Láska je láska

Velmi slušné drama s na české poměry nebývale květnatým příběhem nalákalo své diváky na zvučná herecká jména. Zamrzí, že Balzerová i Stašová mají značně vedlejší role. Herečky jejich kvalit by už konečně potřebovaly hlavní roli v kvalitním filmu. Ale kde nic není... Velmi příjemně mě překvapil výborný výkon Anety Krejčíkové, nijak mne nepřekvapil nanicovatý romský svůdník neherce Cymorka. A také musím dodat, že několikrát jsem se hlasitě zasmála. (04.05.2013)

Aaaa, cervena knihovna. Nastesti jsem byla na tu limonadu zrovna spravne naladena, takze me to naramne bavilo. Zdarily pokus namontovat k lovestory i otazky slepoty, homosexuality, narodnostnich mensin, pristehovalectvi, obavanych chorob a uzivani omamnych latek. Navic s notnou davkou vtipu. Vsichni herci byli vytecni, hlavne ma milovana Stasova, ktera utvorila s Vetchym nezapomenutelnou dvojici. I mladi to zvladli slusne, ackoli vydavat Macieje za Cikana bylo trochu moc a zpev by mel jeste pilovat. Vsechno dobre dopadlo a kodrcani se do Modranskeho biografu ani trochu nelituju. (25.04.2012)

Jak už se stalo takovým domácím zvykem, je to opět taková nepříliš humorná komedie nebo nepříliš vážné drama. Vděčné vedlejší postavy zastiňují ústřední příběhy mladých. Maciej Cymorek hraje Roma, přitom tak nevypadá, je herecké poleno a bohužel několikrát i zpívá. Ke konci se někam vytratí i humor a film chcípne. Tyhle hity prostě nejsou nic pro mne. (01.05.2013)

Velmi pěkný film české provenience. Musím říct, že mě i dost překvapil, čekal jsem průměrnou zábavu se známými českými herci, avšak dočkal jsem se zábavy mírně nadprůměrné. Zmínění herci se o to vydatně postarali svými přesvědčivými výkony, v čele pelotonu uhání excelentní Simona Stašová a Aneta Krejčíková, jež po diametrálně odlišné roli v Poupatech rozhodně zaujme. (10.08.2013)

Rád si koncom týždňa zalistujem v lesklých týždenníkoch aby som si vychutnal zaujímavé príbehy, rozhovory, reportáže, opisy. Rituál, nespočívajúci ani tak v učení sa ako vo vychutnaní si štýlu, užití si príhod, ktoré sú vo svojej všeobecnej schéme plus mínus známe, no dobre napísané si zaslúžia i opakovaný pohľad. A keď si ho aj nezaslúžia, aspoň sa dá nad nimi krásne rozčúliť. Podobne na mňa zapôsobila ja Láska je láska, film, ktorý si titul opajcol z česko-slovenského distribučného názvu strašieho filmu Lucasa Moodyssona "Fucking Åmål". Dej je posplietaný z dojemno-smiešno-kruto-sladkobôľnych príbehov o dôchodcoch, trpiacich Parkinsonom, ktorých jediným východiskom je fajčenie marihuany, o slepých láskach, o trápeniach cigánskej menšiny a jej podiele na tom ako ju vníma väčšinové okolie, o znovuobjavení jedinej a pravej- totiž tej prvej lásky, o svedectvách, vyrovnávajúcich sa s inou sexuálnou orientáciou potomka, reportáží o nástupe dominatných, dravých žien a ich menej zarábajúcich partneroch a tak. Jednoducho všehochuť toho, čo predostierajú v dnešných časoch médiá ako to pravé orechové, čo trápi spoločnosť. To nebol realistický odraz skutočnosti, ale vyfabulovaný odraz reportáží zo zmienených lesklých magazínov. A ako ilustrácia k nim ujde. (06.05.2013)