Ernest a Celestína

Žily byly dvě sociální skupiny, které se nejen nenáviděly, ale vrozenou animozitu ještě cíleně pěstovaly u svých dětí. Medvědi jsou známí zejména tím, že systematicky vyvražďují myši, myši potom šíří nemoci a dělají vše pro to, aby vyhladily rod medvědů. Tak to je, tak to bylo, tak to bude a běda každému, kdo to chce nejen zpochybnit, ale i nad tím jen uvažovat. Dávné uspořádání světa funguje u myší i u medvědů tak dlouho, dokud se nevyskytnou pochybovači tam i onde. Když se potkali dva, svou uměleckou podstatou mezi pragmatiky, vyděděnci obou druhů, pradávná rovnováha byla narušena tím nejhorším, co se upřímné nenávistí může stát, upřímným přátelstvím. Od setkání Ernesta a Celestine myši a medvědi začali mít společného víc, než jen počáteční písmeno druhového označení. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (06.06.2015)

Vypadá to sice jako animovaný film pro malé děti, ale jména dvou režisérů mimořádně mimoňské Paniky v městečku vzbudila moji pozornost. Je to sice natolik jednoduché, aby to bylo pro děti přehledné, ale autoři své malé publikum nepodceňují. Scénář je promyšlenější a chytřejší, než bývá zvykem ve filmech pro dospělé. Jednoduchá animace k příběhu přesně sedí a naštěstí se nekoná nic tuctově digitálního, či dokonce třírozměrného. Milé překvapení! (19.01.2013)

Medvědi a myši nejsou znepřátelení tolik jako Montekové a Kapuleti, spíš se vzájemně ignorují a do svých dětí vtloukají nedůvěru k těm druhým, protože hladový medvěd sežere na co přijde a nejradši má syrové malé myšky, zatímco myš je vlezlá a když člověk (pardon, medvěd) přijme jednu, přijde jich tisíc. Stejně tak vztah Ernesta a Célestine v sobě nemá erotický náboj jako u Romea a Julie. Ale podobně jako u Shakespeara spočívá i zde hlavní téma v odsouzení předsudků. Druhým tématem je pak právo zvolit si vlastní životní cestu, protože každá myš přece nemusí být zubařkou a každý medvěd právníkem. To všechno je dětským divákům (a snad nejen jim) podáno nenásilnou a poetickou formou, ke které přispívá i výtvarné řešení založené na jednoduché kresbě jakoby někde mezi Jiránkem a Renčínem. A scéna, kdy malířka Célestine a houslista Ernest spolupracují na vytváření zimní krajiny pomocí barev a tónů - to už se blíží čisté poezii. (15.11.2012)

No teda, taková nenápadná věc a je z ní jeden z nejlepších animáků, jaké jsem kdy viděl? Už dávno jsem nezhlédl tak skvělou kombinací tolika faktorů. Nádherná animace, perfektní příběh, vtipnost, krásný přesah v podobě přátelství a odmítání předsudků, halda emocí. Maximálně příjemné překvapení. 100% (31.07.2017)

Tak trochu ne-pohádka pro ne-děti. ~ Ani jsem netušil, že dva ze tří režisérů mají na krku skvělou Paniku v městečku. V každém případě je v dnešní době dementních amerických a japonských animáků (komiks, mango a jiné ovoce) byla tahle animace pohlazením po duši. ~ Příběh trochu neohrabaného samotářského medvěda Ernesta a malé roztomilé myšky Célestine ze dvou navzájem se nesnášejících se společnosti sice ze začátku vypadá jako dětský, ke konci mi ale takový nepřišel a je i fakt, že ke konci lehce začínal ubírat páru. Nicméně ta animace byla skvělá, pěkně ozvučeno a s několika zajímavými a vtipnými nápady. Tihle kucí francouzští umi :-) (26.06.2013)