Réžia:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (viac)Obsahy(1)
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (400)
Počátky československé filmové vlny - Slováci měli Štefana Uhra a film SLNKO V SIETI - nebylo lze přehlédnout tím spíše, že její prapočátky - HUDBA Z MARSU - jdou hluboko dol padesátých let. Trudovitost a více podprahová než prahová výmluvnost tehdejších mladých - a nejen mladých - jsou mimořádně cennou výpovědí o skutečném stavu tehdejší, dnes už historické společnosti. Že se s tím snoubí dávka geniality a že se tehdy blýskalo na časy, se velmi rychle ukázalo během několika následujících let. ()
„Tak něco řikej.“ – „A co?“ – „No něco.“ – „Mě zrovna nic nenapadá, nevim.“ Černý Petr (podobně jako další Formanovy domácí filmy) mi dlouho unikal, ale po jeho zhlédnutí jsem tomu kupodivu rád, myslím, že dřív bych si ho tolik neužil. Film totiž rád sází na nádhernou trapnost (záměrnou), a v té si nelibuju zase tak dlouho. S ní souvisí autentičnost a slušné budování dobové atmosféry, na nichž má lví podíl hudba, (ne)herci (excelují především Vostrčilův otec a Pucholtův Čenda), mnoho zábavných situací (Petrovo zaučování, rozhovor u piva, Čendovo přisednutí si, vyzvídající matka, vracení peněz a všechny otcovsky dobře mířené rady včetně: „Víš, co se říká…kdo má blízko k jídlu, má daleko do hrobu!“), a pak to hlavní na filmu, „duchaplné“ rozhovory. Bude to znít jako klišé, ale téměř všechny ty bez nadsázky mistrovské dialogy (a otcovy monology) by se měly tesat, a to povinně! Tahle Formanova satirická (geniální monolog vedoucího o důvěře), tragikomická sonda do chlapcova dospívání (mnohý se jistě poznal) je tak krásně přirozená a vtipná, že mě ani trochu nevadí jistá „nedějovost“ (výrazivem jiných „o ničem“), protože jsem se ani trochu nenudil, a přestože mi tu a tam dělaly menší problémy motivace hlavního hrdiny (který byl někdy „kapánek víc“ mimo), těch slabších 5* rád dám (i za ten chytře střižený konec). „Já už je potkal tudle, už několikrát, víckrát jsem je potkal u Labe, a voni dou, vona de, jo, a já tam stojím a koukám na ni, vona se na mě ani nepodívá. To máš takovej pocit, jako, jakože nejsem, jo.“ – „Ale seš, seš…“ - „No to vím, že sem.“ – „…seš panic!“ ()
Banalita všednodennosti v socialistickém Československu aneb příběh o ničem a o všem. První lásky, první zaměstnání, rodičovská kárání. To není film, to je život. --- "Cos mu udělal, já jsem jeho nejlepší učedník! - Co bych mu udělal? - Nekecej! - Nic sem mu neudělal! - Já jsem jeho nejlepší učedník, cos mu udělal? - Nic. - Cos mu udělal?! - Fakt nic! - Počkej, počkej, ty mě nevěříš, jo? Ty mě nevěříš...vona mi nevěří, že já jsem nejlepší...Zdeňku! Zdeňku! Pojď sem! - Co je? - Řekni jim to? - Co jim mám říct? - No, co říkal mistr! - Vo čem? - No vo mě! - Že jsi namazanej." ()
Pro mě osobně je "Černý Petr" srovnatelný s pozdějším Formanovým filmem "Hoří, má panenko" (nikoli tematicky, ale spíše atmosférou). Ve snímku se zrcadlí jak problémy dospívajícího chlapce, tak jeho vztah s otcem, který není vždy tak růžový. Film je na mnoha místech velice humorný a úsměvný - viz scény s Vladimírem Pucholtem, nebo scény z obchodu - což vyvažuje dramatickou linii. Místy mě trochu rušily až příliš reálné (možná i improvizované) scény, které sice k filmu neodmyslitelně patří, jsou charakteristické pro Formanovy české filmy, ale já osobně jsem zvyklý na jiný herecký projev, čímž ale nechci říct, že by to dělalo škodu. Zkrátka typický a názorný příklad fimu české nové vlny, který stojí na scénkách z obyčejného života a "herectví" Jana Vostrčila, Vladimíra Pucholta a Ladislava Jakima. ()
Tenhle film je o ničem. Ale je o ničem takovym způsobem až je fakt dobrej. Navíc hlášky jako třeba JE TO TU ZAJÍMAVÝ, VOLE mě fakt dostaly. Kamera působící jako by spíš šlo o špehování lidí, k tomu odpovídající chvílema dokumentaristický dialogy. Téma filmu určitě dost nadčasový, protože takovýhle dialogy se doma vedou i dneska, stejně jako pokusy o konverzace mezi klukama a holkama. ()
Galéria (9)
Fotka © Malavida
Zaujímavosti (36)
- Roli bezejmenného kamaráda (Pavel Sedláček) nabídl režisér Miloš Forman nejdříve jazzmanovi Jiřímu Stivínovi, ten ji ale odmítl, protože v té době právě dostal hudební angažmá. (sator)
- Božena Matušková (Petrova matka) súhlasila s prenájom domu na filmovanie najmä kvôli peniazom, aké jej v tej dobe padli vhod. (Raccoon.city)
- Režisér Miloš Forman pracoval s rozpočtom 2 milióny korún a musel si s ním vystačiť pre oba snímky, Černý Petr aj krátku poviedku Kdyby ty muziky nebyly (1963). (Raccoon.city)
Reklama