Za borovicovým hájom

Poté co se Ryan Gosling po úspěchu Drive vykrádal čímdál více přichází konečně role jako ulitá jeho schopnostem. Kaskadér Mike je přesně ta postava, která přikovala mou prdel k televizi na celých 50 minut. Příběh se ovšem rozvíjí mnohem více a dalo by se říct že se skládá ze 3 částí, přičemž ve druhé sledujeme strážníka Bradleyho Coopera jak se vyrovnává s následky jednoho neuváženého policejního zásahu a v poslední části sledujeme dospívání synů obou našich hlavních postav. Musím konstatovat že film se s ničím moc nemaže a v mých očích se jedná o jednoznačně nezkreslené drama ze života. Postavy si často musejí projít pořádným peklem. (21.09.2013)

Mno, jakože jo, fajne. Zdejší vizáž Ryana Goslinga se vážně jen tak nevidí. Sorry, vím, že člověk by neměl odsuzovat někoho jenom za jeho vzhled, ale při pohledu na Ryanovo fešné tetování na obličeji a pak ty fakt cool čárky co měl na krku, jeho drsně roztrhané tričko naruby a odbarvené blond vlasy, to vše mi velmi silně evokovalo, že Luke nemá v hlavě nic. Leda tak, že jeho obličej vypadá dobře a má rád Rominu a svého syna, ale jinak že v hlavě má absolutně vzduchoprázdno. Ale tak třeba to bylo i účelem, co já vím. Nicméně jeho postava mě teda fakt nezajímala a jeho osud mě nechal chladnou. Zajímavější mi přišla půlka druhá s neklidnými teenagery Emory Cohenem a Danem DeHaanem. Obzvlášť druhý jmenovaný odvádí velmi dobrý výkon a jeho postava byla jediná, které jsem fandila. A v tom pro mě vlastně tkví problém s tímhle filmem. Krom DeHaana se mu nepodařilo přiblížit žádnou postavu tak, aby mě zajímala. Jo vlastně, nakonec se to trochu povedlo s Bradleym Cooperem, ale postav tam bylo mnohem víc a mě nezajímalo skoro nic, co se jim dělo. Konec taky nic moc. Průměr. (14.07.2017)

The Place Beyond the Pines aneb jak mohla dnes vypadat americká kinematografie, kdyby se většina tvůrců nesnažila jen slepě napodobovat zaběhnuté postupy. V záplavě těch stejně se tvářících filmů, které mě nedokáží ničím překvapit a které se ani nesnaží nějak vybočovat z řady, mě zkrátka dílko jako je tohle nesmírně potěší. Ten důraz na detaily dotvářející celkovou atmosféru (tričko naruby), ta inteligentní změna hlavního hrdiny po první hodině stopáže, to vykreslení čtyř rozdílných mužů, které v náznacích ilustruje, že mezi policisty a lupiči nemusí být velké rozdíly, že i poctivost lze využít k vybudování kariéry nebo že nejméně sympatickou postavou může být ta, která se proti zákonu provinila nejméně, to všechno a mnoho dalšího by mě s jistotou donutilo dát nejvyšší hodnocení, kdyby konec nebyl tak předvídatelný a nešustil tak papírem. Odmyslíte-li si však lehce násilnou snahu příběh nějak cyklicky uzavřít, zůstane vám film, který nad tradiční kino produkcí vyniká svou sebevědomostí a inteligencí. (21.04.2013)

Epos rozsáhlý přes dvě generace s ambicemi vykreslit všechny možné stránky společnosti, které však nebyly úplně naplněny. Myšlenka filmu je pěkná, ale provázanost a pojítka mezi jednotlivými událostmi a samostatně fungujícími scénami nejsou dostatečně silná, aby způsobila celistvý a komplexní zážitek. Konečné "uzavření kruhu" pak působí vyloženě vynuceně. Ryan Gosling i Bradley Cooper hrají chvalitebně, nicméně ani jedna z postav nehraje vyloženě prim, proto je obtížné k něčemu ve filmu takříkajíc přilnout. 140 minut lze překvapivě hravě strávit, snímek má v každém momentu, co říct, jenže k dokonalosti tomu chybí patřičný Drive :) Taktéž kamerové filtry v sobě skrývají cosi lehce nesympatického. 6/10 (31.05.2013)

Ryan Gosling shodil tu svou hustou bundu, kterou nosil v Řidičovi a vyměnil ji za odrbaná trička nošená naruby a ta s potiskem Metallicy. Parádní fáro zase vyměnil za těžkotonážní motocykl. Do toho si nechal potetovat většinu své nabušené muskulatury. A samozřejmě si opět část filmu ukradl zcela pro sebe. Snímek by se dal rozdělit na tři části a vlastně neprobíhal vůbec tak, jak jsem si myslela, že bude. Předpokládala jsem, že by se zde mohla odehrávat mistrovská hra ve stylu Nelítostného souboje. Společné setkání Ryana a Bradleyho však netrvá dohromady snad ani minutu. Takže, první část je "One Man Show" pana Goslinga, v níž mu zdatně sekunduje Ben Mendelsohn (kurňa ta chemie mezi nima...:), v té druhé se o to pokouší Bradley Cooper za doprovodu Raye Liotty a v té třetí mě zase dostal Dane DeHaan. Ten kluk má sakra něco do sebe a tím svým zfetovaným výrazem ve tváři mi opět, po tom, co jsem s ním viděla Kroniku, připomínal mladého DiCapria v Basketbalových denících. Co se týče nějakého toho porovnání hereckých schopností pánů Goslinga a Coopera, zcela souhlasím s jedním příspěvkem uveřejněným na IMDb. Dotyčný se vyjadřoval, že ve scéně, kdy Luke pláče při křtu svého synka v kostele měl pocit, jako, že se dívá na člověka, který "normálně" brečí (já dokonce měla pocit, že začnu brečet s ním:) A závěrečná scéna v lese, kdy pláče Avery mu přišla, jako by sledoval herce, jak pouze hraje svůj part. A přesně tak to přišlo i mně. Herecky má Ryan rozhodně navrch, především v uvěřitelnosti a přirozenosti emocí. Bradley se sice snaží, ale zatím veškeré emocionálně vypjaté momenty, v nichž jsem ho v dramatech viděla, mi přišly "hrané" a strojené. Ale co, třeba se jednou dokáže vypracovat i na ten herecký vrchol, kdy v něm nebudu vidět jen toho krásného modrookého muže, ale především výborného herce. V komediích nikdy nezklame, tam mu jeho part věřím, ovšem v dramatických rolích si jím ještě jistá nejsem. Celkově je The Place Beyond the Pines osobitým a velmi atmosférickým dílem s úchvatnou hudební stránkou. Mezi můj nový objev patří Bon Iver a z herců Ben Mendelsohn, s nímž jsem se zde prvně setkala. "Kdo to kruci je?," pomyslela jsem si, "He is amazing!" Tento snímek je něco jako nádherný briliant, který je však svou formou, v níž se mísí nepředstíraná jednoduchost a zároveň i propracovaná komplexnost natolik specifický, že může ohromit pouze určité diváky. Ti druzí v něm můžou spatřit pouze obyčejný příběh, který je zbytečně roztáhlý do několika linií. Já patřím k té první skupině. Mně ohromil. Naprosto. "If you ride like lightning, you’re gonna crash like thunder." (20.10.2013)