Hodinka

Atmosférická retro pecka od BBC o BBC, která se mě hlavně první tři, čtyři díly držela jako klíště. Nic neni doslovné, všechno má svůj čas a vývoj. Opravdu inteligentní seriál, který jsem si užil a můžu jenom doporučit. To přemítání, kdo že nakonec bude sovětský špión, je velká zábava a nic není jisté. PS: Noční scéna na zámku ve třetím dílu je nejerotičtější, jakou jsem viděl za poslední měsíce, ačkoli Garai sotva ukáže ramena. Ke 2. sérii jsem nebyl tak přikovanej od začátku, ale jak se víc a víc utahuje šroub napětí, tak jsem ani nedutal. Rád si počkám na výklad konce, ale já doufám, že to skončilo a víc už se neuvidíme. U všeho nemusí být happily ever after..... (16.10.2012)

,,MYSLÍŠ SI, ŽE ŽIJEŠ V DEMOKRACII? MYSLÍŠ, ŽE TAHLE ZEMĚ USILUJE O SVOBODU TISKU?“..... /// Novináři (reportéři) chycení v pavučinách lží. Mrtvej profesor. Loupežný přepadení? Hovno! ONI JSOU VŠUDE! … Záhada zdá se bejt rozehraná, ale stejně se to ,,v l e č e“. Že by to bylo tou Egyptskou krizí? Ne, politika mě zajímá a tady jde ještě vo agenty, což taky můžu. To tempo… v každým díle poodhalej kousek, pak je tu zákulisí toho politickýho pořadu, co odvysílat, co ne, Freddie řeší kdo je špion, kdo koho sejmul a vlastně se furt spíš kecá, než něco děje. Ale to by mně taky nevadilo. Chybí tomu prostě atmosféra, větší náboj, když už to má bejt o novinářích z BBC bojujících za právo na informace a povinnost informovat proti vládě a politickejm pletichám. A zatím jde jen vo osinu v prdeli, která na něco přišla, trochu tý neprofesionální lásky a zákulisí TV 50tejch let (v Británii). Celkem dost postav, ale nedá se k nim najít bližší cesta (asi to nechtěj, novináři prostě…), což mi vadí, stejně jako že tu kromě posledního dílu nejsou žádný emoce. Ale bacha! TEN ŠESTEJ DÍL (1.řady) JE PARÁDNÍ! A takovej rejpal jako Vlasta Brodskej by se jistě zeptal (kromě toho, kam zmizel mlíkař…), proč nejsou všechny díly stejně parádní? (Co? Mlčíte? Mě neojebete! (kurva, ale ta 6tka stála za to!) ) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čumím jen na věci od BBC. 2.) Nevím jestli mám bejt reportér nebo špión. 3.) Thx za titule ,,datel071“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (07.12.2012)

Nějak nechápu to všeobecné nadšení. Příběh se rozvíjí velmi pomalu, což proč ne, ale samotné postavy mne příliš nezajímaly. Měl jsem problém pochopit, kudy všude se postavy motají a kde co dělají. Nejprve se točí nějaký filmový týdeník, pak se objeví v televizním studiu, a najednou jsou někde v obyčejné novinářské špeluňce, zase v televizi - a každou chvíli mluví s jiným nadřízeným, jiným producentem, jednu chvíli neudělá hlavní hrdina pohovor, a v další fázi se s ním zase počítá, zkrátka, co se týká pobíhání postav po kulisách 50. let (s pár drobnými chybami třeba v šatech), je to zmatečné. A vlastně zmatečný je i příběh. Pokud chcete podchytit diváka, je sice hezké, že ho hodíte do vody a čekáte, jestli se naučí plavat. Ale možná je lepší mu poskytnout nějaká vodítka, nějaké důvody, proč se na seriál dívat, a to nejen kvůli retro stylu a cool hercům. Chápu nakonec, jaký příběh se na pozadí odehrává, ale je únavné to rozplétat, snažit se pochopit motivace postav (neb zde skoro nejsou, postavy se každou chvíli chovají jinak), do hloubky se nejde, a vlastně celá ta zápletka se nakonec ukáže jako sama o sobě nudná a obyčejná. Vlastně nakonec jediné, co mne pobavilo, tak jména Moneypenny a Jamese a narážky na Fleminga (Iana). (21.05.2015)

Tvůrci The Hour se srovnání s Mad Men vyhýbají jako čert kříži. Oba seriály toho mají ale více společného než se na první pohled může zdát. Kromě podobného dobového (50. vs. 60. léta) a tématického (TV zpravodajství vs. marketing) zasazení sdílí i notnou dávku historického kontextu domácí a světové politiky. Dějepisná exkurze je v The Hour podstatně silnější a díky špionážní zápletce atraktivnější. To vše doprovázené línými jazzovými tóny buduje mimořádně povedenou neo-noir atmosféru, která chytne a nepustí. Tou hlavní podobností obou seriálů je však cílové publikum, jehož reprezentativním členem jste právě VY - tedy náročný divák s mimořádně vytříbeným vkusem. (Jinak by jste se o The Hour totiž nedozvěděli.) 100% hodnocení nebylo u mini-série nikdy tak jasnou volbou. (18.01.2012)

Vysoký stupeň profesionality je nezbytným prvkem pokroku. Skvělý příběh emancipace žurnalistiky, bojující svůj zápas proti vnějším tlakům, které se snaží kontrolovat obsah a směr zpravodajství. Ať se již jednalo u Suezskou krizi a loučení s iluzí velkého britského impéria nebo reflexi morálního a lidského úpadku londýnské společnosti. Navíc je mimořádné poučné sledovat, jakým způsobem se dělala žurnalistika v 50. letech minulého století, tj. práce s kamerou, příprava na vysílání nebo souboj s časovou prodlevou mezi skutečnou zprávou a jejím dodáním publiku (právě v kontrastu s online zprávami 21. století). V rámci žánru výjimečné dílo, které podtrhuje, proč Britové opět vládnou seriálovému světu. Kouzlo žurnalistiky je totiž v tom, že si uvědomíte, že v konečném důsledku jsou zprávy věrohodné pouze do té míry, do jaké jsou kompetentní lidé, kteří je připravují. 1. Série: 85%, 2. Série: 75%. Oblíbené postavy: Bel Rowley, Freddie Lyon. (10.11.2013)