Lore

Drama Lore vypráví příběh čtyř sourozenců a jednoho žida, kteří putují do Hamburku. Je květen 1945 a země je po proběhlé válce zničená jak materialisticky, tak morálně. Snímek, jenž je jistě kvalitním filmovým řemeslem, jsem nedokázal plně pochopit a tedy i vžít se do hlavních postav. Proč vysvětlím dále. Příběh je vyprávěn pohledem tajemné Lory. Její motivy pro různé konání (hlavně od setkání s Thomasem) nejsou ve snímku plně vysvětleny a musíte jej přijmout s tím, že vám prostě zůstanou skryty. Příběh se snaží mapovat putování ústředních postav a zachycuje těžký život (cestování) ve světě, který zničila válka. Bohužel, díky tomu jsou postavy upozaděné a kolikrát jsem měl problém si určit, kolik vlastně sourozenců do Hamburku cestuje. Mrzutost z nerozvinutí charakterů postav a vztahů mezi nimi trochu napravuje vztah mezi Lorou a Thomasem. Tedy napravil by ho, kdyby opět ony důvody vztahu, který se nějak vyvíjí byly vysvětleny a ne rovnou podávány jako fakta u nichž si motivy sami domyslete. Takto jsem se prostě v hlavních postavách nemohl vyznat (respektive v jejich nitru) a z toho důvodu tento jinak opravdu pěkný film musím hodnotit níže. 70% (01.08.2014)

Ten film se hrozně o něco snaží, tak moc, až je to protivné. A přitom to vůbec nefunguje ani jedné rovině. Hlavní hrdinka je nesympatická a k rádoby stylové (ale opět nefunkční) kameře se dá také říct pouze stanovisko z první věty. Požadovaný účinek nemá ani Richterova hudba, která se vždycky na pár vteřin s velkou pompou objeví, ale záhy stejně tak rychle zmizí, aniž by bylo jasné, proč se objevila a proč zmizela. Nemluvě o různých morálně nepřijatelných událostech, například když jeden z hrdinů zezadu kamenem zabije neškodného týpka...a navíc se souhlasem hrdinky. Nepočítá se tady ani s žádnou psychologií, jež by určovala příčinnost jednotlivých událostí, všechno je neskutečně vykonstruované a nerealistické. Vrchol bezradnosti je pak samotný závěr, který je tak tezovitý, jak to jen jde a veškerá předchozí stominutová snaha o jakože "nový pohled" jde s tímto momentem do všech pekel. Už po prvních deseti minutách film pomalu ztrácel mou pozornost, což se mi v kině nestává často a jenom to dokumentuje naprostou bezradnost celého konceptu, který se snaží o jakousi komplexní výpověď, která je potom v konečném důsledku naprosto nefunkční a neuvěřitelně umělá. Pochvala snad jenom za ten pokus, podívat se na válku trochu jinýma očima, za krásný záběr chlapce před modrýma kachličkama a za Nelu Trebs, hrající mnohem lépe než opěvovaná Saskia Rosendahl. (24.04.2013)

"Dieťa z teba je cítiť smrť!..." Áno, to bola tá pekelná doba, kde smrť číhala takmer na každom rohu. Príbeh rozdelenej nemeckej rodiny, nutno napísať, že i nacistickej sa nesie v pomalom tempe, porovnateľnom s tempom detskej chôdze, ktorou opustené deti prechádzajú Nemeckom rozdelenom na zóny. Dej filmu je osadený do doby, keď "Fuhrer" spáchal samovraždu, čiže koniec vojny a tesne po ňom. Je to zvláštna roadmovie, tento film. Dosť pochmúrna atmosféra a chladné farby, to sedí, ale čakal som pár dramatickejších momentov navyše, pretože film je miestami naozaj zbytočne rozvláčny. Hlavná predstaviteľka zvládla svoju rolu na výbornú, rovnako i ostatné deti, čo nie je celkom bežným javom pri práci s deťmi. K slabším štyrom hviezdam som sa priklonil iba z dôvodu, že film je svojim spôsobom originálny a celkovo mám pre vojnové príbehy slabosť. Pre bežného diváka skôr priemer. 70%. (17.09.2013)

Krásný příběh o dívce, která musela předčasně dospět kvůli hříchům svých rodičů a postarat se o mladší sourozence. Je to celkem moderně pojato, snímek vyniká především vizuálem a detaily, ale i příběhově má co říct a to dokonce (téměř) beze slov. Myslím, že (po)válečných filmů není nikdy dost. Síla tohoto spočívá hlavně v tom, že je dějově brán z jiné perspektivy, než většina takových filmů. Navíc se nikdo nemusí bát přehnaného moralizování a slziček, protože tady se na pilu vůbec netlačilo. V některých chvílích je to ale obrovská škoda, celou dobu jsem totiž čekala na moment, který mě uzemní - a ten se nekonal. Škoda, protože do stoprocentního dojmu tedy něco málo schází. Ale i tak je to výjimečný film se skvělými dětskými herci a ještě lepší hlavní hrdinkou.P.S: Jestli jste tématem holocaustu přesyceni, nikdo vás nenutí na ty filmy koukat ;) (13.03.2013)

Pocitovka, která s vámi zůstane i následující dny. Takhle přesně bezeslovně zachytit stavy mysli/emocionální stavy, to se jen tak nevidí. Právě v téhle pocitovosti jsou australští tvůrci výjimeční (Snowtown). Škoda, že kinematografie protinožců pluje hodně pod radarem. Cate Shortland, David Michod a Justin Kurzel jsou pro mě tři zásadní současní vlajkoví režiséři - nemluvě o tom jak letos dobývá Hollywood kameraman Greig Fraser svojí skvělou prací. Na jejich další filmy se budu hodně těšit.. (19.02.2013)