Z hrdze a kosti

Na tento film som bol zvedavý iba kvôli Marion Cotillard a nebol som sklamaný. Marion zahrala svoj part presvedčivo a okrem nej som už nenašiel nič zaujímavé. To sa mi stáva aj u iných filmov, ale tento trval celé dve hodiny a mohol by pokojne slúžiť ako test vytrvalosti a sily vôle. Niektorí ho vnímajú ako romantický film, iní ako sociálnu drámu, ja som ho vnímal ako nezaujímavý príbeh (vlastne dva paralelné, vzájomne sa občas preplietajúce príbehy) nezaujímavých ľudí, ktorí sa boria s problémami, ktoré mi sú cudzie. Je mi ľúto, ale za takýchto podmienok ma film nedokáže nadchnúť. (16.04.2014)

Co všechno se musí stát, abyste si uvědomili, na čem ve skutečnosti záleží a začali konečně vnímat lidi kolem sebe? Nenechte se zmást označením "romantický", protože romantického na tomto filmu není zhola nic. Filmařsky precizní francouzský film o ženě, která přišla o nohy a kdoví proč se rozhodne trávit čas s někým, kdo se o druhé příliš nestará a neumí nic jiného, než si s někým rozbít hubu. Rozhodně to není snímek pro každého. Mně zabral celé odpoledne, ale i tak příběh zaujal, přestože se v něm nenajde jediná sympatická postava. Souhlasím tedy s tím, co tu bylo řečeno; Francouzi prostě většinou nepůsobí jako někdo, s kým byste zašli na pivo. Ale Marion Cotillard obdivuji, že do toho šla;jedná se o zvláštní melancholický film. Jen mě úplně nepřesvědčil ten konec, kdy se SPOILER dvojice najednou dala dohromady, přestože Ali celou dobu působil, jakože ho Stéphanie vůbec nezajímá.... (20.02.2013)

I já vydal jsem se na největší trhák v současné nabídce kin. V ohromném sále Anděla se topili čtyři diváci, z nichž jeden v půlce zašel za plátno a už se nevrátil. Nevím, jestli tam hledal Marion, ale pokud ji našel, tak mu to ze srdce přeju. Byla totiž jasnou jedničkou týmu, který si naordinoval prazvláštní taktiku. Já se bál, že to bude zas ten typ filmu, který je lepší pustit si v MP trojce, protože stejně dobrou polovičku pro slzy nevidíte. No a teď si připadám jako uječená pubertální kravka, která se vzteká, že místo iPodu dostala tablet. Těch emocí tam totiž mohlo být mnohem víc, co mohlo; víc jich tam být přímo mělo! Takhle je to sice hezká psychologická sonda do vztahů lidí s různě pocuchaným osudem, ale co se mi film snažil dát bych nacpal do igelitky. A to je málo. Škoda. (07.04.2013)

Vizuálně nesmírně působivý snímek, který více než na evropskou jinakost sází na provařené hollywoodské finty (vedení příběhu, absence "artových" scén, morální ponaučení na konec apod.). Až na několik emocionálně působivých scén je však výsledek patřičně nevyrovnaný a tápající ve sdělení, čemuž hlavně neprospívá uspěchaný závěr. Přesto je Audiardův důraz na syrovou realitu kombinovanou zesílenými audiovizuálními prvky velmi osvěžující. P.S. Na Marion Cotillard bych se vydržel dívat i další hodinu. (15.03.2013)

Francouzští filmaři mají docela zajímavou úchylku - točí filmy o neuvěřitelně nesympatických lidech. A dokážou je natočit tak, že se na výsledek dá v pohodě koukat a hridnům dokonce i fandit. Rust and Bone není zdaleka první film, kde jsem si toho všimnul, stává se mi to u french filmů pravidelně. Možná je to prostě tím, že Francouzi jsou nesympatičtí. Audiard bezchybně zvládá řemeslo, jeho nový film má hrozně pěknej vtahující vizuál. Marion Cotillard hraje perfektně. Emoce se ale nedostavily a na konci mi chyběla nějaká katarze, na kterou jsem tak trochu čekal. 70 % (14.12.2012)