Raj: Láska

Tímto filmem se prosmějete od začátku do konce. Z kina budete ale vycházet z pocitem životní prázdnoty. Stejně jako hlavní hrdinka... Margarete Tiesel i její kolegyně si zaslouží palec nahoru za explicitní scény, kdy by se jiné ženy raději neodhalily... leč taková je realita všedních dní, kterou nezachrání ani pobyt v "africkém ráji"... naopak - kromě celulitidy a faldů vyhřezne na povrch to, že žijete třeba život odnikud nikam... (11.07.2012)

Portrét starej obtlstlej a naivnej Rakúšanky hľadajúcej lásku a cit na keňskom pobreží u miestnych mladých junákov. Práve táto oblasť je známa, že sem staré Európanky chodia hľadať "lásku" a súlož. A mladí muži sa predávajú aby tak zabezpečili živobytie pre svoju rodinu. Morálna dilema s kým sympatizovať. S obstarožnými ženami hľadajúc lásku a sex s mladými mužmi tisíce kilometrov od domova aby si kompenzovali svoje nedostatky? A nebodaj očakávajúc nejaký skutočný "committment"... Alebo s mladými Keňanmi, ktorí síce tieto ženy často klamú ale robia tak lebo žijú v chudobe a chcú zabezpečiť obživu pre svoje rodiny? Veľmi naturalistický film Ulricha Seidla, známeho najmä svojou dokumentárnou tvorbou. 75-80% (14.01.2014)

Příběh byl vyprávěný se zajímavým odstupem, trochu jakoby dokumentárním stylem. Je mi dost líto, že u této projekce nebyl režisér a neřekl pár slov. Většinou je film cesta k vyjádření nějakého názoru, ne tak tady, Ráj: láska neodsuzuje ani nelituje, nenapravuje, nedává naději, neočišťuje, neomlouvá, nekritizuje. Divák se stává opravdovým nestranným pozorovatelem. Určitě to není špatně, jen je to dráždivé, nepohodlné, člověka to nutí víc přemýšlet. Hlavní hrdinka a její přítelkyně mi byly více a více nesympatické, až k poslední půlhodině, kdy jsem si říkala, že je s odpuštěním naprosto vypatlaná. Vůbec mi nešlo s ní jakkoli soucítit, ale proč bych vlastně měla? Každý ze zůčastněných byl trochu sviňák a trochu oběť, takový začarovaný kruh. (05.07.2012)

To je síla. Velmi uvěřitelné a velmi syrové. Ulrich Seidl je pro mě velký umělec. Kvalita je podobná jako u Naděje, vyloženě jí ti nepřevyšuje. Ještě se moc těším na Víru. Margarete Tiesel je skvělá a odvážná, všechny čest. Celý ten nápad je originální a nevšední, asi ne pro každého stravitelný. Podobné filmy by se měly více dostávat do českého povědomí, protože oproti americkým vymejvačkám, tohle je něco, co ve vás rozhodně vyvolá nějaké pocity. Zlost, zášť, výsměch, soucit, všechno podle povahy, ale nikoho to nemůže nechat v klidu. Více podobných kousků. (10.06.2018)

Poměrně zajímavé téma snímané v zajímavé exotické lokaci s velice zajímavou hlavní postavou naivní, ale ve finále manipulativní ženy, která chce jen být milována. Tím tématem mě Seidl celkem zasáhl. Je zde prezentováno několik hlubokých témat, která zkoumají problémy dnešního kapitalistického světa, prohnilost turistického ruchu v afrických zemích a až náznaky čím dál fundovanějšího neokolonialismu a celou dobu rezonuje morálními dilematy na pozadí příběhu o hledání lásky a pocitu vzrušení. Režisérsky je to velice citlivé, ale pak příjde moment, kdy chcete zavřít oči a sklopit uši, protože ve vás určitá scéna dokáže opravdu vyvolat výčitky. Hádám, že u Seidla je toto normální stav a proto je to režisér ve svém slova smyslu unikátní. Při narozeninové postelové scéně jsem už mě trochu chuť přetáčet. Je to ale asi jediný film z té trilogie, na který si často vzpomenu už jen kvůli tomu příběhu. (13.02.2024)