Réžia:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (viac)Obsahy(1)
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (400)
Dost jsem se pobavil,ahoj-hoj ()
Geniální ()
Film, u kterého mi unikla pointa, proč se vlastně natočil.. ()
radyo a gouryello: Tenhle film, že je o ničem? Tenhle film řeší tolik závažných témat, že se o tom všem těm oscarovým dramatům ani nezdálo! A co víc - je stále aktuální. ()
Nástup české vlny 60. let v plné své kráse. Skoro dokumentární styl dodává všemu opravdovost, uvěřitelnost. Petr je učeň, který neví co chce, ale asi ani to co nechce. Jeho otec mu to rád několikrát naprosto bezobsažnými frázemi vyčte, navíc "konflikt" s vrstevníky zedníky (vynikající V. Pucholt) a skvěle trapný pokus o navázaní vztahu s vrstevnicí Pavlou. A když už nám nějakého chlapce pošlou, je to vždycky kripl ()
Představoval jsem si, že generační konflikt mezi otcem a synem bude veselejší a nenudící, ale spletl jsem se. Nezachrání to ani několik povedených hlášek či glos. I když tento film může být o pravdě a životě jednoho učně, nudu mi z tohodle filmu už nikdo neodpáře. ()
Ahój ()
Generace nové vlny a její problémy s rodiči. Jsem rád, že Jan Vostrčil svou závěrečnou repliku nedopověděl. Díky tomu nepochybuju, že mezigenerační boj bude trvat i nadále. Ahóóóój. ()
Časem vycizelovaná klasika, asimilující se na jakýkoliv časoprostor. Autentická kamera, živý zvuk, přirozenost (ne)herectví. To vše snímek nabízí neafektovanou, přitom ale jemně naléhavou formou. Dá se snadno dedukovat, že převažující část dá přednost komediální stránce, je přece jen patrnější a, snad, i díky "amatérství" protagonistů ve Formanových prvotinách očekávaná, přitom to, co dělá z tohoto filmu opravdový majstrštyk je brilantně vykreslená generační váda, stojíc v kontrastu ke, při laxním sledování, ničím zvláštním obohacujícímu, oddychovému scénáři. Klame tělem, tenhle film s latentně nahozenou maskou dokumentu, klame, a dělá to brilantně. Opus magnum Miloše Formana. ()
pár scének bylo úžasných ale celkově něco bylo úplně hloupý a strašně moc zdlouhavý. Ale za shlednutí určitě stojí. ()
Forman krásně dokázal vystihnout pocity mladého chlapce, který neví co ho čeká, který neví co od života chtít. A dělá to, co po něm chtějí ostatní, bohužel cítí, že jej to nenaplňuje (tím myslím ono zaměstnání pozorovatele). Ačkoli se zdá být příběh o ničem a v podstatě o nikom, má v sobě snahu přiblížit se a pochopit pocity teenagerů a to se Černému Petru daří o několik úrovní lépe, než např.: Snowborďáci nebo Rafťáci. Každá postava je zahrána na výbornou, obzvlášť pak postava Petra a zedníků Zdendy a Čendy. ()
Neuveritelny psycho. Jestli se drif takto zilo, tak potes panbu. Je to na odpad, ale je to takovej udes, ze je to je az genialni. ()
Zdařilá komedie, kterou bych vůbec neřadil mezi drama. Všichni mi zde přišli takoví zpomalení, ale na tu dobu asi klasické vyjadřování :D. Zaznělo zde několik nesmrtelných hlášek jako třeba "Ty býku" nebo "Chceš do držky?" a během celého filmu jsem se upřímně bavil. Scénka s pronásledováním zloděje byla nesmrtelná. ()
Tak já nevím jak to hodnotit. Něčím mne to fascinuje, a přitom je to blbina. Pan Forman je „zákeřný“ režisér. ()
Jeden z top filmov ceskej kinematografie 60.rokov . ()
Je těžké dívat se, jak se někdo chová jak totální dement. ()
Film Černý Petr působí velice opravdově a uvěřitelně, tak jak je pro českou tvorbu Miloše Formana typické. Režisér toho docílil podobně jako u Hoří má panenko, a to prací s neherci, kteří nepřehrávají a chovají se zcela přirozeně. Hlavní postavou je mladý dospívající Petr. V tomto období jeho života je nejistý a ostýchavý. Poznává věci a fakta, které každý mladý muž musí jednou poznat. Je to pro něj nový svět, ve kterém tápe a rozkoukává se. Herecký výkon Ladislava Jakima odráží charakter postavy především nejistým vystupováním a mlčením. Film pracuje s filmovým tichem, které utváří dojem nejistoty, ostýchavosti a vzpoury mládí proti stáří. Ticho je v kontrastu s výchovným spíláním Petrova otce. Zvukově je film podpořen také po hudební stránce, kterou zpracoval Jiří Šlitr. Vztah otce a syna je plný nedorozumění a nepochopení se navzájem. Otec to myslí s Petrem dobře, avšak ten se nedokáže plně rozhodovat, co a jak chce a má dělat. Petr je v pubertálním věku a vnímá rodiče jako přítěž a jsou pro něj otravní. Matka tomu občas přilívá svými zvědavými dotazy. Ač by se podle tohoto mého popisu mohlo zdát, že se jedná o dramatický snímek, není tomu tak. Je zde mnoho momentů, které jsou vtipné. Ty jsou vytvořeny jednoduchými přirozenými situacemi doma i ve společnosti. Divák se dokáže skvěle bavit různými vtípky a situacemi. Charaktery některých postav jsou mírně předimenzovány, buď ve své naivitě, nebo podivném chování. Ale jsou upraveny citlivě a dialogy působí jak z reálného života. „AHOJ, hoj. Slyšíte ten rozdíl, jo?“ ()
Ahoooj. ()
Osobně si myslím, že tento film i po takové době má co nabídnout, jde téměř o dokumentární dílo, které mě velmi obohatilo a přiblížilo mi dobu, kdy si moji rodiče hráli s kočárkem:-) Rozhodně se u sledování nudit nebudete, i když se ve filmu vlastně nic neděje. ()
Krásná ukázka odmítnutí sociálního realismu. Výborná Formanova komedie, na kterou se můžete dívat znovu a znovu... ()