Co všechno věděla Maisie

Působivě vykreslený kontrast mezi dětskou bezelstností a sobeckou krutostí světa dospělých, díky němuž se jedna malá Maisie dostala do začarovaného kruhu ze kterého do své plnoletosti není úniku. Nejedná se o smutný film, ba naopak je to snímek prošpikovaný láskou a niternými city, jen se dá říci, že ze strany rodičů (Coogan a Moore) se jedná o lásku poněkud zvrácenou, kvůli níž se z Maisie stává rukojmí rodičovských bojůvek, nepochopení a nenávisti. Snímek nenabízí řešení, jak z celé situace ven a troufám si říct, že žádné "happyendové" východisko ani neexistuje. Atraktivní alternativou je pouze nenásilné a díky tomu velmi půsivé zakomponování dalších dvou mladých postav a to Maisininy chůvy a charismatického barmana, kteří se dostali do pozice obětí vypočítavým manželstvím ze strany rodičů. Jejich vlivem, nejen Maisie, ale i divák nebyli vrženi do víru hádek a výčitek a naopak odpudivý Coogen a příšerně namaskovaná Mooreová s vizáží zombie, byli z příběhu postupně odklizeni. Naprostý vrchol snímku se udá v závěru, nejen scéna Maisie s matkou, ale hlavně bezchybná pětiminutovka ve které mi srdíčko bušilo jako o závod, ta radost v Maisininých očích a užívání si drobností, které život přináší byl k nezaplacení. Výlet loďkou, ať už s otcem nebo bez něj se udál a jeden krásný dětský sen dostál naplnění. Každý kdo tu píše o odfláknutém konci a podobně nemá cit pro film. Snímek nehledal pro malou nové rodiče, malá své rodiče má. A v podobně laděných filmech si potrpím i na symboly v žánrově spřízněném snímku In America jím byl roztomilý mimozemšťan, zde malé želvičky. Krásné. (05.08.2013)

Keď si prechádzam filmografiu režisérskej dvojice Scott McGehee & David Siegel, narážam viac menej bez výnimky na priemerné, či dokonca absolútne zbytočné filmy. Prečo je Maisie iná? Zaujímavá otázka, pretože sa v nijakom ohľade voči podobným filmom v podstate nevymedzuje, len úhľadne zapadá do kolektívu. A práve všednosť je jej výhodou - civilné zobrazenie vzťahov z očí malej Maisie a obozretné kľučkovanie dospelých medzi tým, čo jej povedať môžu a čo nesmú, a čo ona sama pochopí z náznakov, alebo naopak čoho si vôbec nie je vedomá pôsobí verne a uveriteľne. Kamera neustále stavia Maisie do centra všetkého diania a takmer ju nenechá opustiť hornú polovicu obrazu, čím zaujíma jej detskú perspektívu. Tým vie rozčesnúť diváctvo do niekoľkých skupín a diferencovať rozdielnosť ich pohľadu podobne, ako rozdielnosť vnímania samotných postáv. Deti vo filme uvidia niečo trochu odlišné ako dospelí, iní pohľad budú mať tí, čo niečo podobné zažili (príp. prežívajú) a tí, ktorí s tým nemajú žiadne skúsenosti. Možno to pôsobí ako obhajoba podlízavosti čo najširšiemu publiku, ale zvolený prístup napriek jemnej vykonštruovanosti mj. v záverečnej polhodine a dobre zvolené typové obsadenie malej Onaty Aprile, ale aj Julianne Moore a Stevea Coogana (priznajme si to, Alexander je tam len pre pekné oči, ktoré po celý čas robí) pôsobí profesionálne a námet zdatne doťahuje do konca. Na Onatu sa už teraz teším v ďalších filmoch, jej jednoduchý, prirodzený prejav je veľmi príjemným osviežením. 75% (18.10.2014)

Nesmírně smutný film o tom, co jsme my dospělí schopni udělat křehké dětské duši - a to nemluvím o žádném hororovém fyzickém násilí. Malá Maisie hraje naprosto úžasně, někdy jsem v jejích výrazech viděla moji čtyřletou dceru a nebylo mi z toho zrovna dobře. Julianne Moore je v mojí topce, ale tady hrála tak přesvědčivě, že jsem měla sto chutí ji jako egoistickou a nezodpovědnou matku okamžitě vyhodit. Hodně pocitový film, žádné velké filmařské umění, prostě jen silný příběh, ze kterého mi bude ještě dlouho smutno. Nádherná finální píseň Feeling of being v podání Lucy Schwartz. (28.03.2014)

Odporné je keď si niekto kúpi psa a keď sa ho po pár týždňoch nabaží, uviaže ho niekde v lese o strom a nechá pomaly umierať. Nemá ani výčitky svedomia, lebo dôležité je, aby ho nikto nevidel. O čo je horšia situácia, keď "rodičia" majú dieťa, ktoré im prekáža a potrebujú ho vlastne iba na to, aby im občas potvrdilo, že ich má rado, aj keď iba preto, že sú jeho biologickými autormi. Príbeh filmu je nepríjemný, lebo divák sa automaticky identifikuje s malou Maisie a trnie obavami, čo ďalšie nepríjemné ju stretne. Malá Maisie ťahá celý film a pôsobí veľmi autenticky. Julianne Moore by mala šancu na medailové umiestnenie v súťaži o najodpornejšiu filmovú matku. Aj ostatní herci sa zhostili svojich úloh so cťou. Je iba otázne, či otvorený koniec bol zámerom alebo dôsledkom bezradnosti scenáristu. (01.10.2014)

V ryze moderně pojatém dramatu Co všechno věděla Maisie s takovými populárními herci jako je Julianne Moore a Alexander Skarsgård, by jen málokdo čekal aptaci stejnojmenného románu Henryho Jamese z roku 1897. Problematika rozvodu a jeho dopad na dítě se od té doby příliš nezměnila a proto se zdá tak aktuální. Podobný film stejně citilivě zachycující maličkou hrdinku byl natočen i v českém prostředí pod názvem Kdopak by se vlka bál. (08.01.2021)