Konkurs

I přesto, že to je vlastně o ničem, tak díky Formanovu citu pro trapnost to má jakýsi podmanivý náboj, díky kterému jsem se nenudil. Je to asi určené spíše pro pamětníky, kteří si s chutí s nostalgickou slzou v oku postesknou po zlatých starých časech, ale fanoušci pana Formana všech věkových kategorií si tu musí přijít na své. 75% (18.08.2011)

Jestli se nepletu, samotný konkurz byl fake, šlo jen o dohodu divadla Semafor s Formanem na tomto experimentu. Léta před Česko hledá SuperStar dokument ze zákulisí podobných konkurzů, včetně smýšlení mladých, kteří se sem hlásí a zkoušejí štěstí. Oproti dnešku se nic nezměnilo a jakýkoliv díl z náborových kol výše zmíněné současné soutěže má v podstatě stejnou výpověď, jako tehdy ta Formanova. (27.07.2013)

Negativní komentáře k tomuto filmu jsou neseny současným pohledem a okamžitým diváckým pocitem. Abstrahují přitom od některých okolností zásadního významu. KONKURS je jedním z prvých, ne-li vůbec prvním autorským Formanovým filmem. Nová filmová vlna byla tehdy stále v plenkách - podobně jako většina jejích představitelů - a tápavě hledala sebe samu. SEMAFOR byl již plně vyprofilovanou "salonní" částí tehdejší regenerace divadel malých forem (navázala na prvo- a třetirepubliková východiska). Syrovost filmu, daná "úzkoprofilovostí" mj. i lepší filmové techniky, se dnes může jevit jako neumětelství - my bychom však po 45 letech měli vědět, že se jedná o formanovská "Lehr- und Wanderjahre", léta tovaryšská a učňovská. Po těchto nezbytných korekcích jsme spíše ochotni připustit, že se určitě nejedná o zralého Formana (bylo mu tehdy kolem 28 let), ale také ne o propad a nezajímavost. Taková ta pověstná šedesátá léta prostě byla. A rychle stoupala na výsluní: Každý třetí film, natočený v té době, získal mezinárodní filmové ocenění. Levicový prvorepublikový koncept tu získal to nejvyšší možné zhodnocení. Kde jsme v tomto srovnání - byť černobílé hodnocení jistě není na místě - dnes? (27.01.2008)

Souhlasím s názory, že Konkurs  je pouhou předzvěstí Formanovy následující legendární (a pro mě zcela geniální) české trilogie Petr-Lásky-Panenka a i kdybych se chtěl podívat na Semafor ve zlaté éře, dal bych radši  přednost Kdyby tisíc klarinetů nebo o rok novějšímu Recitátu. Přesto dostane Konkurs čtyři hvězdy, protože to jsou pořád šedesátá léta a  šedesátkový Semafor a i v tom předcházejícím hudebním čísle Křesadlové s dvěmi dalšimi děvčaty je šedesátkové atmosféry až, až (Ty ji znáš? Neznám, ale je mi protivná. Proč? Mně se líbí. Tak jak zpívá, prosimtě) Možná  jsem jenom byl zklamán, že samotný konkurz s malým k tvoří slabou půlhodinku 78minutového filmu. Co si ty slečny asi myslely, když to později viděly? Každopádně takové natřásání před pány Suchým a Šlitrem má vážně svou hodnotu ve vyobrazení tehdejší situace. Ten závěr je trochu podobný s koncem Platovlásky, kde si Andulka vymyslela chlapce, zde děvčátko úspěch v divadle. Před semaforskou druhou částí má první povídka Kdyby ty muziky nebyly zdlouhavé motorkářské scény, ale v monolozích tří dirigentů už se hodně projevuje ta Formanova touha a schopnost  zachytit autentické momenty života. Zpočátku to možná ještě  není tolik vtipné, ale pak už se začnou objevovat perly. Nehrajeme proto abychom někomu vyrvali slzy, ale příbuzní ať si zapláčou. Zaplatili jsi to.  (31.10.2022)

Na Konkursu si cením několika věcí. Napíšu zde alespoň tři. Jednak dokumentuje význam a postavení divadla Semafor v 60. letech, kdy se prostě jednalo o elitní líheň umělců a také jediný protipól "oficiální" kultuře. A nic víc tuto důležitost nesymbolizuje víc, než davy lidí před divadlem, usilující o angažmá v době, kdy neexistovali takové prostředky komunikace jako dnes. Za druhé, opravdu nevím, kde se jedné o hrané záběry a kde o dokumentární, každopádně konkurs samotný vlastně nabízí ve zkratce to samé co dnes různé Superstar, respektive to co je na nich nejlepší (spíš jediné dobré) a to zástupy sebevědomých absolutně nesebektritických exotů, o nichž lze pochybovat, zda jsou vůbec duševně při věci. No a za třetí, i kdyby býval Semafor jen fiktivní divadlo, tak Konkurs pořád obstojí, coby kavlitní krátkometrážní snímek s dějem a pointou. (22.07.2010)