty fráze jakoby teprve čekaly na povýšení do skutečného tvaru. Roztříštěná ich forma je víceméně k smíchu a ačkoli ambice byly velké a některé postavy mohly současné generaci mnohé vysvětlit, inspirovat ji k zájmu o vlastní minulost, pomyslné váhy se opět vychylují a jediným férovým chlapem z vyšších míst se stává Sovět. Určitým řešením by bylo prožít s hrdiny skutečně jen těch sedm dnů za pochodu během neustálého zmatku, extrémního tempa a nepřerušeného strachu o holý život nebo jim naopak dopřát hutnější prožitky během Protektorátu, aby si k nim divák mohl vytvořit určitý vztah. Toto je jen hybrid, který se nebojí rozvíjet marginálie z manželského života v naprosto nejnevhodnějších situacích a hřeší na stejnou marnotratnost, jakou byly úvodní scény z problematických Lidic. Výsledný rozměr takových detailů je navýsost fatální. ___ Ondřej Vetchý se velmi snaží, ale neodlišuje svou roli od čehokoli, co dělal v minulosti, Vica Kerekes je aktuálně v kurzu, protože má rutinu v odkládání svršků (a tady přídává Chlumský ještě fetiš na výcenásobný pissing) a jediný, kdo tu za něco stál, byl potřebný herec Igor Bareš. Chlumského předchozí filmy zabývající se válečnými tématy bohužel vykazují velmi sestupnou tendenci. (09.11.2012)

Eh, těšili jste se na film, kde vnadná Vica měla mít sedmi denní hřích? Pak budete zklamáni. Sedm dní hříchu pojednává o prvních sedmi květnových dnech roku 1945 v Sudetech. Po odstoupení pohraničí většina Čechů odešla a kdo chtěl zůstat riskoval nemalé problémy od německé většiny a nových přistěhovalců. Situaci mohla usnadnit přihláška k německému občanství, která se však v roce 1945 v rukách rudých gard mění v důkaz o kolaboraci. Vetchý a Kerekes jsou navíc smýšeným párem (což bylo v Sudetech celkem běžné). Ona Němka , on Čech. Chtěli jen zůstat doma na své hájence a on chtěl vykonávat svoji práci co uměl. Tak podepsal. Po šesti válečných letech, které se v horách nad Šumperkem zdály celkem vzdálené však přichází osvobození. Rudé gardy narychlo slepené z partyzánů, dobrodruhů, kolaborantů co náhle otočili i lidí, kteří se jen chtěli mstít či si jen nakrást. Samoty v kopcích tak jsou navštěvovány nejen ustupujícícmi a jídlo kradoucími zbytky německých jednotek, ale i ,,osvoboditeli RG'' kteří dorozkradli co nebylo ukradeno. při tom se vraždilo, znásilňovalo, mučilo - dyť to byli přeci Němci ti domkáři...RG svým způsobem se v některých oblastech (zvláště v pohraničí) chovaly hůře než ustupující jednotky. Vysoce hodnotím námět filmu, tato látka je v našich krajinách stále málo připomínána. Já sohlasím plně s Benešovými dekrety. Ale pokud se neustále zdůrazňují zvěrtva Němců co napáchali v naší vlasti, měla by být připomínána i zvěrstva na Němcích dějící se při osvobozování a následných odsunech. Tím spíše, že se povětšinou děla na civilním německém obyvatelstvu na které byla hozena kolektivní vina. Samozřejmě, i oni často volili Hitlera i oni často za okupace se chovali k našim ošklivě, i oni svým způsobem zatáhli půl světa do války... Ale odsun nemusel probíhat s takovými excesy, jaké kolikrát až v dnešní době vyplouvají s náhle nalezenými důkazy na světlo. Po Habermannově mlýnu zde máme tedy další film s tématikou pohraničí a odsuny... Potud by to vše bylo skvělé. Bohužel nějak jsem u filmu necítil žádné emoce. Kolem ústřední zamilované dvjice se od prvopočátku roztáčí soukolí historických událostí a divák znalý té doby tuší, co vše asi bude následovat. Ale i tak tam ta absence napětí byla. Od druhé poloviny filmu dochází k mnoha hodně kostrbatým zvratům až jsem měl nakonec pocit, že sleduji nějaký dobrodružný TV seriál ve stylu Zdivočelá země... To je velká škoda, potenciál tu byl, prostředí hor krásné, Vica k nakousnutí, ale přesto nic moc... Navíc se mi zdálo, že Vetchý chvilkami přehrával, což ale mohlo být i tím, že mezi ostatními herecky ,,vyčuhoval'' z řady. Celkem 2 ukradené stříbrné příbory, za námět přidávám třetí. * * * (03.08.2013)

"Kto si myslí, že Vici ukáže cici, bude z filmu týždeň v rici..." Trochu poézie som si dovolil...Chlumský po filme Nedodržaný sľub ostal verný vojnovej téme, čo ma teší. Slabšie hodnotenie ma trochu prekvapuje, je to podstatne kvalitnejší film než 80 % súčasnej českej a slovenskej produkcie. Môžme mať výhrady k detailom príbehu- povrchne načrtnuté vzťahy vedľajších postáv, trochu divné chovanie J. Schmitzera - najprv pomáha potom strieľa, monotónnejší dej či trochu zbytočná "pointa" v závere, ktorý skôr sedí thrillerom a nie vojnovej dráme. Cez to všetko sa na to pozeralo príjemne, hudba je nádherná, herci predvádzajú slušné výkony a príbeh ponúka možnosť niečo sa z minulosti dozvedieť. Pre poniektorých bude možno dej málo dramatický, O. Vetchý prakticky celý film hľadá svoju Agnes po horách a domoch, všetko ostatné sú iba nabalené dejové linky. V. Kerekes ktorej prischla nálepka sexsymbol na počudovanie ťahá film sebavedome a hlavne jej postava dodáva filmu silu. Pobavil ma odkaz na Kpt. Nálepku a trochu divne pôsobí dedo a rozprávač príbehu, ktorý má modré oči. Jeho mladšia podoba-O. Vetchý naopak hnedé. Ako sa toto mohlo stať? Tesné, slabšie štyri hviezdy. 70%. (10.09.2013)