Vlasy

Těžké zklamání :-( John Savage vůbec neumí hrát, jen ve filmu stojí a čumí - co to je sakra za herce ? A to jsem se na film tak těšil až ho konečně uvidím. Hudba taky nic moc, vetšina písní se mi moc nelíbila. No nevím, asi jsem čekal něco jíného. Konec je sice skvělý, ale celkový dojem z filmu nezmění. (13.05.2009)

Muzikál mého srdce a film, který mám od Formana nejraději. Krásný příběh přátelství, Berger jako lehkomyslný hippie i nejlepší přítel, zahraný skvělým Treatem Williamsem. Snobská bohatá dívenka, kterou oukouzlí parta nespoutaných divochů. Strhující hudba, zapadající do filmu naprosto dokonale. Zajímavé je, že pokud poslouchám samotný soundtrack, moc se mi nelíbí, ta hudba patří prostě k tomu filmu. Nejdojemnější a nejlepší scéna z celého Hair je, když Berger nastupuje do letadla, nechápající, neschopen uvěřit. Muzikál s velkým poselstvím a hlubokou myšlenkou. (18.04.2005)

Autoři originálního divadelního muzikálu z roku 1967 se s touto adaptací rozhodně neztotožňují a mezi důvody uvádí i to, že hippies jsou zde vyobrazení jako nějaký druh úchylných podivínů bez jakéhokoliv napojení na mírové hnutí. Je fakt, že Bergerova flower power parta tady žebrá, škemrá, leze na cizí pozemky, bere drogy, krade auta a chová se poněkud nezodpovědně a kdyby se tak chovali všichni občané, svět se za pár měsíců zhroutí. Co na tom, že jsou Vlasy dle kritiků „plotless“ a hudební číslo u odvodové komise zavání klipem Village People. Když C-130 Hercules otevře svou černou tlamu a začne polykat zástup mladých mužů, vše se spojí v kruh ve tvaru čtverce. Uvnitř je všechna ta revolta, svoboda, boj proti systému, válce a „penguinům“, dětinští snílci, co ani nestihli být muži. A vy, když kamera najede na Arlingtonský hřbitov, jen pohnutě koukáte, jak se obraz umí dokonale snoubit nejen s hudbou, ale i myšlenkou. Muzikály nevyhledávám, ale když už na ně přijde, jsou Formanovy Vlasy tím mým šálkem kávy. (03.07.2017)

Síce sú Vlasy z roku 1979, ale sú filmom hippises z desaťročia predtým a sú akousi výpoveďou generácie. Presne takéto filmy mi dnes chýbajú. Také, aké by charakterizovali dobu a cítenie mladých, prípadne aj všetkých ľudí tejto doby. Možno by niečo také mohol natočiť ešte Forman. Alebo možno sme všetkým otupení, na spievanie, tancovanie ani vzdor nemáme chuť ani odhodlanie a dobre nám tak. Škoda zaradenia harekrišňákov, tí stále, čiže aj po bratislavských uliciach a aj v tomto filme spievajú stále tú istú melódiu, sú v tom istom (ako kontrast k rozmanito oblečeným hippises) a lezú mi na nervy. Forman prvoplánovo neoslavuje, ak sa niekto chová nezodpovedne k rodine, je to blbec aj ak je dieťa kvetov. (13.01.2016)

Nejsem zvláštní obdivovatel Miloše Formana, tohoto rodáka z Čáslavi, který je rok od roku módnějším tvůrcem a znalost jeho kompletního díla patří k lepšímu jménu. Nicméně už od dětství mě provází láska k jeho dvěma filmům, právě k Vlasům a k Valmontovi. Všechno ostatní beru víceméně vlažně. Samozřejmě, že po seznámení se s jeho ranou tvorbou je mnohem snazší v jeho pozdějších filmech identifikovat jeho typické znaky, ale tak je to přece během každého procesu, když se někomu věnujeme intenzivněji. Aktuálně mám za sebou nevšední zážitek kino projekce šílené archivní kopie z NFA. Toto bych raději nezažila, přeci jenom barevné širokoúhlé hudební filmy jsou tu od toho, aby své diváky zaplavily nádherou a kvalitním zvukem. Naštěstí mám ještě v dobré paměti lepší kopie a z nich mohu vycházet i nadále. Je nade vše jasné, co se Milošovi líbilo na celém tématu a proč si uhájil realizaci Hair i anachronicky proti proudu času. Miloš dává tomuto muzikálu skvělý humor, nezbytnou českou zálibu v trapnosti a hlavně široké srdce, které je sto pojmout všechny bolesti západního světa. Choreografie je velmi živá, dialogy do ní přecházejí přirozeně a lehce, je zkrátka radost prožít si těch pár dní před Claudeovým narukováním a zjistit, kdo to byl prostovlasý Berger. Závěrečná pointa v Nevadě mrazí více, než jakékoli jiné soudobé vážné drama a my se přes to všechno můžeme prosmát od začátku dokonce. Souznění s partičkou volnomyšlenkářů je univerzální a nemusí nutně apelovat na naše názory k válce ve Vietnamu. Květinová mládež nebyla o tolik jiná něž jakákoli před ní nebo po ní. Mít ostré nebo snobské rodiče není nic zvláštního, otázky kolem svobodného mateřství jsou stále stejné, podobně jako postoj k vlastní identitě. Věk vodnáře možná přinesl určitý postoj a styl, ale Hair dokázali překonat propast času ve jménu přátelství. (13.12.2012)