Cyntoryn zvieratiek

Bezkoncepční rutina, která nejspíš potěší nekritické teenegery s popcornem (lekačky i gore obsahuje), ale sklame nebo naštve fanoušky předlohy i myslící fanoušky žánru. Silné momenty film má (obejmutí mámy dcerkou) a místama i hezké vizuály (pohřebiště), ale zároveň je blbý až za hrob a hlavně postrádá režijní vizi “chci dát osobité předloze adekvátně zajímavé filmové ztvárnění”. Herci fajn, rodinné souznění a počátečná atmosféra mrazivého prostředí fungujou, ale později se ve filmu začnou dít jednotlivosti, které ho shodí. (17.04.2019)

Srovnání s původní verzí se zde člověk nevyhne a obě mi přijdou podobně (ne)zdařilé, každá má svoje klady i nějaké slabé stránky. V první řadě mi přišlo fajn, že remake se od starého filmu v mnohém odklání, včetně samotného závěru, který je zcela jiný, takže má smysl to vidět i pro toho, kdo zná starší verzi. Byť to jsou občas změny jen malé, jako např. to dětské pohřební procesí, které v originálu nebylo, ale oni ano v remaku v podstatě nemá žádný význam, a je tam jen na efekt, a kdo to navíc už viděl v traileru, tak ho to ve filmu už ani nezaujme. (Některé změny poplatné době mi ale vadily - v původní verzi hrál postavu doktora Louise 30 letý oholený Dale Midkiff - protože děti si tehdy prostě lidi dělali dřív a normální se bylo holit - zatímco v remaku ho hraje o 19 let starší Jason Clarke, který má samozřejmě vousy, jak si doba žádá; další výraznou změnou je postava přejetého kluka jménem Victor Pascow, kterého v originálu hrál běloch, zatímco v remaku černoch, asi aby tam byl aspoň jeden herec černé pleti - a nutno dodat, že zatímco běloch mi přišel skutečně strašidelný (možná i protože byl bledý jako správný duch), tak černoch mi - s tím vyhřezlým mozkem - přišel prostě jen nechutný. A konečně poplatné dnešní době mi přišlo i to, že nehoda dívenky není nijak zobrazena - kamera se prostě věnuje něčemu jinému - a její sražené tělo nemá jedinou kapku krve, nebo nedejbože něco zdeformovaného - současní diváci by samozřejmě pohled na něco takového nesnesli - a přitom v následující scéně leží její rodiče v posteli s dceřinou hračkou, která je dramaticky zakrvácená - jak odporné pokrytectví!). V tom, jakou roli v ději hraje samotný zvířecí hřbitov, se oba filmy bohužel shodují - jeho funkce je zde zcela dekorační a význam nemá veskrze žádný, protože to zásadní se odehrává na úplně jiném pohřebišti o kus dál. A zatímco v původní verzi byl ten zvířecí hřbitov opravdu strašidelný, v remaku mi přišel tak nějak nemastný neslaný - ono celkově jsou zde speciální efekty samozřejmě sice lepší a asi to má i lepší spád vyprávění, ale originál měl podle mě tak nějak větší kouzlo, a tento dojem podporuje i můj odvěký odpor a nepochopení ke smyslu remaků obecně. Není to špatný horor a srovnání s originálem je zajímavé, ale dle traileru jsem původně myslel, že to bude větší pecka. (14.04.2019)

S adaptacemi Kingových děl se vskutku roztrhl pytel a mám radost, že, ačkoliv jsem moc nečekal, jsem byl i jakožto fanoušek-nečtenář s druhou adaptací Hřbitova domácích zvířátek poměrně spokojen. Nejen zdejší hodnocení o filmu vypovídá, že se nijak extra do hororových análů nezapíše (bůh ví, jestli vůbec bude sequel, 22 X 112 mil.), ovšem poměrně dobře na mě fungovala atmosféra i obsazení (napůl pro mne neznámé), dokonce i Jason Clarke, u kterého se pořád nemohu rozhodnout, jestli je to dobrý herec či nikoliv, byl fajn..i když ti šílenci mu jdou zdaleka nejlépe. Ničím nevyčnívající kousek, jež pravděpodobně nejvíce potěší diváky nepolíbené touto literární látkou. (22.07.2019)

Jóó tak tohle se povedlo, knihu ani film jsem nečetl ani neviděl, takže jsem nebyl nijak ovlivněn spojlery a mohl jsem si užít překvapivého děje. Ze začátku asi do půlky to bylo takové spíše seznamovací a pomalejší, což se mi až tak nelíbilo a pomalu jsem s filmem ztrácel slibné naděje, ale pak se to zlomilo a až do konce to byla teda brutální jízda, u které mi srdce bilo 200/minutu a málem jsem nedýchal. Hodně překvapily nečekaně drsné scény (týpek v nemocnici, vraždy ke konci) a taky emocionálně vypjatá smrt Ellie. Další věcí, co filmu drželo tempo, byly docela povedené lekačky a zajímavá mytologie tamního lesa. Samotné finále a závěr filmu mě teda dostal a nebýt pomalejšího rozjezdu, pálil bych tady plný počet. (14.04.2019)

Předem si píšu poznámku, že v dohledné době musím znovu kouknout na Lambertové verzi, kde se mi nějak nezdá mé vlastní hodnocení. Kinga jsem kdysi nadšeně čítával a směle můžu prohlásit, že jsem toho stihl zhltat docela dost. Zrovna Pet Sematary ale osobně neřadím k tomu nejlepšímu, co jsem od něj četl, ale už mi na ty vzpomínky sedá prach, pana Krále tak bude třeba si brzy připomenout. Po delší době jsem se dostal i k nějaké jeho filmové adaptaci a tady trochu smíšené pocity. Na jedné straně stojí řídká atmosféra, v níž se rozplývají jakékoliv náznaky kingovského tajemna a hrůzy z neznámého. Až do překvapivě povedeného finále je to totiž ničím nepřekvapivá limonáda a pásová vycpávka, kde se není čeho a o koho bát. Ani zmrtvýchvstalý Church či mrtvý (černý, ach bože) Pascow moc adrenalinu nepřinášejí a třeba taková pokřivená sestra Zelda měla v knize i původní adaptaci docela významnou a děsivou úlohu. A tady? Téměř nic, maximálně zvednuté obočí, jemně. Až to vlastní finále s lehce (a z mého pohledu zdařile) prohozenými rolemi konečně přináší vlastně i fajn hororové pokoukání, najednou zhoustne atmosféra a máme tu čertovsky poťouchlé zlo. A tomu ty tři hrobečky i rád vykopu. (18.03.2021)