Tranz

Film, který má vyšperkovanou, leč za vlasy přitaženou pointu. Zajímavé, herci dobří, na to, že se jich tam střídalo jen pár, se neokoukali, ale tak nějak to nedokázalo udržet celou dobu mou pozornost. Má sice působit zajímavě to skákání z hypnózy do reálného světa a zpět, divák si má lámat hlavu, co je pravda a co lež, přesto já jsem to tak nevnímala. Působilo to na mě spíše únavným dojmem, ze kterého jsem se probrala až ke konci, kdy se začalo střílet. Ačkoliv jsem napsala, že pointa je vyšperkovaná, nedokáže zapůsobit pořádným wow efektem, pokud má divák za sebou již pár podobných filmů. Dokáže skrze mlhu leccos prokouknout. Pokud ovšem chtěl Boyle, aby divák pociťoval postupem času sympatie k muži, který na konci dostane balíček, povedlo se. Průměrný film. (28.02.2017)

"Už spíš, vole?". "Ne, ještě ne, chybí mi ten metronom.". "Ok, takže tik tak, víčka ti těžknou, uvolněný jsi jak sviňa, za chvíli budeš ve stavu, kdy si s tebou kdejaký neuvěřitelný šarlatán bude moct dělat papírové čerty."."Chrrrrr.". "Teď dobře poslouchej, slizký Mekevoji. Kdykoliv uslyšíš písmeno "a", praštíš hlavou do zdi, dokud si nevzpomeneš, kam si zašantročil toho čornutého Fangoga! Aha, tak ne, byl to Gója, ale mlátit budeš furt! Lusk! Je naprogramovanej, dem to zkusit. ANANAS!". "Kurva, z čeho mám furt ty boule....". "ANANANANANAS!". "Tak jo, už dost, toho Rembranta mám ve skříni.". Unylý, místy až debilní, překombinovaný hypnotizérský maglajz, po němž vám, až se proberete z transu, naskáče kopřivka, kdykoliv si vzpomenete, jak jste se ten večer príma nudili. A to do té doby, než na vás někdo luskne prsty nebo vám zase nějaká sexy, čokoládová samice Nouplisáka ukáže kozy, které to celé stejně nijak nevytrhrly. (18.07.2013)

Natripované jinak, než jsem čekal - atmosféru si to buduje docela pomalu. A že se daří, nakonec vlastně přece jenom typicky boyleovským způsobem. Nevadí mi, že není následována pevná, předem rozluštitelná a vysvětlovaná struktura jako třeba u Počátku a hraje se především na efekt. Nevadí mi, že se ve filmu tak snadno ztratí - vlastně naopak, právě to se mi líbilo. (28.05.2013)

Danny Boyle je prostě borec. Trans není úplně jeho nejlepší film, ale to nic nemění na tom, že je schopnej natočit cokoliv, vysloveně cokoliv. Užil si to s kamerou v drogovém doupěti, v indickém slumu, kousek od slunce, s miliony v kufru nebo 127 hodin se potil ve skalách a teď pro změnu bude mít hlavní roli hypnóza a konfliktní zamotání celého příběhu s cílem šokujícího rozuzlení. No a povedlo se mu to. Možná je film trošku moc dynamický a trošku moc komplikovaný, ale to je prostě Boyle a právě proto ho mám tak rád. Celý tenhle film tak má hodně slušný koule a pět minut, co pět minut, se děje něco, co s příběhem udělá trojitou piruetu kolem celého scénáře. Pokud tohle překousnete, budete spokojeni. (16.10.2013)

Segedínský, hovězí, houbový, fazolový, maďarský, bramborový, boyleovský. Jenže ten poslední měl pro mě docela mizerný základ. A vlastně trochu hodně překombinovaný. Aukční kurátor nejprve přijde o nehty, aby si zřejmě vzpomněl, kde ukryl vzácný obraz. Partička zlodějů pochopí, že tudy cesta nevede a vezme ho k příležitostné hypnotizérce, aby si hošan rozpomněl. Ta hned vstoupí do hry, přidá se k týmu a divák v autorsky hravém balení netuší, kdo vlastně hraje jaké housle. Nevím, jestli jsem chtěl snazší tajenku, ale vizí na hraně reality a hypnózy jsem si dosyta (ne)užil už v Nolanově Počátku nebo Scorseseho Prokletém ostrově. Motivace se rozpadají, stylizace jede na maximum, významy místy uskakují do rohu. A finále je docela prázdné. Zápletka má jednoznačný problém, že se nikdy přesně nedozvíme, co se „doopravdy“ stalo. Jo, vlastně se stalo to, že se Rosario Dawson úplně a vlastně i zbytečně svlékla!! (23.08.2013)