Pravidlá mlčania

Jak já miluji investigativní hyeny, které, hnány touhou po ukojení svého ega a zvýšení podejnosti novin, neváhají zničit libovolný počet životů. Mám štěstí v tom, že můj život je celkem obyčejný a tak přísně utajené informace o tom, kdy a kde jsem si hrál se svým pytlíkem, by patrně nezvedly náklad ani regionálního Deníku. Jenže tady jde o víc. Jde o to, že když mladý člověk vyjádří svůj nesouhlas se systémem, tak ho slavná americká demokracie semele klidně i po třiceti letech. To je povzbuzující zjištění, zvlášť když ho předkládá skvělá herecká sestava, která dokáže diváka solidně napnout a navíc si skvěle vychutnává momenty, kdy se jednotliví partyzáni po letech opravdu neradi vidí. (03.11.2013)

Nemám rád kebyzovanie, no pre teraz si ho neodpustím. Film sa radšej mal volať "Pravidlá premlčania" a venovať sa otázke, či čin spáchány v dávnej minulosti je potrebné stále po rokoch trestať väzením. Najmä v protiklade s preukázateľne sporiadaným životom páchateľa. Aký je po takto strávených rokoch vlastne výchovný motív trestu? U ľudí, ktorí zločin spáchali v puberte a neskôr žili čosi celkom iné? Redford namiesto toho ponúka príbeh pobehujúceho starca. Prekvapuje pritom iných dôchodcov. Všetko exkumpáni z protivojnovej grupy, neváhajúcej v mene mieru kedysi dávno aj prepadávať banky a klásť bomby. Za pätami má otravne drzého pisálka a všetko monitorujúcu FBI. Všetko v mene zistenia, či starček kedysi kdesi bol alebo nebol. V hre je pokračovanie jeho hrania sa s dcérou. Plusom je pár výpovedí bývalých členiek radikálnej grupy o neúnosnej mocenskej politike kapitalizmu, neštítiacej sa vrážd a zločinov. Čiže dôvodov, prečo rovnaké prekračovanie zákonov zo strany odporcov moci je z ich pohľadu oprávnené. (09.12.2013)

Robert Redford pořád utáhne film,navíc si ho i zrežíroval.Na začátku film navodí poměrně solidní atmosféru,ale po polovině tomu fakt dochází dech.Navíc celý založený na celkem banální zápletce,čekal sem něco tajemnějšího,tim pádem i dynamickej konec.Neni tam.Film plyne celkem pomalu,a já se po hodině a půl filmu začal dokonce koukat na hodinky.50%. (13.10.2013)

Dlouho jsem se rozmýšlel jaké vlastně hodnocení tomuto snímku dám. Nakonec jsem zvolil tu lepší variantu. Filmy s tématikou soudnictví či novinařiny mám rád, což nezastírám, i tak jsem se snažil být v hodnocení objektivní. Na jedné straně tu máme velmi slušný herecký materiál a i fajn hudební podtext. Na straně druhé zas máme až moc otevřený konec a také úžasnou práci daného novináře, který se během filmu snad nesetkal s jedinou pořádnou překážkou, vše mu jde neuvěřitelně na ruku. I přes pár nedostatků film doporučuji. (20.09.2016)

Žurnalistická posedlost „sólokaprem“, dávné hříchy z minulosti a v popředí všeho ušlechtilý rodičovský motiv, který je klíčem a možná i zdánlivým všelékem. Ten film je dobrý i na úrovni střetu generací, kdy se LaBeoufova postava může něco přiučit „o životě“ od té Redfordovy a vlastně i naopak. Ve výsledku jde mnohem více o jakési lehce meditativní krimi-drama, které není nijak thrillerově strhující a v podstatě neobsahuje žádné akční scény. Jenže Robert Redford to prostě celé utáhne a má k ruce herce, ke kterým až na jednu výjimku chovám téměř bezmeznou úctu. [75%] (18.04.2022)