Jack Reacher: Posledný výstrel

Pár knížek o Jacku Reacherovi mám za sebou, a když hlavního hrdinu autor popisoval jako hubeného, skoro dvoumetrového blonďáka ve věku +/- 37 let, automaticky jsem si představila Toma Cruise... No dobrá, tak mu 20 let přebývá, čtvrt metru chybí, musel hodně zatahovat pupek a blonďatý by asi vypadal divně, ale vlastně to filmu nijak neublížilo. Bezprostředně po dokoukání bych tomuhle poctivému akčňáku nasolila čtyři hvězpičky, jenže po dvou týdnech jsem horko těžko lovila z mé nevyspalé lebky, o čem film vůbec byl. A to nesvědčí o kdovíjak silném dojmu. Dávám pěkných, spokojených, leč nenadšených 69%. (01.12.2015)

Oproti knize je sice pan Reacher zespodu ošoupaný a z vrchu ožrán vešmi, ale tady nejsme u Hradní stráže.. Chybující, klišovitá a přitom zatraceně zábavná krimi s rajskou hudbou motorů automobilové honičky jak od starýho Bullitta. Přes všechnu tu patinu minulého století, neoznačoval bych Reachera jako oldschool, neboť na oldschool se tam příliš kecá. Říkejme tomu spíš „McQuarrie fashioned crime“.., Škoda, že vzhledem k nepřesvědčivým tržbám to byl ve stylu náčelníka Apačů asi opravdu poslední výstřel.. (21.06.2013)

Nepamatuji si film, který by byl tak moc sympatický, ale zároveň si tak zbytečně podrážel nohy. Styl devadesátkových „poctivých“ thillerů se dnes již nenosí a tak každý pokus o oživení potěší. Reacher má tu výhodu, že se i přes veškerou vážnost nebere vážně; což je tuplem obdivuhodné, vezmeme-li v potaz obsazení Cruise, který se do rolí charismatických testosteronem čpících chlapáků opravdu nehodí. Za zmínku stojí i stylová režie (a není to jen o té úvodní mlčenlivé osmiminutovce) a důraz na CGI efekty nešizené nepřepálené akční scény. Oproti tomu stojí neopodstatněná stopáž. Ne, že by tu byly zbytečné scény, ale mnoho z nich je delší než by bylo záhodno a slušelo by jim to spíše v sekci vystřižených scén na DVD/Blu ray. Poté je tu dějová předvídatelnost, která tento pojem posunuje do zcela nových sfér (a není to o tom, že od úvodní scény nepochopitelně víme, že je Barr tentokrát nevinen). Od počátku je jasné „kdo a jak“ a velmi záhy i „proč“, ale postavy k tomu dojdou až po dobře sedmdesáti minutách. A zápor největší, když si do role ukázkového arcilotra najmu (ne)herce s jedním z nejcharismatičtějších hlasů planety, tak ho nepoužiji jako křoví ve dvou scénách. Přesto spokojenost a pro případnou dvojku se snad autoři poučí z chyb. (09.04.2013)

Paráda! Fantastická žánrovka, která sype jedno klišé za druhým v takové kadenci, až jsem dvě hodiny chrochtal blahem. Ten film funguje ve všech myslitelných polohách, od (ne)předvídatelného příběhu, padnoucí hudby, hláškujícího hrdiny, až po několik scén, které chtějí být za čas citovány (úvod, koupelna, honička, i ten deštivý závěr). Tady nezůstane u jedné kino projekce. (02.01.2013)

Dôkaz, že milovníci knižných detektívok a valiaceho sa deja v nich nemusia pred návštevou ich žánru v kine absolvovať frontálnu lobotómiu. Jack Reacher je síce len výnimka potvrdzujúca pravidlo o zámerne stupídnom deji konzumných krimi z dôvodu hlúpnutia populácie ako celku (všeobecne sme hlúpejší než boli ľudia pred 50. -60. rokmi), ale vďaka Bohu za ňu. (20.01.2014)