Obsahy(1)
Redakce zahraničního zpravodajství ČT připravila televizní dokument k výročí vpádu spojeneckých vojsk do Československa v roce 1968. Film "Invaze 1968. Ruský pohled" nabízí jedinečný pohled na srpnové události roku 1968 z perspektivy, z jaké ji český divák ještě neviděl. Autor a režisér Josef Pazderka v době svého působení na postu zpravodaje ČT v Moskvě po léta shromažďoval archivní materiály a výpovědi svědků i účastníků invaze do ČSSR z "druhé", tedy sovětské strany. Mezi respondenty nechybí sovětští velitelé invazních vojsk, důstojníci, řadoví výsadkáři, sovětští novináři, sledující události přímo v Praze i ruští disidenti, kteří za protest proti invazi strávili roky ve vyhnanství a psychiatrických léčebnách. Reflexi tehdejších událostí nabídne exkluzivně i poslední sovětský prezident a tvůrce perestrojky Michail Gorbačov. Čeští diváci v dokumentu poprvé uvidí také sovětské archivní týdeníky, referující o invazi do ČSSR. Projekt vznikl ve spoluprácí s Ústavem pro studium totalitních režimů a v současnosti dostává také exkluzivní knižní podobu ve vydavatelství Torst. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
Konečně aspoň částečný pohled z druhé strany. Autor odvedl vynikajíci práci při sběru materiálů a získávání rozhovorů. Škoda nadbytečné vycpávací vaty v podobě dobových písní a někdy možná až přílišné zveličení ozvuků ze srpna 68 pro Sovětský svaz. Myslím, že většina lidí z dřívějšího impéria zla nemá o invazi a okolnostech kolem ní ani tušení. ____ Neuvěřitelná, až nepochopitelná odvaha těch osmi statečných, kteří šli proti okupaci protestovat na Rudé náměstí a za pár minut, kdy si dopřáli svobodu, zaplatili roky svého života. Kdybychom byli slušný stát, tak by měli dostat nejvyšší české vyznamenání. ____ Neuvěřitelný, ale vzhledem k jeho aroganici pochopitelný postoj bývalého generála, který se při zaštiťování vlastní ctí dušuje, že žádné mrtvé neviděl, vojenský zákrok byl správný a na důkaz svých tvrzení uvádí, že ho v ČSSR málem napadla skupina hysterických žen, které ho mohly podrápat svými dlouhými nehty! /21. 8. 11./ ()
Dokument mě trochu zklamal, protože z jiných dokumentů vím, že důvody pro invazi byly daleko širší, než nějaké cvičení NATO v Německu. Šlo hlavně o tzv. kontrarevoluci uvnitř státu, která je v tomto dokumentu decentně obejita. Vzhledem k tomu, že se film vyhnul zásadním důvodům a soustředil se více méně jen na citové prožívání obyčejných Rusů, hodnotím jako průměr. Navíc ve mně zpovídaní Rusové příliš důvěry nevzbuzovali. ()
Jsem moc rád, že jsem si mohl díky dokumentu vyslechnout názory rusů, vojáků co tady měli na povel, ruských novinářů (ten co pak poslal doprdele celý ruský politbiro je nehoráznej frajer ) i ruských disedentů protestující proti 68 na Rudém náměstí - za ty jsem obzvláště rád mám pro ně - DÍKY vše je samozřejmě proloženo dobovými záběry. ()
Za tohle jsem opravdu vděčný. Když dnes potkávám Rusy, kteří mi s upřímným pohledem tvrdí: "ale v tom osmašedesátém jsme vám fakt pomohli..." nebyl jsem schopen je pochopit. Tenhle dokument však pochopení napomáhá. Společnost, která sedmdesát let nepoznala nic než jakýsi socialismu, o kterém je přesvědčili, že nic dokonalejšího na světě neexistuje, o čemž se nebylo možné přesvědčit, protože do světa se z jejích členů nikdy nedostal, prostě věřila, že chce-li jim to pár Čechoslováků kazit, jsou to zrádci, se kterými je nutné, ba sebezáchovné skoncovat. Averze k Rusům mne to nezbavilo, ale jejich pohled si umím představit už líp. ()
Ktovie ako by sa vtedy zmenila spoločnosť a svet, keby Dubček a jeho blízke osoby zmenili socializmus a dali mu tú ľudskú tvár, ktovie ako sa zmení spoločnosť a svet, ak sa podarí jeho synovi presadiť priamu demokraciu. Vtedy neželaní takzvaným východom, dnes akoby neželaní tazvaným západom, pretože ani ten akýsi boľševizmus a ani liberálny kapitalizmus nie sú ničím dobrým. Som rád, že ponúkli aj pohľad Rusov na dané udalosti, aj keď prišli sem aj iné vojská z krajín Varšavskej zmluvy a ich názory sa tu akosi opomínajú, proste téma taká nebola, čo je škoda, zaujímali by ma názory Maďarov, či Poliakov, lebo takí Rumuni sem neprišli. Vybrali skôr disidentov, čo svedčí, že skrytý hnev možno voči Rusom ešte existuje, nie je to úplne objektívne, ale aspoň že tam je ten generál s jeho výpoveďou, či Gorbačov. Tiež nie sú rozobrané do hĺbky všetky udalosti, vlastne väčšinu akoby opomína, taktiež sa tu skôr hovorí o Prahe a rozpor generála, ktorý tvrdil, že nevedel o mŕtvych sa so skutočnosťou, kto vraždil, kto tajil informácie, nekonfrontoval. Takto to nedá úplne dobrý pohľad na veci, no to, že išlo o inváziu, na tom sa nič nezmení. Oklamaní, neinformovaní, opustení, vo svete plnom neslobody takmer všade, kde aj na západ od nás bola tá sloboda relatívna, no možno väčšia než u nás. V histórii si ľudstvo musí prechádzať rôznymi obdobiami a mnoho ich je hrozných, no mám pocit, že vždy sa aspoň trocha posúvame, niečo sa uvoľňuje, niečo sa kazí. Dnešných Rusov by toto malo zaujímať, tak ako aj nás, no vinu už novým generáciám netreba pripisovať, už postupne tvoríme inú históriu. ()
Galéria (1)
Fotka © Česká televize
Reklama