Lásky jednej plavovlásky

Zde se začala hvězdná kariéra Milady Ježkové, která si poprvé zahrála ve filmu ve svých 55 letech. Po té ztvárnila na desítky filmových a televizních rolí, roliček a štěků, bez nich by filmy neměly ten správný půvab. Další filmový debit pro neherce Josefa Šebánka, proslaveného zejmena Homolkovskou trilogií. Právě obsazování neherců bylo v minulosti to, co mě na filmech Miloše Formana a Věry Chytilové spíše odrazovalo. Teprve s odstupem času jsem propadla kouzlu civilního projevu. Přesto ani po letech jsem ke snímkům Miloše Formana nepronikla. (04.02.2015)

Tady ještě Forman a spol. ve své kritice maloměšťáctví a čecháčkovství příliš tlačí na pilu (scéna s prohrabáváním kufru za zvuků státní hymny narušuje iluzi nastoleného realismu), nicméně fenomenální práce s neherci všechno vyvažuje. Příběh rozdrobený do několika částí filmu jako celku spíše škodí, v hlavě diváka tak zůstávají jednotlivé herecké etudy ("Já tady spim jak na hranolu"). V Hoří má panenko jsou všechny aspekty dovedeny k dokonalosti, i přes to patří Lásky jedné plavovlásky do zlatého fondu Nové vlny. Trio Forman-Passer-Papoušek sice kritizuje skrze humor, ale činí tak ostře jako nikdo jiný před nimi. (05.04.2013)

Další film ze zoufale nudného života soudobé mládeže na malých městech, tentokrát ve spojení s tehdy populárními písničkami. Mladá učnice uvěří protřelému svůdníkovi, muzikantovi, ale když přijede k němu domů, zažije zklamání. Přesto pak děvčatům tvrdí, jak je ten její přítel skvělý. Film je o ztrátě iluzí, o světě dospělých, kde dospívající ztratí svou naivitu, ale přesto musí najít sílu a jít dál. A opět nechybí tak oblíbená tancovačka. :-) (27.07.2013)

Tyhle formanovské napůl civilní a napůl herecké slepence jsou geniální. Ačkoliv nad vším asi vyniká scéna v posteli (aby nedošlo k mýlce, Ježková, Pucholt, Šebánek), herecké projevy a lidové prostředí (ale zase jinak lidové než třeba u Hrabala) krásně splynou v trochu smutném příběhu jakých se všude po světe odehrávají miliony. Některé scény jako by vypadly z Hoří má panenko, inu autorská skupina se nezapře. (26.11.2019)

Skvělá komediální romance o pomíjivosti a naivitě lásky na pozadí lidských trapasů, dechovkových zábav, milostných pletich, a šedivosti socialistické éry pod precizní režijní taktovkou Miloše Formana.... Právě za onou oponou typicky lidového českého trapnohumoru se však skrývá Formanova pečlivá práce s vedením neherců [výjimkou je jako vždy excelentní Vladimír Menšík], přirozeností dialogů oproštěných od jakéhokoliv náznaku patosu či kýče, anebo neobyčejně subtilní poetikou, která hledá krásu v obyčejnosti a banalitách lidských úsudků. Příběh má zpočátku několikero rovin či vedlejších dílčích scén, primárně se však zabývá osobní snahou lehce naivní blondýnky Anduly (Hana Brejchová) najít si milence dle svých představ. Andula je v rámci milostných vztahů stále nezkušena a po noci strávené s klavíristou Mílou (Vladimír Pucholt) je snadno přesvědčena o tom, že on je "ten pravý". Tato jednoduchá zápletka však nezaujme jen dívčí část publika, protože nabízí i zajímavou kritickou sebereflexi pro chlapce.... Pakliže se však najdou tací, kterým Lásky jedné plavovlásky nesedne do noty, legendární a čistě improvizovaná postelová scéna tria Ježková - Šebánek - Pucholta [která jaksi definuje specifika humoru novovlnných filmů] je přesvědčí k tomu, aby si tuhle hořkosladkou romanci zamilovali, ani kdyby nechtěli. (02.02.2023)