Co všechno věděla Maisie

Pre dieťa je vždy veľkou tragédiou, keď sa rodičia rozídu. A keď sa nevedia dohodnúť na starostlivosti, je to ešte horšie. Môže to znamenať koniec bezstarostného detstva, koniec detského sveta. Ide o silnú tému s nemenej silným, dramatickým spracovaním. Malá Onata bola úžasná, dievčatko Maisie zvládla zahrať absolútne presvedčivo, so všetkými pocitmi a emóciami, ktoré sprevádzajú deti v tomto nešťastnom období. Jeden z ďalších nezabudnuteľných detských výkonov. Ani J. Moore nebola zlá, sebeckú matku zahrala tak dobre, že sa mi na istý čas až sprotivila. Film výborne pracuje s ľudskými emóciami, s ktorými si po celý čas robí čo chce. Sú miesta v snímku, kde mi bolo Maisie strašne ľúto a miesta kde sa dá spolu s ňou aj nasmiať. Film si v tomto smere pláva ako na vlne, raz je smutno, raz je veselo. Nádherná dráma s rozuzlením, ktoré zahraje pri srdci. Podsúva krásnu myšlienku, že dobrí, nezištní ľudia ešte nevymreli. 85/100 (26.08.2014)

(41/2018) / Tých rodičov by som bil po ksichte od začiatku do konca. Kamera, príbeh, rýchly sled scén, všetko je podriadené jedinému cieľu, sprostredkovať nám divákom, pohľad malej Maisie na ten totálny chaos okolo nej. Najsvetlejší moment filmu je Alexander Skarsgård, či už postavou alebo hereckým výkonom. O malej Maisie netreba hovoriť, jeden z najlepších detských hereckých výkonov čo pamätám. Odporúčam zvážiť samotnú tému film pred pozeraním, myslím, že neosloví každého. (8/10) (11.04.2018)

Všichni ji hrozně milovali, ale zatraceně rychle se jí zbavovali. Vyřizování pracovních záležitostí po telefonu, pracovní cesty do Evropy, koncertní turné, které nejde odložit. A ze slibů se rychle stávají nesplněné výkřiky. Slova jako stabilita a harmonie jsou solidně vydělávajícím rodičům malé dívenky cizí, zato hádky a rozepře jsou na denním pořádku. Ať dcerka spí nebo si jen pár kroků od rozzuřeného páru hraje. Režijní a scénáristické duo Scott McGehee a David Siegel, kterému je nejlépe v nezávislých vodách, nejsou žádní prosťáčci, a svůj další kus rozehráli se solidní rafinovaností. Těžší pasáže snad až ironicky podkreslují podmanivou hudbou. S citlivou důkladností rozehrávají příběh, na kterém zdůrazňují, že mít dítě je o určité dávce zodpovědnosti. Nemusíme mu stoprocentně podřizovat vlastní životy, ale nemůžeme v něm loudit falešné emoce. Dítě uprostřed bouře. Civilně uchopené, herci nadprůměrné. Navrch je zajímavé, že to natočili muži, ale užijí si to asi víc ženy.. (03.05.2016)

Po zhlédnutí What Maisie Knew mě hned napadá jediné: "Chudák Maisie!" Malý človíček v bláznivém světě dospělých, ve kterém se všichni hádají. Co když se o dítě dokáží postarat mnohem lépe cizí lidé než vlastní rodiče? To už je celkem dost na pováženou. Film mě zprvu zaujal svým hereckým obsazením - zejména Julianne Moore a Alexander Skarsgard. Oba byli skvělí a přesvědčiví. Moore mi byla účelně ve své roli nesympatická a zahrála rockerku-matku velmi dobře. A Skarsgard byl "tatíček" k nezaplacení a sympaťák. Rovněž nesmím opomenout malou Onatu Aprile, která byla naprosto kouzelná a velmi dobře se zhostila své role. Zkrátka moc pěkný a milý film, který je zároveň neskutečně smutný téměř po celou dobu, ale co na tom, když to konec jistí. (29.07.2013)

Rozkošná epizodka ze života malé Maisie, při které se každý pedofil svalí na zem v jedné velkolepé spontánní ejakulaci skrz napnuté džíny. On je to prostě neskutečně milý, neotřelý odpolední kalkul, v jehož průběhu mě u srdce hřálo tak pekelně, až jsem vypadl ze své pečlivě budované pózy cynického zmrda. A teď opět ty omšelé, oslavné sračky - Všichni hrají až se jim z uší kouří, zvláště pak ta šestiletá šťabajzna v hlavní roli. Bla bla bla. (12.12.2013)