Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (151)

Pavlínka9 

všetky recenzie používateľa

Je to neskutečně zajímavý film...Osobně si myslím, že Akademii v tom roce zaujala hlavně neskutečně zmalovaná Minnelli ( to není žádná výtka - to ke kabaretu patří :) ) a hlavně to pomalé dostávání se k moci nacistů...To je tam tak skvěle děsivě a pomalu ukázáno...Jeden z nejlepších filmů, co znám, kde je ukázáno při hlavní dějové lince, nenásilné působení nacistické strany a postupné osidlování oblasti...Uvaděč v kabaretu v podání Joela Greye je luxusní :) Vždycky mám ráda tyto postavy, jelikož oni vidí všechno, ale zároveň je to až děsí a nikdo neví, jaký mají skutečný názor, jelikož přetvářka je pro ně denním chlebem...Je tam několik skvělých písní, bravurní Minnelli, kterou mám prostě s touto rolí spojenou jako miliony dalších jejích fanoušků a York, který byl tak krásný, když byl mlaďoučký :) Je to celé dost zvláštní - němčina tam figuruje - to ano a poměrně dost a proto za největší hovadinu ve filmu považuji to, když by mladý muž s nacistickou páskou na ruce zpíval "píseň o budování společného světa" - rozhodně by to nezpíval v angličtině a všichni kolem - typičtí němci, by se k němu anglicky přidali. To byla největší absurdita celého filmu. Nevím proč to takhle udělali - zdali se báli, aby to nebylo opravdu až moc děsivé, když by to bylo v němčině či to chtěli napůl odlehčit? Těžko říct...Kabaret je jeden z těch filmů, od kterého se ostatní filmy s podobnou tématikou "odpíchnou" a hledají tam inspiraci...A vím, že to může být extrém, ale s filmem z dnešní doby - Burlesque - tak tam vidím tolik spojitosti a hlavně tolik inpirace u pár postav :) ()

Toj 

všetky recenzie používateľa

Překvapivě kvalitní film. Můj obdiv má především za to, že mě vyvedl z omylu očekávání přezdobeného muzikálu, který těží dílem z písní a dílem z tematu nácků. Samozřejmě obojí tam je a funguje to jako atrakce - nejvíc pak přestylizovaný avantgardní kabaret s tváří vševědoucího Joela Greye, ale mimo to mě mile překvapila všudypřítomná podvratnost filmu. Mnohdy moc pěkné záběry, jednotlivé scény často šly radikálně proti očekávání, velmi citlivé práce s náznakem, s nedoslovností a celkově dějová struktura, které se vymykala tradičním šablonkám... ()

Reklama

Sokkk_y 

všetky recenzie používateľa

Donedávna jsem si myslel, že muzikál Moulin Rouge jen tak nepřekoná. Avšak dnes, těsně po půlnocí, jsem poznal, že jsem se mýlil. Film Kabaret není film, ale hotový skvost světové kinematografie. Je to dílo o lásce, smutku, a veselí. Kdybych měl napsat zkrácenou charakteristiku děje, napadají mě pouze dvě slova: crazy & sexy. Bláznivý je film díky úžasné a nenahraditelné Lize Minneli, jejíž role kabaretní zpěvačky se jí stala životní a nepřekonatelnou. A sexy je toto dílo díky nesmírně chytlavé hudbě typickou pro má milovaná 30. léta a skvělému výkonu Joela Greye. Právě Grey, bláznivá Minneli, zakouřená kabaretní hudba s motivy ústřední písně "Cabaret", elegantní 30.léta gangsterů, skvělý "nonamatérský" komparz a vedlejší "špeky" herců a hlavně dokonalá režie Boba Fosse dělají z jinak nudného filmu neopakovatelný muzikál, jenž si zaslouží být prohášen světovým kulturním dědictvím. Za poslechu nádherné písně Cabaret končím slovy: "Life is a Cabaret, old chum, only a Cabaret, old chum, and I love a Cabaret!" ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Pokaždé mě znovu dostane. Dekadentní, travestitní, homosexuální, vulgární, vtipný, rozkošný, taneční, tísnivý. Tenhle film v sobě skrývá tolik pocitů, že se nedají vstřebat snad ani na podesáté. Temné drápky nacismu se pomalu zadírají do kůže, zatímco se mluví o sexu, zpívá, chodí po barech, balí ženské a dělají jiné skopičiny. Při pohledu na živočišnou L.Minnelliovou neustále pokuřující a popíjející si jeden říká, kde se v ní ta energie bere - kabaretní výstupy jsou bezchybné. A pak se vybaví vzpomínka na herečku, která propadla démonu alkoholu naplno... A pokaždé tuším, že film špatně skončí, což si pamatuji špatně, jelikož konec tak děsivý není. Vlastně - postavy v zrcadle zvolna se měnící v nacisty.... Zábava a mrazení současně. ON:,, Spala jsi s ním?" ONA: ,, Spala." ON: ,,Já taky..." ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Muzikál z obdobia nastupujúceho nacizmu? Rozhodne originálny nápad. A keď sa má toho niekto chopiť, tak ma automaticky napadne Bob Fosse. No a rozhodne nesklamal. Pre našinca je určite pikantné sledovať hercov z Winnetoua alebo Derricka v serióznom áčkovom hollywoodskom veľkofilme. Takže teraz vieme, že život je kabaret, rovnako ako vieme z Posledného metra, že život je divadlo. A este je aj tragikomédia. To vieme zo života. ()

Galéria (76)

Zaujímavosti (35)

  • Hlavní roli v muzikálu odmítla Barbra Streisand, protože se nechtěla věnovat stále stejným rolím. (Krissty)
  • Po úspechu filmu z roku 1972 bola Jean Rossová (ktorá inšpirovala postavu Sally Bowlesovej - Liza Minnelli) prenasledovaná novinármi pred jej smrťou v roku 1973. S trpkosťou poznamenala, že reportéri vždy tvrdili, že hľadajú informácie „o Berlíne v tridsiatych rokoch“, a predsa tých nezaujímalo nič, čo sa týkalo "nezamestnanosti alebo chudoby alebo o nacistoch pochodujúcich ulicami. Jediné, čo chceli vedieť, je, s koľkými mužmi som išiel do postele." (Arsenal83)
  • Pôvodná broadwayská hra "Cabaret" bola uvedená v Broadhurst Theatre 2. novembra 1966, mala 1165 predstavení a v roku 1967 získala cenu Tony za najlepší muzikál. (Arsenal83)

Reklama

Reklama