Obsahy(1)
Redakce zahraničního zpravodajství ČT připravila televizní dokument k výročí vpádu spojeneckých vojsk do Československa v roce 1968. Film "Invaze 1968. Ruský pohled" nabízí jedinečný pohled na srpnové události roku 1968 z perspektivy, z jaké ji český divák ještě neviděl. Autor a režisér Josef Pazderka v době svého působení na postu zpravodaje ČT v Moskvě po léta shromažďoval archivní materiály a výpovědi svědků i účastníků invaze do ČSSR z "druhé", tedy sovětské strany. Mezi respondenty nechybí sovětští velitelé invazních vojsk, důstojníci, řadoví výsadkáři, sovětští novináři, sledující události přímo v Praze i ruští disidenti, kteří za protest proti invazi strávili roky ve vyhnanství a psychiatrických léčebnách. Reflexi tehdejších událostí nabídne exkluzivně i poslední sovětský prezident a tvůrce perestrojky Michail Gorbačov. Čeští diváci v dokumentu poprvé uvidí také sovětské archivní týdeníky, referující o invazi do ČSSR. Projekt vznikl ve spoluprácí s Ústavem pro studium totalitních režimů a v současnosti dostává také exkluzivní knižní podobu ve vydavatelství Torst. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
"Socialismus s lidskou tváří, tahle neobyčejná formulace byla velmi výstižná.. Přesně takhle jsme to cítili a chtěli.." Výborný projekt Josefa Pazderky dává českému divákovi - Či nejlépe čtenáři !! Jeho stejnojmenná kniha skutečně stojí za to.. - možnost celou událost vidět optikou těch, kteří nás v šedesátém osmém znovu "osvobozovali".. Nicméně za nejzajímavější závěr, který jakoby jen tak mimochodem z celého dokumentu vyplývá, lze považovat alarmující skutečnost, jak se dnešní putinovský aparát snaží o zakonzervování nostalgických vzpomínek na Sovětský svaz, a logicky tak samozřejmě i oprávněnosti sovětského zásahu.. Tak aspoň štěstí, či naopak právě smůla, že ruské mladé nějaká okupace v Československu vůbec nezajímá.. ()
Ktovie ako by sa vtedy zmenila spoločnosť a svet, keby Dubček a jeho blízke osoby zmenili socializmus a dali mu tú ľudskú tvár, ktovie ako sa zmení spoločnosť a svet, ak sa podarí jeho synovi presadiť priamu demokraciu. Vtedy neželaní takzvaným východom, dnes akoby neželaní tazvaným západom, pretože ani ten akýsi boľševizmus a ani liberálny kapitalizmus nie sú ničím dobrým. Som rád, že ponúkli aj pohľad Rusov na dané udalosti, aj keď prišli sem aj iné vojská z krajín Varšavskej zmluvy a ich názory sa tu akosi opomínajú, proste téma taká nebola, čo je škoda, zaujímali by ma názory Maďarov, či Poliakov, lebo takí Rumuni sem neprišli. Vybrali skôr disidentov, čo svedčí, že skrytý hnev možno voči Rusom ešte existuje, nie je to úplne objektívne, ale aspoň že tam je ten generál s jeho výpoveďou, či Gorbačov. Tiež nie sú rozobrané do hĺbky všetky udalosti, vlastne väčšinu akoby opomína, taktiež sa tu skôr hovorí o Prahe a rozpor generála, ktorý tvrdil, že nevedel o mŕtvych sa so skutočnosťou, kto vraždil, kto tajil informácie, nekonfrontoval. Takto to nedá úplne dobrý pohľad na veci, no to, že išlo o inváziu, na tom sa nič nezmení. Oklamaní, neinformovaní, opustení, vo svete plnom neslobody takmer všade, kde aj na západ od nás bola tá sloboda relatívna, no možno väčšia než u nás. V histórii si ľudstvo musí prechádzať rôznymi obdobiami a mnoho ich je hrozných, no mám pocit, že vždy sa aspoň trocha posúvame, niečo sa uvoľňuje, niečo sa kazí. Dnešných Rusov by toto malo zaujímať, tak ako aj nás, no vinu už novým generáciám netreba pripisovať, už postupne tvoríme inú históriu. ()
Dokument mě trochu zklamal, protože z jiných dokumentů vím, že důvody pro invazi byly daleko širší, než nějaké cvičení NATO v Německu. Šlo hlavně o tzv. kontrarevoluci uvnitř státu, která je v tomto dokumentu decentně obejita. Vzhledem k tomu, že se film vyhnul zásadním důvodům a soustředil se více méně jen na citové prožívání obyčejných Rusů, hodnotím jako průměr. Navíc ve mně zpovídaní Rusové příliš důvěry nevzbuzovali. ()
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 z jejich pohledu.Zajímavý a působivý to dokument. Krásně se dozvíme, co k tomuto aktu vedlo a proč to tak muselo být. Osobně kroutím hlavou i dnes, protože důvod je až nepochopitelný. Kdyby se tenktát invaze nekonala, kde bychom mohli být. Bohužel rok 1968 rozbil naději na reformu komunismu a svobodnější život a místo toho nastolil období normalizace, které nemá se svobodou nic společného. Potěšilo mě, že i v Sajuzu se našli lidé, kteří za nás bojovali, a naopak mě celkem šokovalo, že i v dnešní době, kdy jsou fakta na povrchu, se najdou lidé (vojáci okupanti), kteří věří, že dělali správnou věc. Toto by se mělo pouštět povinně ve školách, aby si mládež udělala skutečný obrázek na rok 1968. ()
Inváziu v roku 1968 som prežil na vlastnej koži, viem teda veľmi dobre, čo jej predchádzalo, ako prebiehala, ako na mňa doľahla, čo bolo neskôr a aké sú jej dozvuky v súčasnosti. Preto mi tento veľmi stručný dokument nepriniesol nič nové. U takýchto dejinných udalostí je možné pomerne jednoducho zmanipulovať pohľad na ne vhodným výberom komentátorov a obrazových záznamov. Ako tak objektívny náhľad na udalosti roku 1968 bude možné získať až v dobe, keď nebudú nažive ich účastníci a nikto nebude pri sledovaní filmu môcť vykríknuť: "Tak to predsa vôbec nebolo!" ()
Galéria (1)
Fotka © Česká televize
Reklama