Oživlé zlo

Klasický viktoriánsky horor, ozvláštnený okrem zaujímavej dejovej línie aj prapodivným monštrom, dramatickými vzťahmi v rodine, prvotriednymi hereckými výkonmi, experimentmi v laboratóriách, dych berúcou atmosférou a neskutočnou gradáciou vyprávania. Inteligentný horor, spočiatku tváriaci sa ako britsky uhladená dráma MY FAIR LADY ibaže v kulisách domáceho laboratória, razom naberá na desivosti. Na spev tu rozhodne nikto ani nepomyslí. Dobrodružný prieskumník, vedec a experimentátor v jednej osobe - Dr. Emmanuel Hildern, sa po dlhých troch rokoch vracia späť do svojho domova v Anglicku za svojou utrápenou dcérou Penelope. Okrem zážitkov si z antropologickej expedície z oblasti Novej Guiney prináša aj bedňu s ostatkami záhadného kostlivca – 3000 rokov starej rasy plnej zla, božského to stvorenia využívaného sa ako očista pred evolučnými defektmi ľudského vývoja. Keď Boh plače nad svetom, kostra ožíva. (22.10.2009)

-Profesore, profesore, to sérum! Ještě že jste ho nepoužil na člověka.- Cushingovi doktoři šli a zde to není výjimkou. Záhadná kostra, kterou přivezl z expedice, se má stát klíčem k odstranění zla na zemi. Ano, vědci nedochází, že dobro a zlo jsou dvě strany jedné mince, a tak se dopustí osudové chyby. Jeho žena zešílela, a protože má strach, aby stejně nedopadla i dcera Penelope, jíž od malička tvrdí, že matka zemřela, zatímco místo toho přežívala v blázinci, rozhodne se na ní vyzkoušet sérum vytvořené z krve záhadného tvora. Barvotiskový příběh připomíná filmy studia Hammer také skrze hlavní herce; snad mohlo být více mlhy, krve i nahoty. Ale na bouři dojde, laboratoř je temné místo a finále s prchajícím kočárem má správný náboj. Pro příznivce starých gotických hororů fajn, současný divák už asi tak nadšený nebude... (02.08.2023)

Freddie Francis uměl točit dobrý horory, ale také hrozné kraviny a tohle je bohužel ten druhý případ. Ani krásný název, dobrý námět nebo duo Cushing-Lee to nezachrání. Většinu filmu totiž sledujeme Cushinga jak řeší problémy s dcerou nebo bratrem, případně zkoumá kostru, do toho jsou montovány scény z blázince a pronásledování uprchlého psychopata, část z chudinské čtvrti jak kdyby vypadla z jiného filmu. Monstrum uvidíme až pár sekund na konci, vypadá k smíchu a nic v podstatě nepředvede. Cushing je zde už strašně starý a navíc poprvé opravdu slabý, Lee taky nic moc. A celou tu nudu ještě podtrhává příšerná kamera (pochybuju že to zoomování a švenkování bylo naschvál), příšerný herecký výkon dcery a opravdu dementní pointa. (27.02.2014)

Taky máte rádi ty filmy, kterým je mnoho let a přesto neztrácejí na působivosti? Takové ty hustokrutopřísné bomby, kde za použití správné hudby a světla dokázali tvůrci vykouzlit atmosféru k posrání, kde herci nepřehrávali ani nedeklamovali, přesto bylo přesně poznat jak se cítí a co se děje? A jak když nejsou k dispozici věrohodné triky, tak místo gumových a trapných monster pracuje režisér jenom s náznaky a tušenými obludnostmi? A jak se filmy věnují jenom hlavnímu tématu a neodbočují do zbytečných a nesouvisejících dějových linií? A nakonec se použije naprosto nečekaný a originální zvrat? Přesně takový tenhle film není. Staroba z něj dýchá jak z babiččiny sto let nevětrané skříně a bohužel to vůbec není romantický, nostalgický závan minulých časů, ale prachsprostý smrad zatuchliny a plísně. Celkem originální nápad je zabitý neoriginálním dějem. (15.10.2013)

Pôvodná hlavná dejová línia, teda vlastne to o čom film mal alebo mohol byť, je totálne zatlačená do úzadia rodinným psychologickým motívom kombinovaným s ústavom pre mentálne postihnutých. A tak nám tá kostrička začne ožívať asi tak zhruba 10 min pred koncom. Práve ´´vďaka´´ týmto veciam pôsobí film dosť rozporuplne a nedotiahnuto. (12.06.2011)