Tranz

Přepálený start. Je tu voiceover, nespolehlivý vypravěč, atraktivní zápletka i drahé umění. Po dvaceti minutách zůstane jen náznak původní myšlenky, kterou i na Boyleho poměry překvapivě průrazný vizuál a dunivý hudební doprovod nevystřelí dostatečně vysoko. Jsem všemi deseti pro překvapivé zvraty nebo popírání klišé pomocí živoucího zápalu. Jen se tohle všechno nesmí dít na úkor divákovy účasti. (22.12.2015)

Překombinované. Každých patnáct minut přichází nové vysvětlení toho, co se vlastně stalo; zlé postavy se stávají dobrými, dobré zlými, hypnóza realitou, realita hypnózou. Motivace, význam scén a jejich hloubka se přitom s každým dalším šokujícím odhalením více rozpadá, až vám z toho všeho v druhé polovině zůstane jen jakási přestylizovaná pohádka, jejíž děj působí přinejlepším neuvěřitelně. Zcela upřímně musím přiznat, že jsem v závěru už jen čekala, kdy se mi scénárista jako bonus pokusí ještě suverénně naservírovat, že McAvoy a Cassel jsou jednou a tou samou postavou. (14.04.2013)

"Už spíš, vole?". "Ne, ještě ne, chybí mi ten metronom.". "Ok, takže tik tak, víčka ti těžknou, uvolněný jsi jak sviňa, za chvíli budeš ve stavu, kdy si s tebou kdejaký neuvěřitelný šarlatán bude moct dělat papírové čerty."."Chrrrrr.". "Teď dobře poslouchej, slizký Mekevoji. Kdykoliv uslyšíš písmeno "a", praštíš hlavou do zdi, dokud si nevzpomeneš, kam si zašantročil toho čornutého Fangoga! Aha, tak ne, byl to Gója, ale mlátit budeš furt! Lusk! Je naprogramovanej, dem to zkusit. ANANAS!". "Kurva, z čeho mám furt ty boule....". "ANANANANANAS!". "Tak jo, už dost, toho Rembranta mám ve skříni.". Unylý, místy až debilní, překombinovaný hypnotizérský maglajz, po němž vám, až se proberete z transu, naskáče kopřivka, kdykoliv si vzpomenete, jak jste se ten večer príma nudili. A to do té doby, než na vás někdo luskne prsty nebo vám zase nějaká sexy, čokoládová samice Nouplisáka ukáže kozy, které to celé stejně nijak nevytrhrly. (18.07.2013)

To je tak úúúžasnej film!!! Já ani nedokážu vymyslet smysluplnej komentář ... Prostě vizual a hudba vládne, kamera, zápletka, průchody realit, výkony herců, estetika obrazu ... no nááádhera!!! Masakr největší, WOW!!!! Naprosto mega high lvl tohleto!!! Před chvílí shlídnuto ... (i když praxe s hypnózou je nesmysl, buď jak buď ...) (23.11.2013)

Doufám, že móda tohoto typu filmu už pomalu odchází, protože tyto filmy jsou čím dál trapnější, hloupější, překombinovanější, prázdnější.... Z čeho se kritici mohli podělat slastí u Inception, je zde dovedeno k naprosté absurdnosti, a vlastně to vypadá, že divák už je úplně vedlejší. Podle tohoto mustru totiž nevznikají filmy, které by překrývaly různé významové roviny, různé zdánlivě neprůsečné látky a náměty k přemýšlení... Podle tohoto mustru vznikají jen narační guláše, pouhé hádanky či hlavolamy (!) - Primární otázkou zde je: "jak je to asi doopravdy?" (přičemž to "doopravdy" je zase jen umělcova fikce bez hlubšího smyslu; zkrátka jde o honbu za pointou). V Transu se vyprávění tolikrát otočí, tolikrát změní směr, že už vlastně nemá smysl ptát se, jaká je pointa (neřkuli "proč" je to tak, jak to je). Nula procent smyslu, sto procent efektů. Nevynucuju si tímto film jako od Dreyera nebo Tarkovského, ale balit tuctovou šestákovou zápletku do X protichůdných výsvětlení bez jasně daného příběhového rámce (a třebas i s otevřeným koncem) a tvářit se u toho jako tajemný hrad v Karpatech, je už opravdu jen pro odvážné. Takhle si film jako zábavu nepředstavuju. Závěrečná scéna s váhajícím Vincentem Casselem, zda zmáčknout nebo ne, je vyvrcholením trapnosti hlavolamových filmů a nabízí možné řešení "syndromu točící se káči": tj. bude se točit, dokud divák bude ochoten za tento balast platit. Neskutečná nuda. (20.06.2013)