Přední linie

Je to celkom dobrý vojnový film z juhokórejskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o juhokórejskom dôstojníkovi, ktorý je vyslaný na prednú líniu, kde má vyšetriť smrť veliteľa, čo sa mu aj podarí a je pripojený k vojakom na dobytie jedného bezvýznamného kopca na hraniciach oboch bojujúcich strán, kde spoznáva absolútnu nezmyselnosť vojny a hlúposť na veliteľských pozíciách. Spracovanie ma ale skôr sklamalo, dĺžku filmu by som ako problém nevidel, tempo filmu je celkom slušné, ale problémom je, že viacero prvkov ma tu nezaujalo vôbec alebo boli nevhodne použité. Film by sa dal rozdeliť na štvrtiny, prvá síce zoznámi s postavami, ale až na pár scén ma moc nebavila, druhá je zase dosť vydarená, poteší boj o kopec alebo zaujímavá línia s naplňovaním krabice obomi stranami. Tretia štvrtina na mňa pôsobí príliš zbytočne a miestami aj nudne a záverečná to opäť vylepšuje. Takže sa dá povedať, že s polovicou filmu, konkrétne s druhou a štvrtou štvrtinou som spokojný dosť a so zvyškom už až tak moc nie. Ale aj tak vôbec nie som spokojný s tým, ako je tu podaná hlavná myšlienka. To, že chce film poukázať na nezmyselnosť vojny mi určite neprekáža, ale menej je niekedy viac a tu už niektoré scény a nie je ich málo prechádzajú do takých extrémov, že miesto emotívneho zapôsobenia som mal z nich skôr pocit až paródie a tak na mňa film nezapôsobil ani zďaleka tak, ako by mal. Akcie tu nie je až tak moc, ale je celkom slušná. Celkovo je už klasicky výborne natočená, je tu jedna hlavná bojová scéna, dobývanie kopca, ktorá je veľmi dobre zvládnutá a zaujala ma hlavne zaujímavá kamera a okrem toho sa tu ešte občas nájde nejaká viac alebo menej zaujímavá kratšia prestrelka. Herecké obsadenie je bez problémov, výborný Sin Ha - gyun v hlavnej úlohe, o nič nezaostáva ani Go Soo alebo charizmatický severokórejský veliteľ Ryoo Seung-yong. Z réžie mám rozporuplné pocity, na jednej strane z akcie, vizuálu a podobne mám veľmi dobré pocity, s tým nie je problém, ale ako som spomínal, scény zameriavajúce sa na nezmyselnosť vojny a silnejšie emócie zase nefungujú takmer vôbec, čo ma veľmi mrzí a pri kórejskej produkcii ma to aj dosť prekvapilo. A technická stránka je samozrejme výborná. Veľká škoda, po väčšine stránkach dobre zvládnutý vojnový film, ale tých pár nedostatkov pôsobí až moc výrazne. Myslím, že so schopnejším režisérom by to dopadlo omnoho lepšie. 62% (07.02.2012)

Film Gojijeon, nebo The Front Line nebo po česku Přední linie je ukázkou toho, že Korejci umí točit válečné filmy stejně dobře jako Hollywood. A Přední linie úřaduje ve všech směrech. Ať už je to výborný scénář, kde se dva jihokorejští vojáci znovu setkají na bitevním poli na konci korejské války. Ať to jsou skvělé bojové i nebojové scény, např. ta se snajprem nebo neustálé dobývání strategického a zároveň rozdělujícího kopce. Ať to jsou výborné herecké výkony hlavních hrdinů, kterým jsem věřil celou tu dobu. Ať to je řízná a skvěle komponovaná hudba, ze které běhal mráz po zádech. No a samozřejmě skvěle vykreslené charaktery a ukázka těch největších sraček, do jakých může člověk spadnout, když se dva rozdílně myšlející národy pustí do sebe. To vše mi tak neskutečně sedělo, že musím dát plnou, protože pro mě se jedná o nejlepší válečný film roku 2011, a zároveň budu doufat, že ač je film červený, pořád má setsakramentsky nizké hodnocení. Lets Go Korea War Movies!!! (11.02.2012)

,,VÍTE PROČ PROHRÁVÁTE? PROTOŽE NEVÍTE, PROČ BOJUJETE!“ ... ,,A PROČ TEDA BOJUJETE?“..... /// Jak už říkal obrlajtnant Makovec:,,Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt.....“ a tak je Kang převelenej na Východní frontu (na Ural? Korea vole!). No von je to vlastně jen kopec u 38. rovnoběžky, ale kurevsky důležitej (ropa? Korea vole!). Pokus o vystižení atmosféry těch skutečnejch dnů, korejská komplikovanost povah a běhání po kopci za rykotu zbraní a bouchání granátů. Příměří v nedohlednu, kolem řádí ,,2 sekundy“ (mimozemšťan? Nebuď zvědavej!), někoho trápí záhada kolem ,,Pohangu“ a tím vším - včetně solidních válečnejch scén se tvůrci snaží apelovat na nesmyslnost války, svědomí i přátelství. Prostě Korea. V každým filmu musí bejt všechno! Samozřejmě, že dávám 4*, byť mě víc jak ¾ filmu citově ani emočně nevyčerpávaly (což je ale můj problém). Taky nečekejte žádnej masakr či jatka. Jen dobrej válečnej film o Korejcích a tý jejich válce (,,SBOHEM, BOJOVALI JSTE DOBŘE“). Já se pak v závěrečný bitvě dočkal (lehce) i těch emocí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem za každou válku proti komoušům. 2.) Zjistím, co se stalo v Pohangu 17.8. 1950 (a taky tě zajímalo, kdo byl 2 sekundy!!!). 3.) Thx za titule ,,Klimun“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (08.02.2012)

Je docela jasné, proč má korejský film poslední dekády takový vřelý ohlas. Korejci jsou totiž bravurní řemeslníci, pouští se do atraktivních témat, umí své filmy napumpovat akceptovatelnou dávkou patosu a afektovanosti a jejich tvorba na západního diváka nepůsobí vyloženě exoticky. ______ Při hodnocení Přední linie se někde uvnitř mé hlavy přetahuje nenáročný divák, který si užil pulzujících emocí a výborně nasnímané válečné vřavy s tou druhou půlkou mého diváckého já, jenž nemůže přehlédnout, že Hung Jang do svého díla zahrnul de facto 100% kliše spojených s válečným žánrem a nenabídnul vůbec nic nad to, co už do svých snímků zapracovala kvanta filmařů před ním. Při hvězdičkování na CSFD ovšem většinou dávám o něco větší váhu samotnému diváckému zážitku, než racionálnímu zhodnocení, takže nakonec zůstávám u pěkných 70%. (30.11.2012)

V Jižní Koreji je opět k vidění vynikající válečný film, který se zaměřuje na otázku rozdělení Koreje,(stejně jako kdysi Joint Security Area, Double Agent a mnohé jiné snímky). Místo válečných sekvencí však hlavně oceňuji dokonale propracovaný scénář, psychologii postav, které nejsou černobílé. Peklo války člověka deformuje do něčeho mnohem horšího, než je zvíře... Těší mě to nenásilné vykreslení druhé strany, snaha proniknout do motivace bojujících. Vskutku působivé, nikoliv laciné, vydírací, nebo velmi chtěné na efekt jako Taegukgi - Pouta Války. Jak vidno demence politických vojenských špiček je věčná, někdy však bohužel ne tak zjevná jako v 1.sv., jak to parodicky, ale pravdivě zobrazovala Černá Zmije. Další devizou filmu je vynikající kamera, především v hlavní roli Go Soo (Green Rose, Some, Into White Night), který vyrostl ve skvělého herce, tohle je zatím jeho nejtěžší role a zhostil se jí s bravurou. (24.11.2011)